98 / Kouč vlastního života
Ideální samozřejmě je, když děti vyrůstají s oběma biologickými rodiči, kteří se společně podílejí na výchově a zabezpečení jejich základních potřeb. V případě, že dítě vyrůstá buď bez matky, nebo bez otce, vzniká pro rodiče, který se o děti stará, vysoce stresová situace – zabezpečit rodinu a zároveň být v neustálém kontaktu s dítětem. To je zpravidla možné jen za cenu vysokého stresu a vyčerpání, který se automaticky bude přenášet na dítě. Dále hrozí, a to i v pozdějším období, že absence jednoho z rodičů bude mít za následek neustálý pocit zklamání z tohoto rodiče, obzvlášť, když druhý rodič vykresluje scházejícího ve špatném světle. Může se vytvořit syndrom toho, že dítě bude mít obecně pokřivený vztah k příslušníkům stejného pohlaví jako rodič, který rodinu opustil, a bude se snažit ho v pubertálním a dospělém věku hledat nebo si jeho absenci nějak kompenzovat. Tímto jsou vysvětleny některé nezdravé reakce v pozdějším věku: Nepřítomnost otce (popsáno Arthurem Janovem v jeho knize Prvotní výkřik) – U chlapců – hledání otce, homosexualita, orientace na starší muže, útěk k náboženství (hledání Boha je pro ně v podstatě hledání otce), agresivita, dost často se tito chlapci hlásí na místa, kde mohou dokazovat svou mužnost (armáda, sport, manažeři, střelba). V případě, že si matka nenajde dalšího partnera, hrozí synovi, že v pozdějším věku zaujme jeho místo po matčině boku (hrozí riziko incestu). – U dívek – hledání otce, promiskuita a prostituce (v každém muži hledají svého otce), feminismus, orientace na starší muže, podobně útěk k náboženství – hledání Boha (symbolické hledání otce). Nepřítomnost matky – U dívek – lesbické sklony (v každé ženě hledá svou matku), orientace na starší ženy, ve kterých vidí svou matku, agresivita vůči mužům. V případě, že si otec nenajde partnerku, hrozí riziko incestu v pozdějším věku. Dívka může předčasně dospět. Je častá náboženská orientace – vstup do kláštera (v Panně Marii hledá svou matku). – U chlapců – hledání matky v každé ženě, hrozí riziko připoutávání se k ženám v dětském věku, riziko promiskuitního chování v dospělosti (v každé ženě hledá matku), nebo naopak agresivity vůči ženám obecně (kterou pak může přenést na partnerku). Co tedy dítě v tomto období potřebuje: – Být v neustálém fyzickém kontaktu s matkou. Když si matka na chvíli potřebuje odpočinout, měl by ji zastoupit někdo z příbuzenstva, nejlépe otec nebo babičky. – Dostatek spánku a jídla, ideálně formou kojení od matky. – Okamžité reakce maminky na jeho potřeby. – Neodkládat dítě na více než tři dny mimo matku (nemocnice, ústav, léčebna), v ideálním případě být s ním.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193916
Potřeby člověka v různých fázích života / 99
2.4 Období od tří měsíců do jednoho roku věku Jak již bylo zmíněno v přehledu důležitého vytváření osobnosti člověka, toto období má velký význam pro jeho další vývoj a chování v pozdějším věku. Přítomnost matky, neboli attachmentové figury, je v tomto období pro vývoj dítěte nezbytná. Zde vznikají buď skvělé zárodky zdravých částí, nebo naopak neuspokojené potřeby dítěte včetně velmi silných traumat. Opět se vrátím a zopakuji klíčové informace z teorie vazby matka–dítě: Fáze „zárodky citové vazby“ – tuto fázi nelze přesně časově ohraničit, protože do značné míry závisí na schopnosti dítěte diferencovat známé tváře od cizích. Po čtyřech měsících věku se dítě méně usmívá na cizí tváře a naopak se začíná častěji a intenzivněji usmívat při spatření známých tváří. Odlišení primární pečující osoby od ostatních dospělých osob pak umožňuje dítěti cíleně zaměřovat své vazbové chování. Fáze „vyhraněné citové vazby“ – tato fáze začíná kolem sedmi měsíců věku dítěte, kdy se zároveň začíná objevovat tzv. strach z cizince. Ten se projevuje silnými protesty dítěte při násilné separaci od matky, která má v tomto období patrně nejtíživější následky. Vývoj motoriky dítěti umožňuje, aby matku následovalo, přibližovalo se k ní nebo se od ní vzdalovalo. Stále se u dítěte pohybujeme v rovině základních potřeb – biologické potřeby, potřeba zázemí a bezpečí. Víc není dítě schopno v daném Dítě začíná vnímat i jiné osoby, stále potřebuje věku chápat ani zvládnout a ani bychom po něm neměli jako rodiče především fyzický kontakt víc chtít. Dítě stále potřebuje hlavně fyzický kontakt, i když už začíná vnímat ostatní osoby i vizuálně (od 14 týdnů svého života), tak je to především fyzický kontakt, který jej uspokojuje. Matka by měla být neustále poblíž, měla by jej kojit vlastním mlékem (pokud je to možné), a tak mu tento kontakt každodenně zaručovat. Ukazuje se, že i dětský pláč je jen neuspokojenou potřebou. Nejde však jen o projev např. hladu, jak si často matky myslí, ale spíše je to neuspokojená potřeba fyzického kontaktu s matkou nebo jinou blízkou osobou. Už v tuto chvíli mohou otec, babičky nebo dědečkové hrát velkou a důležitou roli v životě dítěte. V tomto věku se doporučuje například při pobytu v nemocnici, aby byla matka neustále s dítětem a zamezilo se tak vznikům nenaplněných potřeb nebo velkým traumatům ze ztráty. Už vůbec se nedoporučuje, aby se matka dítěte vrátila do zaměstnání několik měsíců po porodu (extrémy jsou po šestinedělí). Jednak potom nemůže dát dítěti v tomto klíčovém období potřebnou podporu a péči, a navíc bude sama vystavena stresovým situacím, které bude přenášet na dítě. Otec dítěte se postupně dostává na scénu, i když jeho primární role v tomto období je zabezpečit rodinu. Jak bylo popsáno u předchozích období, jeho role je materiálně podporovat rodinu a být psychickou oporou matce dítěte. Otec nemůže být pro dítě stejnou attachmentovou figurou, jakou je matka, a u dítěte může dojít k nepřesnému vnímání rolí matka–otec. Když v tomto období otec zcela chybí, matka prožívá všechno sama a to se odráží na jejím psychickém stavu, který je dítě schopno přes doteky vnímat. Přestože v tomto období mohou vypomáhat babičky a dědečkové, nemohou nikdy nahradit scházejícího rodiče. Je dobré začít už v tomto věku dítě chválit – přestože zatím nerozumí vašim slovům, protože jeho kognitivní funkce vnímání nejsou ještě rozvinuté, dokáže jasně vnímat reakce matky nebo otce. Dítě by mělo mít pocit, že je milované a chtěné.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193916
100 / Kouč vlastního života
Jaké jsou tedy základní potřeby dítěte v tomto období: – Neustálý fyzický kontakt s matkou nebo otcem (až do 6 měsíců od porodu). – Začátek batolení – lezení, objevování a průzkum nejbližšího okolí. – První slova. – První zkušenosti. – Neodkládat dítě na více než několik týdnů (nemocnice, ústav, léčebna), v ideálním případě být s ním. – Matka jako hlavní zdroj bezpečí a pomoci.
2.5 Období od jednoho do tří let věku V tomto období začíná dítě pomalu vnímat i jiné osoby, než jen matku. Postupně se začíná na scénu dostávat i otec dítěte, který ale stále hraje spíše druhotnou roli. Dítě je stále dítětem, je potřeba mu spoustu věcí vysvětlovat a vést jej správným příkladem. Dítě si potřebuje hrát a bere vše od rodičů. Nenáleží mu něco přinášet nebo si z něj už v tomto věku dělat posluhovače. Potřebuje podporu a lásku, rodiče by mu měli věnovat čas Žena by měla být na mateřské a energii. Mělo by vidět mámu, jak pracuje, ale zároveň je při něm. dovolené co nejdéle, ideálně Opět se ukazuje, že jakékoliv dlouhodobější odloučení od matky by měla pracovat tak, aby může mít v pozdějším věku následky. Proto je v tomto období dobré, na ni dítě při práci vidělo aby byla žena na mateřské dovolené co nejdéle, jak je to možné, a byla pro své dítěti nablízku. Podobně to popisuje Jean Liedloffová ve své knize Koncept kontinua. Není zapotřebí, aby matka věnovala dítěti pozornost permanentně, ale aby už měla i svůj okruh činností a zálib. Těm by se měla věnovat společně s dítětem tak, aby mělo možnost ji při těchto činnostech sledovat. Moje dobrá kamarádka je s malým synkem na mateřské dovolené už více než dva roky a během toho se začala věnovat navrhování a úpravě zahrad, fotí malé děti a rodinné slavnosti. Všude bere svého syna s sebou, je mu stále poblíž a zároveň je sama spokojená. Dítě od cca jednoho roku objevuje svět, začíná chodit a mluvit. V dnešní době už můžeme mít tyto první úspěchy natočené na různých zařízeních (mobily, fotoaparáty, kamery), ale zažít to naživo je přeci jenom nenahraditelný zážitek a každý rodič by měl být primárně při tom. V pozdějším věku už bude dítě chtít objevovat svět svých vrstevníků a být s nimi v kontaktu. K tomu by mělo docházet prostřednictvím návštěv v přirozeném prostředí, kde se s dalšími dětmi potkává (v parku, na vycházce, při společných setkáních s rodiči), než umístěním do jeslí nebo do školky. To může být pro dítě hodně stresová situace – na nepřítomnost matky může dítě reagovat vytvořením často nezvratitelných zásahů do jeho fungování. Muž je v tomto období spíše zajišťovatelem rodinného rozpočtu a také tak by měl tuto svou roli přijmout. Stejně jako tomu bylo za starých časů, kde byla jasně vymezena dělba rolí a práce. Pro zdravý vývoj dítěte je ale důležité, aby otec byl oporou pro matku, aby ji dokázal alespoň na chvíli odlehčit od její role. Nemůže být u ženy s dítětem po většinu doby přítomen fyzicky (až na výjimky), ale psychicky s nimi být může a také podstatnou část volného času by
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193916