1 8
Vývoj poznávání, prožívání a jednání člověka vyhaslosti, ztráta elánu. Termín „klimakterická ženská“ slouží někdy i jako nadávka. Vyjadřuje laickou představu přechodu jako období, v němž se výrazně negativním způsobem změní ženská psychika i zevnějšek, roste nervozita, předrážděnost, neschopnost sebeovládání. Lidé však stárnou různým tempem. Pacovský (1994) hovoří o funkčním věku. Padesátník může mít mozek „pětatřicetiletý“, ledviny „šedesátileté“, srdce a cévy „sedmdesátileté“. Často se uvádí, že člověk je tak starý, jak starý je jeho cévní systém. Funkční věk zahrnuje i duševní výkonnost, svěžest a práceschopnost. Funkční věk je tedy vícedimenzionální, protože sám proces stárnutí je nestejnoměrný. Stárnutí neznamená jen prostý úpadek organizmu. Starý organizmus v něčem funguje jinak než mladý. Dovede se zbavovat některých látek např. potem, které mladý organizmus takto vyloučit nedovede. Stárnutí spočívá také v účelné přestavbě organizmu. Profesní dráha v období starší dospělosti je postupným uzavíráním profesní kariéry. Člověk svou celoživotní profesní roli určitým způsobem bilancuje. Jeho názor nezávisí vždy na aktuální situaci, ale formoval se v průběhu značné části jeho života pod vlivem různých společenských a skupinových hodnot a vlastních specifických zkušeností. Vyzrálý postoj se projevuje nadhledem, omezením ambicí, tendencí šetřit vlastní síly a přistupovat k práci bez napětí. Postoj k profesi je ovlivňován velmi výrazně charakterem práce. Převážně fyzické pracovní činnosti jsou v této fázi vývoje jednoznačně v poklesu. Starší dělníci nemohou konkurovat mladším, protože jejich výkonnost postupně ubývá. V této souvislosti se zvyšuje riziko ztráty zaměstnání. Finanční ohodnocení stagnuje, nebo se dokonce zhoršuje. Práce založená převážně na intelektuální činnosti může v této době naopak dosahovat svého vrcholu, což je spojeno s lepším finančním ohodnocením i vyšší sociální prestiží. Příkladem mohou být lékaři internisté, vysokoškolští učitelé, politici, spisovatelé, historici, filozofové. Lidé, kteří si zvolili spíše prakticky zaměřenou manuální práci, nejsou v dospělosti v rámci své profese nuceni samostatně řešit nové a intelektuálně náročné problémy. Akceptují hotové způsoby řešení. Profesní role tak zpravidla ovlivňuje celkový postoj k řešení problémů i sebehodnocení, tj. důvěru ve vlastní schopnosti. Tento postoj nemusí vždy odpovídat reálným možnostem člověka. Lidé, kteří se neradi učili čemukoliv novému, mívají z nových metod strach, a to hlavně proto, že nemají dostatečnou sebedůvěru. Starší člověk se více identifikuje s prostředím, ve kterém žije. Důležité jsou pro něj i vztahy se spolupracovníky. Starší zaměstnanci dávají přednost klidné práci, která není prestižní ani lukrativní, kde však mají zajištěnou pohodu a jistotu trvání zaměstnání. Usilují o potvrzení své sebehodnoty ve smyslu důrazu na spolehlivost, stabilní výkonnost a zkušenosti. Vědí, že se nemohou srovnávat s mladými, a proto vlastní sebeúcta v zaměstnání bývá v době před důchodem ohrožena ve větší míře než dříve. Pro staršího člověka je víc než úspěch důležité, jak dlouho bude ještě schopen pracovat. Jeho představa budoucnosti je spojena s odchodem do důchodu. V době stárnutí se mění zaměření i pojetí generativity. Stárnoucí člověk si uvědomuje pomíjivost úspěchů. Lidem jde v tomto věku více o hodnoty, které by přesahovaly jejich život. V profesní roli se generativita projevuje v předávání zkušeností další generaci. K přibližující se šedesátce musí zpracovat člověk novou životní situaci, a to odchod do důchodu. Patřily jsme mezi země s nejnižší dobou důchodového věku. Pro mnoho mužů byla představa odchodu do důchodu těžko přijatelná. Člověk ztrácí svou společenskou pozici danou příslušností k určité profesní skupině a musí se vyrovnat i s pod98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193443
Duševní změny v dospělosti ??????
1 8
statně nižšími finančními příjmy. Zvláště muži mohou odchodem do důchodu prožívat pocity společenské méněcennosti. Ženy, které vedle profese zvládají ještě domácnost, tento společenský přechod přijímají snadněji. Některé důchodový věk dokonce vítají. Naše nová politická situace připravuje současné občany na pozdější odchod do důchodu, kdy většina lidí obtížně udržuje pracovní tempo s příslušníky mladé generace. Odchod do důchodu bude v pozdějším věku pravděpodobně přijímán jako bonus na nový, volnější životní způsob. Na každý životní předěl je dobré být připraven, a to i na důchodový věk. Po padesátce by se měl proto člověk začít zabývat něčím, co bude moci provozovat v době, kdy nebude zaměstnán prací. V prostředí naší společnosti si lidé pořizují zahrádku, vracejí se k nějaké zálibě mladých let, scházejí se se známými, poznávají nová místa, sdružují se do vrstevnických skupin a aktivně se účastní i politického života. Partnerské vztahy v tomto věku ovlivňují různé, vývojově podmíněné změny. V období mezi 45–60 lety dochází k významné změně ve složení rodiny. Děti dospívají, odcházejí a rodiče zůstávají sami. V této době se rodina dostává do tzv. fáze prázdného hnízda. Muži, kteří si ve větší míře uvědomují dočasnost svého profesního snažení, mohou na tuto skutečnost reagovat citlivěji než ženy. Manželé se stávají svobodnějšími, nejsou již vázáni různými povinnostmi vůči dětem, ale na druhé straně to může vést i k jejich bezradnosti a znejistění. Mohou zjistit, že to, co je spolu poutalo, byla především péče o děti. Generativita rodiče spočívala v zplození a výchově další generace a v podpoře jejího rozvoje. Stárnoucí člověk hledá svou generační kontinuitu v narození vnoučat. Po padesátce nastává zlatá doba babičkovství a dědečkovství. S vnoučaty se naplňuje člověku otevřená budoucnost. Člověk více či méně uvědoměle touží mít důkaz o pokračování toho, co je z nás zrozeno. Vztahy k dětem znovu ožívají ve vztazích k vnoučatům a rodičovství přechází v prarodičovství celkem plynule. V této souvislosti se hovoří někdy o tzv. syndromu sendvičové ženy. Ženy kolem padesátky plně pokračují ve své profesní kariéře, rády přijímají i péči o vnoučata, ale často je třeba k této péči přijmout i starost o své stárnoucí rodiče. Ženy, které jsou takto vytíženy, obvykle nepostihne výše uváděný syndrom prázdného hnízda. Hormonální rozdíly mezi muži a ženami se zmenšují. Muži se stávají méně dravými, laskavějšími, žena může nyní naopak dominantně organizovat nejen rodinný život, ale začít i výdělečně podnikat. Také v oblasti manželského milování může být aktivnější. Podle Říčana (1990) v tomto věku je stále více případů, kdy žena touží po souloži častěji než muž. Manželský partner se stal součástí života a kontinuity vývoje rodiny. Podle Vágnerové (2007) lze shrnout manželská očekávání padesátníků do několika hlavních bodů: ■■ Manželský partner představuje jistotu nějakého sociálního kontaktu a člověk nezůstane ve stáří sám. ■■ Manželský partner je oporou při sdílení různých životních zátěží, lze od něj očekávat pomoc v nouzi. ■■ Manželský partner je součástí vlastního života, lze s ním sdílet i stárnutí, není třeba před ním nic předstírat a prezentovat se lépe, než odpovídá skutečnosti.
Shrnutí
Dospělost považujeme za etapu nejvyšší zralosti lidského jedince. Je to životní období, v němž je člověk na vrcholu svých tvůrčích sil, cítí se subjektivně nejlépe a je samo99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193443
1 8
Vývoj poznávání, prožívání a jednání člověka statný. V této fázi zakládá vlastní domov. Je fyzicky na vrcholu svých sil, citově vyrovnaný, objektivně využívá své rozumové schopnosti. Dosahuje nejvyššího stupně sociální zralosti v ontogenezi svého vývoje a projevuje zájem o problémy společnosti, ve které žije. Podle Příhody (1977) je za obecný termín dospělosti považován stav, kdy jedinec doroste do své konečné velikosti a síly a je schopen vykonávat samostatné činnosti v životním přizpůsobení.
Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Jak vysvětlíte tvrzení, že život mezi 20 až 30 lety je životem na zkoušku? Na čem je založen profesní start mladého člověka? Jaký je rozdíl v postoji mužů a žen k manželství? Jaká jsou rizika rozpadu mladých manželství? Jak se projevuje generativita v průběhu dospělosti? Co můžete říci o „skupinové vývojové krizi“ ve vztahu k manželství? Co je podstatou „krize životního středu“? Jak se projevují počátky stárnutí ve středním věku? Co je charakteristické pro profesní dráhu padesátníka? Jaký je rozdíl mezi syndromem prázdného hnízda a syndromem sendvičové ženy?
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193443