dation, Biodererioratio, and Biostabilisation. ChemTec Publishing 2010, Toronto, ISBN 978-1-895198-44-7, p. 81–110. GAYLARDE, C. C., GAYLARDE, P. M. A comparative study of the major microbial biomass of biofilms on exteriors of buildings in Europe and Latin America. International Biodeterioration & Biodegradation, 2005, vol. 55, p. 131–139. GRAVESEN, S., FRISVALD, J. C., SAMSON, R. A. Microfungi. Copenhagen: HighTech PrePress, 1994, p. 167, ISBN 87-16-11436-1. HOOG, G. S., de HOOG, J., GUARRO, GENÉ, J., FIGUERAS, M. J. Atlas of clinical fungi. [CD-ROM], 2011 GREEN, B. J., MITAKAKIS, T. Z., TOVEY, E. R. Allergen detection from 11 fungal species before and after germination. Journal of Allergy Clinical Immunology, 2003, vol. 111, no. 2, p. 285–289. GUTAROWSKA, B. Metabolic activity of moulds as a factor of building materials biodegradation. Polish journal of microbiology, 2010, vol. 59, no. 2, p. 19–124. HEDAYATI, M. T., MAYAHI, S., DENNING, D. W. A study on Aspergillus species in houses of asthmatic patients from Sari City, Iran and a brief review of the health effects of exposure to indoor Aspergillus. Environmental monitoring and assessment, 2009, vol. 168, no. 1–4, p. 481–487. HUMFREY, CH., SHUKER, L., HARRISON, P. Fungi and bacteria. In: Indoor Air Quality in the Home, Institute for Environment and Health, Leicester LE1 9HN, ISBN 1 899110 4, 1996, p. 290–301. HYVÄRINEN, A., REPONEN, T., HUSMAN, T. Characterising Mould Problem Buildings – Concentrations and Flora of Viable Fungi. Indoor Air, 1993, vo. 3, no. 3, p. 337–343. JESENSKÁ, Z., BERNÁT, D. Effect of mycotoxins on in vitro movement of tracheal cilia from one-day-old chicks. Folia Microbiologica, 1994, vol. 39, no. 2, p. 155–158. KERCSMAR, C. M., DEARBORN, D. G., SCHLUCHTER, M., XUE, L., KIRCHNER, H. L., SOBOLEWSKI, J., GREENBERG, S. J., VESPER, S. J., ALLAN, T. Reduction in asthma morbidity in children as a result of home remediation aimed at moisture sources. Environmental health perspectives, 2006, vol. 114, no. 10, p. 1574–80. KILDESO, J., WURZ, H., NIELSEN, K. F., WILKINS, C. K., GRAVESEN, S., NIELSEN, P. A., THRANE, U., SCHNEIDER, T. The release of fungal spores from water demaged building material. Proceedings of Healthy Buildings, 2000, vol. 1, p. 313–318. KLÁNOVÁ, K. Plísně. In: Vnitřní prostředí budov. Brno: Expodata, s. r. o., 2001, s. 77–87, ISBN 80-7293-023-0. KLÁNOVÁ, K. Standardní operační postupy pro vyšetřování mikroorganismů v ovzduší a pro hodnocení mikrobiologického znečištění ovzduší ve vnitřním prostředí. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica, 2002, č. 1, s. 1–21.
98
Plísně v domě a bytě Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194629
KLÁNOVÁ, K. Růst plísní na stavebních materiálech. Tepelná ochrana budov, 2002, roč. 5, č. 2, s. 15–17. KLÁNOVÁ, K. Plísně na zateplené fasádě. Tepelná ochrana budov, 2005, roč. 8, č. 1, s. 15–17. KLÁNOVÁ, K. Výskyt plísní v nedostatečně větraných místnostech domů s novými okny. Tepelná ochrana budov, 2009, roč. 12, č. 6, s. 34–37. KLÁNOVÁ, K. Dezinfekční a preventivní účinky přípravků proti plísním. Tepelná ochrana budov, 2011, roč. 14, č. 6, s. 17–20. KUPILÍK, V. Plísně v panelovém objektu konstrukční soustav VVÚ ETA v Praze. Tepelná ochrana budov, 2001, roč. 4, č. 1, s. 29–37. LANIER, C., ANDRÉ, V., SÉGUIN, V., HEUTTE, N., El KADDOUMI, A., BOUCHART, V., PICQUET, R., GARON, D. Recurrence of Stachybotrys chartarum during mycological and toxicological study of bioaerosols collected in a dairy cattle shed. Annals of Agricultural and Environmental Medicine, 2012, vol. 19, no. 1, p. 61–67. MACHÁČEK, P. Vliv plísní na organismus a alergická onemocnění způsobená houbami. Alergie, 2004, roč. 6, č. 1, s. 30–42. MACHER, J. (ed.) Bioaerosol: Assesment and control. Cincinnati: ACGIH, 1999, ISBN 882417-29-1. MALÍŘ, R., OSTRÝ, V. Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví člověka. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2003, 347 s. ISBN 80-7013-395-3. MANFREDI, R., SALFI, N., ALAMPI, G., MAZZONI, A., NANETTI, A., de CILLIA, C., CHIDO, F. AIDS-related visceral aspergillosis: an underdiagnosed disease during life? Mycoses, 1998, vol. 41, no. 11–12, p. 453–460. MEKLIN, T., HUSMAN, T., VEPSALAINEN, A., VAHTERISTO, M., KOIVISTO, J., HALLA-AHO J., HYVARINEN, A., MOSCHANDREAS, D., NEVALAINEN, A. Indoor air microbes and respiratory symptoms of children in moisture damaged and reference schools. Indoor Air, 2002, vol. 12, no. 3, p. 175–183. MENETREZ, M. Y., FOARDE, K. K. Emission exposure model for the transport of toxic mold. Indoor and build environment, 2004, vol. 13, p. 75–82. NIELSEN, K. F., NIELSEN, P. A., HOLM, G. Growth of moulds on building materials under different humidities. Proceedings of healthy buildings, 2000, vol. 3, p. 283–288. OLIVEIRA, M., RIBEIRO, H., DELGADO, J. L., ABREU, I. The effects of meteorological factors on airborne fungal spore concentration in two areas differing in urbanisation level. International journal of biometeorology, 2009, vol. 53, no. 1, p. 61–73.
Seznam použité literatury a zdrojů
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194629
PAŘÍKOVÁ, J. Obecné zásady dezinfekce lokalit kontaminovaných plísněmi. In: Biologické znehodnocení staveb. Praha: ABF, a. s., 2000, s. 163–164, ISBN 80-86165-30-2. PAŘÍKOVÁ, J. Jak likvidovat plísně. Praha: Grada Publishing, 2001, 85 s. ISBN 80-247-9029-7. PASANEN, A. L., PASANEN, P., JANTUNEN, M. J., KALLIOKOSKI, P. Significance of air humidity and air velocity for fungal spore release into the air. Atmospheric Environment, 1991, vol. 25A, no. 2, p. 459–461. PIECKOVÁ, E., JESENSKÁ, Z. Molds on house walls and effect of thein chloroform-extractable matabolites on the respiratory cilia movement of one-day-old chick in vitro. Folia microbiologica, 1998, vol. 43, no. 6, p. 672–678. POLIZZI, V., ADAMS, A., MALYSHEVA, S. V., De SAEGER, S., Van PETEGHEM, C., MORETTI, A., PICCO, A. M., De KIMPE, N. Identification of volatile markers for indoor fungal growth and chemotaxonomic classification of Aspergillus species. Fungal Biology, 2012, vol. 116, no. 9, p. 941–953. RAO, C. Y., BURGE, H. A.: Review of Quantitative Standards and Guidelines for Fungi in Indoor Air. Journal of Air and Waste Management Association, 1996, vol. 46, p. 899–908. SCHWAB, C. J., COOLEY, J. D., BRASEL, T., JUMPER, C. A., GRAHAM, S. C., STRAUS, D. C. Characterization of exposure to low levels of viable Penicillium chrysogenum conidia and allergic sensitization induced by a protease allergen extract from viable P. Chrysogenum conidia in mice. International archives of allergy and immunology, 2003, vol. 130, no. 3, p. 200–208. SHI, C., BELISLE, D., MILLER, J. D.. Quantification of the Aspergillus versicolor allergen in house dust. Journal of immunological methods, 2011, vol. 372, no. 1–2, p. 89–94. SHIRAKAWAA, M. A., GAYLARDE, C.C., GAYLARDE, P.M, VANDERLEY, J., GAMBALED, W. Fungal colonization and succession on newly painted buildings and the effect of biocide. FEMS Microbiology Ecology, 2002, vol. 39, no. 2, p. 165–173. SOLAŘ, J. Odstraňování vlhkosti, sanace vlhkého zdiva. Praha: Grada Publishing, 2013, 112 s. ISBN 978-80-247-4708-8. STRAUS, D. C. Molds, mycotoxins, and sick building syndrome. Toxicology and Industrial Health, 2009, vol. 25, no. 9–10, p. 617–635. VERHOEFF, A. P., van WIJNEN, J. H., van REENEN-HOEKSTRA, E. S., SAMSON, R. A., van STRIEN, R. T., BRUNEKREEF, B. Fungal propagules in house dust. II. Relation with residential characteristics and respiratory symptoms. Allergy, 1994, vol. 49, no. 7, p. 540–547. TOMŠÍKOVÁ, A. Causative agents of nosocomial mycoses. Folia microbiologica, vol. 47, no. 2, p. 105-112.
100
Plísně v domě a bytě Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194629