DEN DVACÁTÝ SEDMÝ Ovládání pohybu se zlepšuje. Za pomoci obou rukou už se teď dokážu tak jako vrtět na zadku a pohybovat se více méně ve směru, jaký zamýšlím. Snadné to není, elegantní už vůbec ne, ale zatím se toho přidržím. Příležitosti k lumpárnám budou velice omezené, dokud se nedokážu pořádně pohybovat.
DEN DVACÁTÝ OSMÝ Tak dneska už se mi dokonce povedlo přesunout se po pokoji tak daleko, že jsem zatáhl za drát od stolní lampy a křachl jí o zem. Stojan se bohužel nepřerazil, ale utěšoval jsem se představou, že aspoň žárovka to má spočítané. Jako správný blbec jsem zůstal na fleku, hned vedle lampy, takže když přiběhla do pokoje Ona, okamžitě viděla, co se stalo. Vysvětlila mi, že jsem ošklivé miminko, postavila lampu na stůl a vyzkoušela vypínač. Je to k vzteku, lampa se rozsvítila.
DEN DVACÁTÝ DEVÁTÝ Dnes ráno daleko úspěšnější ničivý zásah. Na pohovce v obýváku se vyvalovala kočka a já se pomalu jako červ sunul ke stolku. Na něm skleněná váza s kytkami. Když jsem dospěl ke stolu, popadl jsem ho za jednu nohu a začal jím zuřivě třást. Chvíli ta operace trvala, ale nakonec se váza centimetřík po centimetříku začala sunout po stole, až konečně sletěla. Ozval se krajně uspokojivý třesk rozbíjeného skla a po koberci se rozlilo jezero vody. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193300
Pak se mi podařilo dostat se v rekordním čase na druhou stranu pokoje, a tam jsem rychle popadl řehtačku ve tvaru lízátka. Ona mi ji vnucuje už aspoň pět měsíců, a tak jsem si řekl, že teď přišla ta pravá chvíle ji vyzkoušet. Strčil jsem ji do pusy a začal jsem žvýkat. Načasoval jsem to jen tak tak. Sotva jsem stačil zaujmout postavení, už tu byla Ona. Když uviděla rozbitou vázu, byla fakt zběsilá a nerozhodně se koukala z kočky na mě a zase zpátky.
S potěšením můžu ohlásit, že dospěla k tomu správnému závěru. Kočka dostala pěkně natřískáno, nakonec se Jí vytrhla a vystřelila kočičí dírou do další ukřivděné postní noci bez večeře. Hihihi.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193300
Devátý měsíc DEN PÁTÝ Dneska ráno jsem se rozhodl, že nedělám zdaleka dostatečný povyk kolem oblékání. Nechápu, jak mi mohlo trvat tak dlouho na to přijít. Nakonec, když mě strkají do sedátka v autě, dělám povyk od chvíle, kdy mi vstoupilo do života – a vidíte, právě pro tenhle případ jsem si vyvinul a zdokonalil hvězdicovitou polohu (i ten název jsem vymyslel sám). Hvězdicovitá poloha, pokud se nebudete zlobit, že odbíhám od tématu, je ve skutečnosti velice jednoduchá – jde jen o to vypnout páteř co nejkřečovitěji a roztáhnout nohy i ruce, takže vytvoří jakýsi maltézský kříž, no a ten se do těch popruhů nedá skoro narvat.
Takže zkrátka a dobře, od téhle chvíle si vyvinu obdobnou vzdorooblékací techniku. Jde jen o to zajistit, aby se ani jedna končetina nedostala do toho otvoru v oděvu, do kterého se ji ten který rodič pokouší nasměrovat, a když náhodou v důsledku chvilkové nepozornosti některá končetina 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193300