Jak se z toho nezbláznit (Ukázka, strana 99)

indiánského původu, o indiánech kmene Lakotů: „Příbuznost se všemi tvory země, nebe a vody je skutečným a živým principem. Ve světě zvířat a ptáků existovalo bratrské pouto, které Lakoty udržovalo v bezpečí.“ Pro Lakoty, kteří v otázce ochrany práv zvířat předstihli svou dobu, to znamenalo následující: „Zvířata měla práva – právo na ochranu ze strany lidí, právo na život, právo se rozmnožovat, právo na svobodu a právo na vděčnost lidí za to, že jsou – vzhledem k tomu, že Lakotové tato práva plně uznávali, nikdy zvířata nezotročovali a ušetřili životy těch, která kvůli potravě a ošacení nutně nepotřebovali.“ Tento postoj s sebou přinášel i určitou míru zodpovědnosti. Mnohé domorodé národy samy sebe vnímaly – a stále vnímají – jako ochránce přírody, kteří jsou zodpovědní za uchování její harmonie. Řečeno slovy náčelníka Edwarda Moodyho z kmene Nuxalků: „Musíme ochraňovat lesy pro naše děti, vnoučata a děti, které se teprve narodí. Musíme ochraňovat lesy pro ty, kteří nemůžou mluvit sami za sebe, jako jsou ptáci, zvířata, ryby a stromy.“ To, že ničíme životní prostředí, je přímým důsledkem odloučenosti našeho ega. Podobně, jako nám brání v soucitu s ostatními, zejména s příslušníky jiných skupin, nám rovněž znemožňuje soucítit s přírodou a se samotnou Zemí. Znamená to, že máme pocit jinakosti, necítíme, že příroda je živá, a tak nám nečiní potíž ji využívat a zneužívat.

Nebo díváme-li se na to šíře, odloučenost našeho ega způsobuje, že nevnímáme své spojení s vesmírnou sítí. Proto necítíme zodpovědnost za ty, kteří do ní také patří, ani povinnost zachovat její řád. Místo toho, v důsledku své odloučenosti, nabýváme dojmu, že máme právo přírodě vládnout. Proto si 106 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193806

přisuzujeme právo vlastnit půdu a přírodní zdroje, což je jedna z našich vlastností, které domorodé národy nedokážou pochopit. Vlastnictví vede k nadřazenosti a dominanci. Protože víme, že jsme vědomé a živé bytosti, zatímco přírodní jevy podle nás naopak život a vědomí postrádají, máme dojem, že jsme něco lepšího než příroda, podobně jako je pán lepší než otrok, a proto si myslíme, že máme právo přírodě vládnout.

Domorodé národy, které vnímají posvátnost a živost přírody, by tento postoj nikdy nepřijaly za svůj. Ani společenství, ve kterých žijí, se nepovažují za vlastníky půdy nebo přírodních zdrojů tak, jak to vnímáme my.

V tomto smyslu souvisí zneužívání přírodního prostředí se stejnou touhou po moci, která nás nutí dosáhnout významného postavení. Chceme mít nad přírodou moc, chceme jí vládnout a utiskovat podobně, jako utiskujeme jiné společenské skupiny, třídy nebo kasty. Místo abychom cítili spříznění s přírodou, o kterém hovořil Luther Stojící medvěd, považujeme přírodu a vše, co z ní pochází, za nepřítele, kterého je třeba pokořit, za něco divokého, co je třeba zkrotit a ovládnout. Utlačování přírody, za kterým většinou stojí muži, je v jádru úzce spojeno i s utlačováním žen. O přírodě se většinou hovoří jako o ženě – například mluvíme o Matce Přírodě nebo o lůnu Země – a ženy jsou také tradičně vnímány jako ztělesnění přírody, jsou spojeny s vesmírem díky schopnosti rodit děti a projevům přírody, jako je menstruace a kojení. Potřebu ovládnout jak přírodu, tak ženy pociťovalo mužské ego odjakživa.

Jiným důležitým faktorem je touha po hmotných statcích.

Země je zdrojem všeho hmotného, všeho, co vyrábíme a spotřebováváme, a zároveň se jí to v určité formě vrací. Kdybychom tak nebažili po majetku, rozkoši a symbolech společenského postavení, naše spotřeba by byla mnohem menší a přírodní prostředí by nebylo tak zničené.

107 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193806

Přelidnění je dalším významným rysem. Závažnost důsledků humanie s počtem lidí roste. Před tisíci lety žilo na světě jen několik set milionů lidí, a proto docházelo k poškozování biosféry a ničení živočišných druhů jen ve velmi omezené míře. Dnes však žijí na Zemi miliardy lidí, jsou to duševně narušení jedinci, humaniaci – a tak není divu, že její budoucnost je v ohrožení.

108 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193806