Stejně to byla hloupost a taky pěkně ženské, nechat se vytočit nějakou blonckou v červených šatech. Teď už jsou po obědě, odhadovala, a on je zpátky v kanceláři a má další schůzku, na které plánuje vládu nad finančním světem. Zpět k normálu. A hotovo. Ani jí nedalo velkou námahu pustit to znovu z hlavy, když se legitimovala ochrance závodu a čekala, až budou vpuštěny dovnitř. A až přijde ředitelka. Ředitelka byla drobeček, i v pracovních bagančatech měřila necelých 150 centimetrů. Měla široký úsměv a jiskrné oči, až se Eva musela ptát sama sebe, co asi měla paní ředitelka ke svačině. „Stella Burgessová, moc mě těší. Mohu pro vás něco udělat?“ zeptala se s typickým newjerseyským přízvukem a tvářila se nadmíru přívětivě. „Ve vašem zařízení se zpracovávají semena skočce.“ „Zajisté. Zpracováváme rozličné zemědělské produkty pro nepotravinářské účely. Ricinový olej se používá v některých průmyslových procesech jako mazadlo. V USA není příliš rozšířený, spíše jej vyvážíme. Také se využívá při úpravách kůže. Kromě exportu ho zasíláme certifikovaným klientům u nás. Chcete si prohlédnout provoz?“ „Nejspíš ne. Máte záznamy o prodeji oleje v New Yorku?“ „Samozřejmě vám to mohu zjistit, poručíku. Nejčastěji ho dodáváme výtvarníkům, řemeslníkům a tak podobně, všem, kteří chtějí používat pouze přírodní produkty. Mám vám pořídit seznam?“ „Ano, to bych ráda. Hned jak mi prozradíte, jak to, že jste tak vstřícná a chápavá.“ „Prosím?“ „Na nic se neptáte, Stello. Neděláte okolky kvůli důvěrným záznamům. Prostě jen: Račte, tady máte seznam.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193706