Vnitřní závazné předpisy zaměstnavatele a jiné pracovněprávní úkony – krok za krokem
Mnoho zaměstnavatelů chápe tato ustanovení tak, že pokud mají se zaměstnancem uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti, zaměstnanec bude odpovídat automaticky společně s ostatními, pokud dojde ke schodku na hodnotách, které byly svěřeny společně více zaměstnancům a navíc, že po kterémkoli z takto „individuálně“ odpovědných zaměstnanců mohou požadovat náhradu škody v plné výši. Tento výklad je však chybný. Obecně zákon neukládá povinnost zaměstnavatelům uzavírat se zaměstnanci dohody o společné hmotné odpovědnosti ani v případě, že je na pracovišti společně více zaměstnanců s přístupem k týmž hodnotám, které jim byly svěřeny, a není tedy možné považovat individuální dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanců na společném pracovišti za neplatné. Tomuto názoru odpovídá také ustálená judikatura. Zákon také neřeší, jakým způsobem a zda vůbec může úspěšně zaměstnavatel náhradu škody po individuálně odpovědných zaměstnancích na společném pracovišti požadovat. Judikatura tuto otázku vykládá tak, že pokud zaměstnanci odpovídají jen individuálně, musí být splněny všechny předpoklady pro takovou odpovědnost, zejména svěření hodnot k vyúčtování a vznik schodku na těchto hodnotách. Nebyly-li tedy takovému zaměstnanci svěřeny hodnoty individuálně, nejsou předpoklady odpovědnosti naplněny. To znamená, že pokud na společném pracovišti měli ke svěřeným hodnotám přístup také ostatní individuálně odpovědní zaměstnanci, nejedná se o individuální svěření hodnot a odpovědnost zaměstnance nenastává. Zaměstnavatel by byl povinen v případném soudním sporu prokazovat, že schodek vznikl výlučně na hodnotách, které byly svěřeny pouze konkrétnímu zaměstnanci a že nikdo jiný z ostatních zaměstnanců neměl k hodnotám přístup.
Příklad Zaměstnanec má v dohodě svěřenu odpovědnost za finanční hotovost v pokladně, ke které má přístup pouze on, sám také má k dispozici klíče. I v případě, že by na pracovišti s ním bylo více zaměstnanců, jednalo by se o správně sjednanou individuální odpovědnost, neboť nikdo z dalších zaměstnanců nemá k pokladně přístup. V případě, že by ostatní k pokladně přístup měli, bylo by třeba uzavřít dohody o společné odpovědnosti. Neexistence dohody o společné odpovědnosti tedy nezpůsobuje neplatnost sjednaných individuálních dohod, způsobuje však ve většině případů nevymahatelnost náhrady škody vzniklé na společně opatrovaných hodnotách. Přestože to zákon výslovně neukládá, je třeba dbát na uzavření dohod o společné odpovědnosti, případně dohod o odpovědnosti s doložkou o společné odpovědnosti v případě, že ke svěřeným hodnotám má přístup více zaměstnanců. Dohodu o společné odpovědnosti lze uzavřít s každým zaměstnancem jednotlivě, s tím, že bude se zaměstnancem současně v dohodě ujednáno, že bude-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně. Není nutné ani praktické uvádět konkrétní jména společně odpovědných zaměstnanců, neboť se můžou v průběhu pracovního poměru měnit. V této souvislosti je třeba připomenout, že zákoník práce počítá s provedením inventarizace při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se navíc inventarizace provádí při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. Zaměstnanec by měl o provedení takové inventarizace požádat, jinak zaměstnavatel zásadně
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194041
Úkony během pracovního poměru
není povinen inventury provádět. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, nepožádá zároveň o provedení inventarizace, odpovídá, pokud od dohody o odpovědnosti neodstoupil, za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací. Dále je třeba také dbát na to, aby se na pracovišti nevyskytovali zaměstnanci, kteří uzavřenu dohodu o odpovědnosti nemají.
Příklad Zaměstnanci na pracovišti mají řádně uzavřené dohody s doložkou o společné odpovědnosti. Na měsíc je k nim na pracoviště zařazen brigádník, který dohodu o odpovědnosti uzavřenu nemá. V případě vzniku schodku se zaměstnanci mohou odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit s odkazem na tohoto „neodpovědného“ zaměstnance. Při individuální odpovědnosti zaměstnance za schodek je při vzniku škody na jemu svěřených hodnotách zaměstnanec povinen tuto škodu nahradit v plné výši, tedy bez omezení, které je obecně pro náhradu škody v pracovněprávních vztazích stanoveno. Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady škody podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. Podíl této náhrady nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků (viz § 260 ZP) . Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým ze společně odpovědných zaměstnanců, hradí schodek tento zaměstnanec podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně odpovědní zaměstnanci podíly určenými podle předchozího odstavce. Při určování podílu náhrady jednotlivých zaměstnanců, kteří odpovídají za schodek společně, se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu. Při společné odpovědnosti se náhrada škody rozděluje a limituje, při individuální odpovědnosti je odpovědný zaměstnanec povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách v plné výši, což může v zaměstnavatelích vzbuzovat dojem výhodnější varianty. Pokud však jde o schodek na hodnotách na společném pracovišti, je škoda v kolektivu individuálně hmotně odpovědných zaměstnanců prakticky nevymahatelná. Pro praxi se jeví jako nejvhodnější uzavřít dohodu o odpovědnosti s doložkou o společné odpovědnosti, kdy je dohody uzavřena s každým zaměstnancem individuálně a dle doložky bude tento zaměstnanec odpovídat společně s ostatními zaměstnanci na pracovišti. Není tedy třeba uvádět do dohody jména všech dalších zaměstnanců na pracovišti, neboť by se dohody musely měnit vždy s příchodem či odchodem člena kolektivu.
VZOR na přiloženém CD ROMU – Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování s doložkou o společné odpovědnosti (§ 252 ZP)
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194041
Vnitřní závazné předpisy zaměstnavatele a jiné pracovněprávní úkony – krok za krokem
5.11 Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí Na rozdíl od odpovědnosti za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, kdy svěřené hodnoty zpravidla nejsou konkrétně určené věci, odpovědnost za ztrátu svěřených věcí cílí právě na individuálně určené věci, které zaměstnavatel svěřil zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce. Tato odpovědnost se nemůže týkat veškerých věcí, ale pouze nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí. Zároveň se musí jednat o takové věci, o které je zaměstnanec schopen osobně pečovat, tedy musí mu být umožněno věci určitým způsobem zabezpečit před zásahem třetích osob. Typicky budou svěřovanými věcmi tedy stroje, pracovní oděv, notebook, mobilní telefon, apod. Zaměstnavatel musí zaměstnanci vytvořit podmínky pro to, aby mohl věc řádně opatrovat, např. aby měl věc kam bezpečně uložit, pokud ji nemá mimo pracoviště u sebe. V případě ztráty svěřené věci pak zaměstnanec odpovídá za škodu v plné výši (bez omezení), pokud neprokáže, že škodu (zcela nebo zčásti) nezavinil. Typicky se může zaměstnanec vyhnout odpovědnosti v případě, že prokáže, že mu ze strany zaměstnavatele nebyly poskytnuty dostatečné podmínky pro bezpečné uložení věci, např. že k věci měli přístup i ostatní zaměstnanci, apod. Tento typ odpovědnosti se ze své povahy vztahuje výlučně na ztrátu věci, nikoli tedy na její poškození nebo zničení. V takových případech bude zaměstnanec odpovídat podle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu.
5.11.1 Potvrzení o svěření věci Zákon umožňuje svěřit zaměstnanci věc jakékoli hodnoty. Pokud hodnota věci nepřesahuje částku 50 000 Kč, je možné ji zaměstnanci svěřit na základě písemného potvrzení. Takto lze svěřit věc všem zaměstnancům bez omezení věku. Předpokladem vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci je pak: ¾¾ existence písemného potvrzení o převzetí věci, ¾¾ vznik škody v podobě ztráty věci, ¾¾ zavinění zaměstnance, které se předpokládá. V písemném potvrzení je potřeba především podrobně specifikovat svěřenou věc, např. také evidenčním či inventárním číslem.
VZOR na přiloženém CD ROMU – Potvrzení o svěření věci (§ 255 odst. 1 ZP) 5.11.2 Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí V případě, že zaměstnavatel svěřuje zaměstnanci věc v hodnotě přesahující částku 50 000 Kč, je nutné uzavřít se zaměstnancem písemně dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohodu je možné uzavřít pouze se zaměstnancem, který již dovršil 18. rok věku. Předpokladem vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřené věci je pak: ¾¾ existence písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, ¾¾ vznik škody v podobě ztráty věci, ¾¾ zavinění zaměstnance, které se předpokládá. V dohodě o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí je třeba přesně specifikovat svěřenou věc a v případě, že věc nebude mimo pracovní dobu mít u sebe zaměstnanec, je v zájmu
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194041