Dum ° radovánek „Proč takové nepřirozené odříkání? V Bellomontu přece kouří každý.“ „Ano – ale nepokládá se to za vhodné pro jeune fille à marier, dívku na vdávání, a já v tuhle chvíli jsem jeune fille à marier.“ „Ach tak; v tom případě se obávám, že vás nemůžeme do naší republiky vpustit.“ „Proč ne? Musí se tam dodržovat celibát?“ „To ne, i když musím přiznat, že moc ženatých a vdaných tam není. Jenže vy si vezmete někoho pořádně bohatého, a vstup je pro bohaté lidi stejně těžký, jako dostat se do království nebeského.“ „To je ale nespravedlivé, řekla bych, protože – pokud tomu rozumím – jedna z podmínek členství je nepřemýšlet příliš o penězích. Jenže jediný způsob, jak o nich nepřemýšlet, je mít jich pořádnou kopu.“ „To samé byste mohla říct o vzduchu – jediný způsob, jak o něm nepřemýšlet, je mít jej dost k dýchání. Ale vaše plíce na něj myslí, když už ne vy. S bohatými lidmi je to stejné – možná na peníze nemyslí, ale vdechují je nepřetržitě; přemístěte je do jiného prostředí a uvidíte, jak se budou kroutit a lapat po dechu!“ Lily chvíli seděla s nepřítomným pohledem, pozorujíc modré kroužky dýmu ze své cigarety. „Zdá se mi,“ řekla po chvíli, „že trávíte hodně svého času v prostředí, které tak odsuzujete.“ Selden přijal tento výpad klidně. „Ano; ale zkusil jsem zůstat obojživelníkem. Jde to docela dobře, pokud můžou vaše plíce fungovat i v jiném ovzduší. Pravá alchymie je v tom, být schopný přeměnit zlato zpátky v něco jiného; a to je tajemství, které většina vašich přátel už zapomněla.“
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193767