Vnitřní závazné předpisy zaměstnavatele a jiné pracovněprávní úkony – krok za krokem
Mnoho zaměstnavatelů chápe tato ustanovení tak, že pokud mají se zaměstnancem uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti, zaměstnanec bude odpovídat automaticky společně s ostatními, pokud dojde ke schodku na hodnotách, které byly svěřeny společně více zaměstnancům a navíc, že po kterémkoli z takto „individuálně“ odpovědných zaměstnanců mohou požadovat náhradu škody v plné výši. Tento výklad je však chybný. Obecně zákon neukládá povinnost zaměstnavatelům uzavírat se zaměstnanci dohody o společné hmotné odpovědnosti ani v případě, že je na pracovišti společně více zaměstnanců s přístupem k týmž hodnotám, které jim byly svěřeny, a není tedy možné považovat individuální dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanců na společném pracovišti za neplatné. Tomuto názoru odpovídá také ustálená judikatura. Zákon také neřeší, jakým způsobem a zda vůbec může úspěšně zaměstnavatel náhradu škody po individuálně odpovědných zaměstnancích na společném pracovišti požadovat. Judikatura tuto otázku vykládá tak, že pokud zaměstnanci odpovídají jen individuálně, musí být splněny všechny předpoklady pro takovou odpovědnost, zejména svěření hodnot k vyúčtování a vznik schodku na těchto hodnotách. Nebyly-li tedy takovému zaměstnanci svěřeny hodnoty individuálně, nejsou předpoklady odpovědnosti naplněny. To znamená, že pokud na společném pracovišti měli ke svěřeným hodnotám přístup také ostatní individuálně odpovědní zaměstnanci, nejedná se o individuální svěření hodnot a odpovědnost zaměstnance nenastává. Zaměstnavatel by byl povinen v případném soudním sporu prokazovat, že schodek vznikl výlučně na hodnotách, které byly svěřeny pouze konkrétnímu zaměstnanci a že nikdo jiný z ostatních zaměstnanců neměl k hodnotám přístup.
Příklad Zaměstnanec má v dohodě svěřenu odpovědnost za finanční hotovost v pokladně, ke které má přístup pouze on, sám také má k dispozici klíče. I v případě, že by na pracovišti s ním bylo více zaměstnanců, jednalo by se o správně sjednanou individuální odpovědnost, neboť nikdo z dalších zaměstnanců nemá k pokladně přístup. V případě, že by ostatní k pokladně přístup měli, bylo by třeba uzavřít dohody o společné odpovědnosti. Neexistence dohody o společné odpovědnosti tedy nezpůsobuje neplatnost sjednaných individuálních dohod, způsobuje však ve většině případů nevymahatelnost náhrady škody vzniklé na společně opatrovaných hodnotách. Přestože to zákon výslovně neukládá, je třeba dbát na uzavření dohod o společné odpovědnosti, případně dohod o odpovědnosti s doložkou o společné odpovědnosti v případě, že ke svěřeným hodnotám má přístup více zaměstnanců. Dohodu o společné odpovědnosti lze uzavřít s každým zaměstnancem jednotlivě, s tím, že bude se zaměstnancem současně v dohodě ujednáno, že bude-li pracovat na pracovišti s více zaměstnanci, kteří uzavřeli dohodu o odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně. Není nutné ani praktické uvádět konkrétní jména společně odpovědných zaměstnanců, neboť se můžou v průběhu pracovního poměru měnit. V této souvislosti je třeba připomenout, že zákoník práce počítá s provedením inventarizace při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se navíc inventarizace provádí při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně odpovědných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti. Zaměstnanec by měl o provedení takové inventarizace požádat, jinak zaměstnavatel zásadně
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS194041