Nový občanský zákoník | Náhrada škody
prolínají celým občanským zákoníkem. V následujícím textu nabízíme krátký exkurz do konkrétních speciálních oblastí.
Škoda a újma způsobená v souvislosti s ochranou osobnosti a názvem právnické osoby V oblasti ochrany osobnosti můžeme rozlišit mezi dvěma základními typy odpovědnosti za újmu, resp. škodu. Je to zaprvé újma způsobená nositeli osobnostních práv. Případy zásahů do osobnostních práv jsou poměrně časté a existuje zde kromě ustanovení na ochranu osobnosti také rozsáhlá judikatura. Obecně řečeno platí, že se dopustí neoprávněného zásahu do chráněných atributů, je povinen k náhradě újmy včetně peněžitého zadostiučinění. Druhým typem ochrany je ochrana toho, komu bylo uděleno právo k využití osobnostních atributů jiného a který má důvodné očekávání, že bude závazek nositelem práva splněn. Nový občanský zákoník reguluje též ochranu názvu právnické osoby. Název může obsahovat také jméno člověka, k němuž má právnická osoba zvláštní vztah, např. jméno společníka. Osoba, která má právo udělit souhlas k užití jména člověka v názvu právnické osoby, může souhlas odvolat, i když byl udělen na dobu určitou. Pro tento případ poškozenému vzniká nárok na náhradu škody tím způsobené.
Reflexní škoda Nový občanský zákoník reguluje předpoklady, za kterých je hrazena tzv. reflexní škoda. Jedná se o škodu způsobenou korporaci jejím členem nebo členem jejího orgánu za situace, kdy se tato škoda projeví jako následek také ve sféře jiného člena korporace – tím že se sníží hodnota jeho účasti v korporaci. Není rozhodující, zda se jedná o škodu způsobenou porušením zákona, smluvní povinnosti nebo škodu zakotvenou v některém ze zvláštních ustanovení o náhradě škody podle speciální úpravy nového občanského zákoníku. Pokud se náhrady škody domáhá pouze poškozený člen korporace, může soud škůdci uložit povinnost nahradit pouze škodu způsobenou korporaci, pokud je zřejmé, že se tak nahradí i škoda způsobená členovi korporace. K takovému rozhodnutí je soud oprávněn i bez samostatného návrhu žalobce. Soud tedy není v tomto ohledu vázán petitem žaloby. Opět se zde setkáme pouze s pojmem škoda. Nebude-li dohodnuto jinak, netýká se ustanovení náhrady nemajetkové újmy.
Škoda způsobená porušením zákazu konkurence Osoba vystupující jako zástupce podnikatele nesmí bez souhlasu podnikatele činit na vlastní nebo cizí účet nic, co spadá do oboru obchodního závodu. Zástupcem právnické osoby se 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193633
Zvláštní případy náhrady škody /
rozumí zejména člen jejího statutárního orgánu, ale také ten, koho podnikatel pověřil při provozu obchodního závodu určitou činností. Jednal-li zástupce v rozporu s obecným zákazem konkurence, může se podnikatel domáhat, aby bylo jednání prohlášeno za učiněné na jeho účet. Jednal-li zástupce na účet třetí osoby, může se podnikatel domáhat, aby na něj bylo postoupeno právo na odměnu nebo aby byla vydána odměna již poskytnutá. Namísto těchto nároků však může podnikatel požadovat náhradu škody. Modifikací oproti ustanovením o škodě zakotvených v hlavě III. nového občanského zákoníku se stanoví, že nárok na náhradu škody vznikne jen tehdy, měl-li a mohl-li zástupce vědět, že svojí činností podnikatele poškozuje. Spolu se zástupcem je k náhradě škody povinna také třetí osoba, v jejíž prospěch zástupce jednal, pokud měl a mohl vědět, že jde o činnost poškozující podnikatele.
Škoda způsobená při překročení zástupčího oprávnění Zástupce je podle občanského zákoníku povinen postupovat v souladu se zástupčím oprávněním a nesmí jej překročit. Dojde-li k tomu, zavazuje jednání zástupce zastoupeného, jen pokud zastoupený takové jednání bez zbytečného odkladu schválí. Nestane-li se to, je zástupce zavázán sám. Pro třetí osobu, se kterou bylo jednáno a která je v dobré víře, že zástupce byl k jednání oprávněn, nemusí být takový stav ideální. Je jí proto dána možnost, aby se domáhala po zástupci splnění ujednaného, nebo aby jí zástupce nahradil škodu.
Škoda způsobená při emisi cenného papíru Cenný papír je listina, se kterou je spojeno právo takovým způsobem, že po jeho vydání již nelze toto právo bez cenného papíru uplatnit ani převést. Cenným papírem jsou například akcie, směnky, šeky apod. Vzhledem k tomu, že nabyvatel cenného papíru nemůže vždy přesně zjistit, zda byl cenný papír vydán v souladu s právním předpisem, chrání se jeho dobrá víra. Jestliže nabyvatel nabude cenný papír v dobré víře, je bez ohledu na to, zda byl předepsaný postup dodržen, cenný papír vydán. Stejně tak se dobrá víra nabyvatele chrání, jestliže se cenný papír nestal stanoveným způsobem vlastnictvím prvního nabyvatele. Ochranou dobré víry však může být zasaženo do práv třetích osob. Zákonodárce v jejich prospěch zakotvil v občanském zákoníku právo domáhat se náhrady škody. Tu může poškozený uplatnit vůči emitentovi, vůči osobě, která jednala jménem nebo na jeho účet.
Škoda při způsobení neplatnosti právního jednání Základní zásady nového občanského zákoníku zakotvené v hlavě I. vychází z principu, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka a zároveň také schopnost užívat tento rozum s běžnou péčí a opatrností. Každý proto může očekávat, že tomu tak je. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193633
Nový občanský zákoník | Náhrada škody
Jestliže někdo právně jedná, předpokládá se také, že bude postupovat tak, aby jeho jednání nebylo neplatné. Způsobí-li někdo neplatnost právního jednání, nejen že nemá právo neplatnost namítnout nebo z toho učinit pro sebe výhodu, má také povinnost nahradit škodu osobě, která o neplatnosti právního jednání nevěděla.
Škoda způsobená při smísení věcí a při provádění stavby Smísením věcí může vzniknout nová věc, u níž je třeba vyřešit také otázku vlastnického práva. Touto problematikou se zabývají ustanovení občanského zákoníku upravující vlastnictví. Upraven je zde také rozsah náhrady škody. Ostatní podmínky pro vznik škody a povinnosti k její náhradě jsou ponechány na ustanoveních obsažených v hlavě III. nového občanského zákoníku. Smísení se může týkat věcí ve vlastnictví osob, které se na smísení podílejí, věcí ve vlastnictví jiných osob, v dobré víře nebo v rozporu s dobrou vírou. Jestliže se někdo podílel na smísení věcí, aniž by byl v dobré víře, je povinen nahradit ušlý zisk, tedy jednu ze součástí újmy na jmění. Skutečnou škodu (další součást újmy na jmění) je povinen škůdce nahradit jen v tom rozsahu, v jakém vlastník nedosáhl náhrady jinak. Obdobně je rozsah náhrady škody upraven v případech užití cizí věci pro stavbu na vlastním pozemku. I zde se reguluje užití cizí věci v rozporu s dobou vírou. Na ustanovení občanského zákoníku o použití cizí věci pro stavbu se odkazuje také při úpravě tzv. smíšeného přírůstku. Zde platí, že se předmětné ustanovení použije obdobně pro osetí pozemku cizím semenem nebo osázení cizími rostlinami.
Škoda způsobená při správě cizího majetku Správou cizího majetku se rozumí prostá správa, tedy povinnost činit vše, co je nutné k zachování majetku, nebo správa plná, která spočívá také v rozmnožení majetku beneficienta. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku nestanoví podmínky vzniku povinnosti k náhradě škody, upravuje však otázku rozsahu náhrady. Soud totiž může při určení náhrady škody správci rozsah náhrady snížit jen se zřetelem k okolnostem, za nichž byla správa přijata, pokud je vykonávána bezúplatně, je-li správce nezletilý, nebo byla-li jeho svéprávnost omezena.
Škoda způsobená nepoctivým jednáním při uzavírání smlouvy V oblasti smluvních závazkových vztahů je klíčovým pojmem pojem smlouva, jakožto projev vůle smluvních stran. Před uzavřením smlouvy dochází pravidelně k delším či kratším jednání o obsahu smlouvy. V tomto procesu má každý právo vést jednání o smlouvě a neodpovídá za to, že ji neuzavře. Výjimkou je takové jednání osoby, které budí dojem, že má vést 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193633