Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví (Ukázka, strana 99)

4

Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví

umožňuje postiženému pracovníkovi, aby u předmětného zaměstnavatele (firma je uvedena na výše zmíněném tiskopisu) uplatňoval odpovídající finanční náhrady, které mu z uznání nemoci z povolání vyplývají.

Nemoci z povolání mohou vzniknout i tehdy, když zaměstnavatel dodržuje všechny právní předpisy, které se váží k ochraně zdraví pracovníka nebo k pracovnímu prostředí (jejich vznik není vždy přímo vázán na „rizikovost“ práce nebo pracovního prostředí). Za vznik profesionálního poškození odpovídá poslední zaměstnavatel, u kterého pracovník před vznikem nemoci vykonával práci, která splňuje podle současných poznatků podmínky pro vznik NZP. Zaměstnavatel je povinen uhradit škodu, i když dodržel po­vinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ve skutečnosti však náklady spojené s nemocí z povolání nenese zcela přímo, protože je ze zákona pojištěn pro případ pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podle § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění, má příslušná zdravotní pojišťovna právo vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání až do výše 5 % z podílu na pojistném všech zaměstnanců.

Odpovědnost zaměstnavatele za vznik nemoci z povolání je zakotvena v zákoníku práce. Legislativa pamatuje i na možné zproš­tění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na zdraví (úplné nebo částečné), prokáže-li, že zaměstnanec svým zaviněním porušil předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo si škodu způsobil v opilosti, nebo v důsledku zneužití návykových látek. Rozhodnutí však může učinit pouze soud. Při zproštění odpovědnosti zaměstnavatele zčásti se určí podle míry zavinění ta část škody, kterou nese pracovník. Pracovníkovi, u kterého vznikla nemoc z povolání, je příslušná organizace povinna poskytnout v rozsahu své odpovědnosti náhradu, která se týká újmy z tohoto onemocnění vyplývající. Náhrada se poskytuje za: – ztrátu na výdělku – při pracovní neschopnosti (pracovních neschopnostech), která byla (je a bude) vystavena pro toto onemocnění; při poklesu výdělku při přechodném nebo trvalém převedení na jinou práci pro NZP, a to i tehdy, jestliže došlo ke změně zaměstnavatele; 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193657

Bezpečné pracovní prostředí pro všeobecné sestry

4

– bolest a ztížení společenského uplatnění. Odškodňování za bolest a ztížení společenského uplatnění se řídí vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění v platném znění. Výše závisí na druhu onemocnění a závažnosti zdravotního postižení. Míra zdravotní újmy je vyjadřována v „bodech“.

Podle zmíněné vyhlášky č. 440/2001 Sb., přísluší poškozenému za jeden bod 120,- Kč, rozmezí bolestného je 30–1000 bodů a ztížení společenského uplatnění 50–3000 bodů. Odškodnění za bolest a/nebo ztížení společenského uplatnění se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém hodnocení bolestného/ztížení společenského uplatnění; – účelně vynaložené náklady spojené s léčením, např. příplatek na dietní stravování, lázeňské léčení, léky, tzv. regulační poplatky apod.; – věcnou škodu, kterou pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů.

Při úmrtí pracovníka následkem nemoci z povolání v rozsahu své odpovědnosti organizace (zaměstnavatel) poskytne náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením a pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody.

Z těchto všech náhrad má pro postiženého nejčastěji největší význam náhrada za ztrátu na výdělku (někdy nazývaná renta). Pracovní neschopnosti v souvislosti s nemocí z povolání bývají někdy dlouhodobé, někdy je nemoc spojena s invaliditou, takže finanční vyrovnání umožňuje setrvat až do doby dosažení maximálních léčebných výsledků. V mnoha případech, zejména u onemocnění z přetěžování, je právě přerušení expozice na dostatečně dlouhou dobu podmínkou co nejlepšího zlepšení zdravotního stavu.

Obecná posudková zásada, která se u nás dodržuje, neumožňuje u převážné většiny profesionálních onemocnění zpětné zařazení pracovníka k práci, která vedla k poškození zdraví, i když již klinické a laboratorní známky onemocnění odezněly. Tento postup se netýká případů, kdy lze spolehlivě zajistit přerušení kontaktu s noxou (např. u kontaktní dermatitidy, u většiny infekčních nemocí, intoxikací, pokud např. došlo k nápravě nevhodných technologických postupů, které k intoxikaci vedly).

U některých diagnóz, pokud nedosahují stupně poškození zdraví nezbytného pro uznání nemoci z povolání, lze uznat tzv. ohrožení 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193657

4

Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví

nemocí z povolání (§ 347 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Jedná se o změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze hodnotit jako nemoc z povolání a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Účelem je zábrana dalšímu zhoršení nemoci a vzniku nemoci z povolání.

Zaměstnanec zpravidla nemůže vykonávat práci, při které ohrožení nemocí z povolání vzniklo a je přeřazen. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává příslušný poskytovatel v oboru pracovního lékařství, který získal povolení MZ ČR k uznávání NZP. Postup při uznávání ohrožení nemocí z povolání, způsob předávání posudku atd. je obdobný jako při posuzování a uznávání nemoci z povolání.

4.4.1

Nemoci z povolání u všeobecných sester

Vše, co bylo uvedeno v předcházející kapitole, platí beze zbytku pro všeobecné sestry. Nemoci z povolání (NZP) u nich tvoří pestrou paletu a zasahují všechny kapitoly seznamu. NZP ročně bývá uznáno cca 200 onemocnění, tj. asi 15 % všech hlášených NZP právě u zdravotníků. Stojí tedy mezi odvětvími lidské činnosti zdravotníci co do počtu nově uznávaných nemocí z povolání na předních místech.

Naprostou většinu případů tvoří infekce.

Infekční onemocnění První místo podle četnosti patří svrabu, tvoří více než polovinu hlášených nemocí v této položce, vyskytuje se zvláště u všeobecných sester pracujících na geriatrických a psychiatrických odděleních, v léčebnách dlouhodobě nemocných a v zařízeních sociální péče. Zřejmě se nemyslí na možnost kontaktu s tímto parazitem a VS nejsou dostatečně ostražité při manipulaci s prádlem a při kontaktu s určitými skupinami pacientů. Nemoc z povolání se uzná, pokud se jednalo o výkon práce, u níž bylo prokázáno riziko nákazy. Na druhém místě v počtu nově uznávaných případů jsou infekční žloutenky. K významnému poklesu hepatitid typu B došlo po zahájení povinného očkování zdravotníků v 80. letech minulého století. V posledních letech se hlásí ­10–15 nových případů infekčních žloutenek ročně. Závažná je skutečnost, 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193657