Tady si nemám s kým povídat. Ostatní části mého auta už reziví, ale já se ještě na umírání necítím.“ Oba pá nové byli nadšení. Pan Výfuk proto, že bude mít spo lečnici do páru, a pan Karburátor proto, že se bude moci věnovat slečně Převodovce. A když se tak procházeli, přidávaly se k nim další páry. Pan Volant s paní Brzdou, pan Motor s paní Spojkou, pan Tachometr s paní Kapotou, paní Anténa s pa nem Stěračem, paní Baterie s panem Blinkrem a další a další. Teď už to nebyla romantická procházka, ale hotový průvod. Pánové se před dámami vytahovali, který z nich je nejdůležitější, a dámy zase soutěžily, která je nejkrásnější. „Já jsem levý přední stěrač,“ vysvětloval pan Stěrač paní Anténě. „Já mám nejdůležitější práci, protože dělám výhled řidiči,“ vychloubal se.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193651
Paní Anténa se smíchem přikyvo vala: „Já bych se s nějakým zadním stěračem nezahazovala, ale s vámi je to docela jinačí.“ Když došli až k bráně, začalo se rozední vat. V noci mohou věci ožít, ale první sluneční paprsky je opět znehybní. Jako první vešel do brány pan strážný. Když viděl ob rovskou hromadu součástek, které byly ve velmi dob rém stavu, napadlo ho, že se na vrakoviště vloupal nějaký kutil, který si chtěl opravit své auto. Hned zavolal majiteli vrakoviště, jestli má událost hlásit na policii. „Součástky, říkáte? A v dobrém stavu? Vydržte, hned tam jedu!“ přikázal majitel vrakoviště po telefonu. Když dojel na místo, zablýskalo se mu v očích. Zavo lal svému mechanikovi: „Nazdar, Mirku, mám tady pro tebe malou skládačku, tak hned přijeď. A vezmi si s sebou nářadí!“ Jestli se majiteli vrakoviště při pohledu na hromadu součástek zablýsklo v očích, tak mechanik Mirek do slova skákal nadšením. Na nic se neptal a hned se pustil do práce. Za pár hodin stál u vrat úplně nový vůz. Zbývalo jej jen nalakovat a zavézt na technickou
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193651
kontrolu, aby mohl na silnici. Majitel vrakoviště se pak v autě vozil jako král. Každý se za ním otáčel v do mnění, že je to nějaký naprosto nový typ vozu, který se teprve testuje. A součástky, které se na vrakovišti se známily, byly šťastné, že mohou být pohromadě, a po večerech si spolu hezky povídaly. Díky panu Karburá toru a slečně Převodovce mohli být všichni užiteční. Když se staroušek probudil, měl dobrou náladu. Věděl, že kdyby se náhodou někdy dostal na vrakoviště, má ještě šanci se díky šikovnému mechanikovi dostat opět na silnici. Z příjemného rozjímání ho probudil zvuk prskajícího výfuku. Na parkoviště dorazil starý automobil. „Vy jste snad ještě starší než já?!“ pronesl udiveně staroušek a pak dodal, „ale na svůj věk vypadáte dobře!“ „Já jsem totiž veterán a můj pán na mne nedá dopustit,“ prohlásilo hrdě auto a začalo vyprávět o svém osudu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193651