zaplavat, vybaví se jí před očima. Celá společnost jako na povel vyrazila k vodě, nadržená dlouhou, vynucenou nečinností, a přechod z horka do chladné vody měl v sobě něco z labužnické kombinace pálivého karí s vychlazeným bílým vínem. Diverovi měli na každý den přesný rozvrh, jako tomu bývalo u starých kultur, jako by chtěli ze všeho, co den dá, co nejvíc vytěžit, každá změna měla znamenat novou hodnotu. Rosemary ani netušila, že po naprostém soustředění na vodu a na plavání ji za chvíli čeká upovídaný provensálský oběd. Ale opět měla pocit, že se o ni Dick postará, a s potěšením se podřídila, jako by šlo o příkaz. Nicole podala manželovi podivný kus oděvu, na kterém pracovala. Odešel se převléct, a jakmile se objevil v průhledných černých krajkových spodkách, vzbudil značný rozruch. Bližší prohlídka však ukázala, že mají vlastně podšívku z látky pleťové barvy. „To je ale teploušskej trik!“ zvolal opovržlivě pan McKisco. Okamžitě se ale obrátil k Dumphrymu a Campionovi a doložil: „Prosím za prominutí.“ Rosemary nad tím vtipem přímo bublala potěšením. Její naivita dobromyslně reagovala na nákladnou prostotu Diverových. Vůbec si neuvědomovala, jak je to všechno založeno na pečlivém výběru kvality z velkého bazaru světa, a že i jejich prosté chování, dětsky dobrotivá vůle a klid zdůrazňující ty nejprostší ctnosti jsou součástí zoufalé hry s osudem a zrodily se v bitvách, jaké si vůbec nedokáže představit. Diverovi totiž v téhle chvíli představovali navenek nejvyšší stupeň, jakého jejich společenská třída ve svém vývoji dosáhla, takže většina lidí působila ve srovnání s nimi poněkud neotesaně. Ve skutečnosti však už tu nastupovala jistá kvalitativní proměna, kterou Rosemary nemohla postřehnout. 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193304