98
WOODY GUTHRIE: Dům z hlíny
Tike hleděl z jedné na druhou a pak se stydlivě usmál. „Dvě na jednoho! Ďábelská sranda!“ Vyškrábnul si lupy od kořínků vlasů. „Ste se proti mně spikly! Spikly!“ „Já jsem sama. Mě tak snadno nerozhodíte.“ Blanche za Tikeovou paží mrkla jedním okem na Ellu. Stála uprostřed místnosti s rukama v bok a napodobovala postoj předkloněného šéfa ranče nebo předáka, co žvýká tabák. Jezdila si jazykem v puse po tvářích, pohupovala se, měřila si Tikea pohledem a řekla: „Tak vy si myslíte, že protože jsem mladá holka, tak jsem blbá. Myslíte si, že protože vedle sebe nemám žádnýho chlapa, tak nemám všech pět pohromadě. Myslíte si, že jsem opuštěná. Myslíte si, že se mi roztřese mozek, když se zmíníte o něčem nahatém. Už jste mi toho za těch deset dní, co jsem tady, navykládal spoustu, abyste mě přivedl do rozpaků. Ale já se na vás nezlobím. Chlapi v nemocnicích mi už řekli všechno, co mi můžete říct vy, a taky se na ně nezlobím. Je mi fuk, jestli mě chtějí svlíkat a tahat do postele třeba desetkrát denně. Vím, že za to chlapi nemůžou. A znám úplně všechny důvody, proč říkáte, co mi říkáte, tohle a támhleto, semhle támhle. Jsem velmi mladá a hezká holka a vy byste dal levou ruku za to, abyste si se mnou mohl lehnout do sena. Takže já to beru jako kompliment.“ „Ha ha ha ha! No tohle! Takhle se na tebe musí, ty prostopášníku! Ha ha ha.“ Ella May se skoro zlomila v pase, jaká ostrá bolest ji zachvátila, a napadlo ji, že by se neměla tolik smát. Jenže výraz na Tikeově tváři, jak tam stál s jednou rukou ve vlasech a druhou v kapse, byl snad ten nejlegračnější, jaký kdy za svých třiatřicet let viděla. „Ho ho ho ho. Jede ti vlak z devátý koleje. Bacha, ať nezmeškáš!“ Tike nebyl naštvaný ani se nezlobil. Ale zkrabatil ustaraně obličej a vytáhl svůj pytlík s tabákem. Foukl do cigaretových papírků, jeden vyndal a ubalil si cigaretu. Dělal, že je ten nejvzteklejší chlap, který kdy vkročil na pláně. „Ženský. Pobíhaj sem a tam a čtou knížky. V těchdle školách je teda pěkně uvolněná morálka. Hrnou se do škol plnejch nahatejch chlapů!“ „Já jsem neřekla, že škola byla plná nahatých chlapů.“ Blanche zase mrkla na Ellu May a nasadila hluboce vážný výraz.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194187
3 ] AUKCE
99
„To ste teda abolustně řekla!“ prohlásil Tike. „To jsem teda absolvistně neřekla.“ Blanche sundala kabát a čapku z opěradla židle a pověsila je na hřebík ve zdi. „Neřekla.“ „Ello May, paninko, tys ji slyšela! Copak neřekla, že slíkla šaty snad z každýho chlapa v celý škole?“ požádal o pomoc Ellu May a napřáhl k ní ruce jako zpocený obhájce. „Co?“ Ella May ale nesouhlasila. Vrtěla hlavou ze strany na stranu a odpověděla: „Řekla, že pečovala o nejrůznější nemocný lidi, chlapy, ženský a děti, když se školila v nemocnici. Ne o lidi, co chodili do tý školy. A navíc tě předběhla o dvacet metrů, pane Hamline. Ze všech sil ses ji snažil přivíst do rozpaků a udělal jsi, cos mohl, abys ji ranil. Ale ona ti vyrazila všecky trumfy z ruky tím, že už svlíkla víc chlapů než ty ženskejch! Jupí! Konečně přišel někdo, kdo Tikeovi Hamlinovi zastavil hodiny! Zarazila ti to tvoje štěkání, ha ha ha!“ „No a co, dyž ženský do takovejch škol lezou?“ Zapálil si cigaretu a ucítil, jak ho nikotinový kouř zaštípal a kousl do víček. „Jaký by to asi bylo zkusit žít s ňákou takovou, co tam byla? Hlavu by měla nasáklou různejma nabubřelejma myšlénkama, takže by se s ní žít nedalo. S takovou by nebyla žádná sranda.“ Blanche se vydala doprostřed místnosti, ale viděla, že Ella May chce ještě něco říct. Opřela se o zábradlí schodů, které vedly nahoru na hřad, kde teď spal Tike, když u nich Blanche bydlela. Nasála kouř z jeho cigarety i špinavý prach celého pokoje a chřípí se jí v nalíčeném obličeji pohnulo. „Akorát si dělat z ženský srandu,“ řekla Ella May velmi jistým tónem. „Akorát si dělat z ženský srandu. Tahle věta ti ukazuje všechno, za co ženský máš. Akorát si z Blanche děláš srandu. Buď do ní reješ, dobíráš si ji, dloubeš do ní, snažíš se ji ranit, zahanbit nebo přivíst do rozpaků, aby se cejtila hloupě. Jestli je tohle jedinej způsob, jakým umíš s ženskou jednat, tak by bylo mnohem lepší, kdybys s nima nejednal vůbec. Akorát si z ženský děláš srandu. Napadlo tě už někdy, páníčku, mít tu srandu s ní, a ne z ní? S ní, místo z ní? Ach jo. Nechci tvrdit, že jsi totální cvok, Tikeu, protože i když mně řekneš cokoli, já to umím pustit z hlavy nebo vím, jak to vzít, ale
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194187
100
WOODY GUTHRIE: Dům z hlíny
měl by sis vtlouct do hlavy, že prostě nemůžeš, nemůžeš, nemůžeš jednat s každou cizí dámou tímhlenctím příšerným a hrubým způsobem. A navíc jsem fakt ráda, že ti Blanche takhle zatnula tipec. Je mnohem lepší, že se to stalo tady a teď, než aby to tobě i nám všem ostatním nadělalo spoustu problémů a potíží pozdějc.“ V Tikeovi se vzdouval hněv, když ji poslouchal. Nemyslel přece to škádlení Blanche vážně. Udělal to přece jen proto, aby do celé situace vnesl trochu zajímavé legrace. Vždyť proti ženám, co čtou knížky a chodí do škol, když chtějí, nic nemá. Ale hněv se v něm vzdouval, protože ani Blanche, ani Ella May nepochopily, že jen žertuje. A taková věc ho dokázala pěkně rozpálit a rozhicovat. Ale byla v něm i špetka fanfarónské hrdosti, která nedovolovala jeho rtům, aby vyslovily „jen jsem žertoval“ nebo celou věc vysvětlily. To byla jedna z nejhorších Tikeových vlastností a vad. Když šaškoval, říkal věci, které nemyslel vážně, a hrál to tak dobře, že lidé byli přesvědčeni, že to vážně myslí. A slovo pak dalo slovo a byla z toho hádka, ale on neustoupil ani o píď a neomluvil se ani neřekl, že jen žertoval. A Ella May ho znala lépe než kdokoli jiný, snad jen s výjimkou jeho mámy, táty a dvou sester, a tak přehlížela a zapomínala tyhle věci, které lidé měli Tikeovi za zlé. Měl velké neshody s mnoha Ellinými blízkými příbuznými, přáteli i návštěvami. Ella na to zapomínala, ale druzí si to pamatovali. Tike na to byl trochu pyšný, protože to byl důkaz, že je tak dobrý herec, že dokáže lidi oklamat. Většina lidí mu to měla za zlé a myslela si, že by měl mnohem víc přátel, kteří by mu pomáhali, kdyby se naučil říct „omlouvám se“, „jenom jsem žertoval“. Tenhle sklon k „herectví“ Tike pochytil a naučil se od svých příbuzných všude okolo, ale když někdo nechápal, jestli to Tike myslí vážně nebo jen žertuje, převládl v něm takový pocit, že jen pohodil hlavou a řekl si „k čertu s nima“. Blanche přešla se sklopenou hlavou přes linoleum a vlastně čekala, že se Tike usměje a řekne, že jen žertoval a že ve skutečnosti ty věci všechny ví a je mu jasné, že lidi u ní ve škole neběhají po třídě nahatí, a že se jí ve skutečnosti nechtěl dotknout proto, že
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194187