Chorobné znaky a příznaky
Poznámky
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193560
10
Fekální inkontinence
10
Fekální inkontinence L. Lambert
10.1 Definice a klasifikace 10.1.1 Definice Fekální inkontinence (incontinentia, ae, f., – nezdrženlivost, neschopnost udržet) – anální inkontinence, neschopnost udržet stolici ve střevě, nedobrovolný únik stolice, incontinentia alvi, představuje ztrátu kontroly nad vyprazdňováním stolice, která se projevuje bezděčnou defekací, urgencemi nebo průsakem stolice z anu ven. Nebo lze definovat jako opakovaný, vůlí neovladatelný odchod stolice (pasivní inkontinence).
10.1.2 Klasifikace a) Malá inkontinence stolice – „špinění“ nebo jen příležitostný odchod stolice. b) Velká inkontinence stolice – úplné vymizení volní kontroly defekace.
10.2 Patofyziologie Fekální inkontinence vzniká buď v důsledku dysfunkce vnitřního análního sfinkteru a projevuje se jako pasivní fekální inkontinence, nebo v důsledku dysfunkce vnějšího análního sfinkteru či zvýšeného intraluminálního tlaku (např. při průjmu), kdy se projevuje urgentním nucením na stolici (urgentní fekální inkontinence).
10.3 Výskyt Přibližně 2 % dospělé populace mají denní nebo týdenní epizody fekální inkontinence. Ve věkovém rozmezí 15–64 let je výskyt fekální inkontinence 4,2 na 100 000 obyvatel, ve věku nad 65 let 12,1 na 100 000 obyvatel. V zařízeních dlouhodobé péče (léčebny a domovy důchodců) se blíží výskyt fekální inkontinence téměř 50 %. Fekální inkontinence je častější u žen.
10.4 Klinický obraz Nechtěný odchod stolice může probíhat jako náhlé urgentní nutkání na stolici, která nezadržitelně a nemilosrdně odchází dříve, než dotyčný stihne vyhledat toaletu, nebo jako pasivní odchod stolice bez výraznějšího nutkání. Fekální inkontinence je i společenský problém a může vést k izolaci a sociálnímu stažení.
TIP
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193560
10
Dg.
Chorobné znaky a příznaky
10.5 Diagnóza a diferenciální diagnóza 10.5.1 Diagnóza Pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření (s bezpodmínečně nutným vyšetřením per rectum) naznačí nejpravděpodobnější příčinu i charakter deficitu. Mezi další vyšetřovací metody patří: • rektoskopie, • rektální manometrie, • endosonografie rekta, • defekografie, • anální elektromyografie.
10.5.2 Diferenciální diagnóza 1. Chronická zácpa, kdy řídká stolice protéká kolem impaktovaného koprolitu (fekalomu) v rektu – nejčastěji ve stáří. 2. Psychické důvody – špatná dostupnost nebo nevhodné prostředí toalety. 3. Těhotenství a poporodní stavy – zejména při klešťovém porodu, velkém plodu, dlouhé druhé době porodní; až u 30 % žen je prokazatelné strukturální poškození análního sfinkteru po prvním vaginálním porodu. 4. Gynekologická onemocnění – po operacích. 5. Chirurgické výkony – stavy po operacích píštělí, komplikace operace hemoroidů, resekce střeva, stavy po radioterapii v oblasti; dochází k poškození sfinkterového aparátu nebo ztrátě úložného prostoru rekta. 6. Traumata – úrazy v oblasti pánve. 7. Degenerace vnitřního análního svěrače – na podkladě primární degenerace hladkého svalu, nejčastěji u mužů a žen středního věku. Ochabnutí dna pánevního. 8. Neurologická onemocnění – demence, cévní mozkové příhody, diabetická neuropatie, soporózní stavy. 9. Průjem, často infekční – kdy při urgentním nucení je nesnadné udržet tekutou stolici. 10. Vrozené vývojové vady: • spina bifida, • atrezie anu. 11. Prolaps rekta a anu. 12. Tumor rekta a anu. 13. Proktitida různého původu (idiopatický zánět, radiační). 14. Pudendální neuropatie se může vyskytovat při dlouhodobém zapojování břišních svalů, chronické zácpě, perineálním prolapsu. 15. Další příčiny (nevhodná strava, farmaka). Normální je fekální inkontinence u malých dětí, které se ještě nenaučily kontrolovat vyměšování stolice.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193560