Skip to main content

Svádění jako lék (Ukázka, strana 99)

Page 1

stavil si ji s rozpuštěnými kadeřemi, stejně jako když ji spatřil poprvé, ale tentokrát s tím rozdílem, že ji v duchu viděl za svitu svíce. Pocítil vzrušení. V myšlenkách se postavil za její záda a odhrnul jí vlasy dozadu, aby mohl políbit každou pihu na jejích nahých ramenou. Nebylo to poprvé, kdy ji ve své fantazii líbal. Tehdy odpoledne v londýnském bytě k polibku málem došlo, ale ona začala vykládat o kritice jeho díla nebo o tom, že se stane jeho asistentkou, či nějaké jiné nesmysly, a zkazila výhled na příjemné odpoledne. Upil koňaku, a aniž z ní spustil oči, dál si vybavoval ono londýnské odpoledne. Komentoval tehdy velmi nepatřičně svůdné křivky jejího zadečku. Měla mu za to dát políček, ale neudělala to. Samozřejmě se tvářila vyděšeně, ale také nevěřícně – měla v obličeji podobný výraz jako dnes večer, když ji ujistil, že její pihy jsou hezké. Našpulila rty a nejistě svraštila čelo, jako kdyby pochybovala o jeho duševním zdraví. Je jasné, že Daisy Merricková má o svých půvabech velmi chabé a hlavně nesprávné mínění. Existuje ovšem řada způsobů, jak jí dát najevo, že on v tomto ohledu zastává naprosto odlišný názor, a zatímco si některé z nich představoval, jeho touha sílila. Snažil se ji potlačit a s námahou se očima vrátil ke knize. Ne že by erotické představy nebyly příjemné, ale k cíli mu nepomohou. Pokud ji ovšem nehodlá svést, aby dosáhl svého. Hmm, ta myšlenka nicméně stojí za úvahu. Sevřel sklenku a zvažoval svádění jako možnost jak vybřednout z nepříjemné situace. Nejenže je to lákavý způsob, ale snad i účinný! Existují samozřejmě i jisté stinné stránky. Daisy Merricková je jednak žádoucí žena, ale také spořádaná a zřejmě panna. Pokud ji on jakožto gentleman svede, zachová se nanejvýš zavrženíhodně. Žil bujaře a pověst, která ho provází od pobytu v Itálii, si beze zbytku zasloužil, ale ani on nikdy žádnou dívku nepřipravil o nevinnost. Na druhou stranu je v úzkých a vzhledem k její zatvrzelosti nemá na vybranou. Bezmyšlenkovitě přejížděl očima po řádcích Housmanových veršů a snažil se vymyslet čestné řešení. Marně. Kdyby byli milenci, pomyslel si cynicky, všechno by šlo jednoduše. Od ženy se vždy očekává, že bude omlouvat mužovu slabost, když jde o jejího milence!

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193217


Na druhou stranu, je vůbec nutné zacházet tak daleko? Kdyby jí trochu zalichotil a předstíral, že bere v potaz plán, který ona a Harry vymysleli, brzy by získala dojem, že ho psaní baví. A kdyby přidal trochu svádění, uloupil dva tři polibky, začala by jihnout a chápat jeho postoj. Pak už by nedalo moc práce ji přesvědčit, aby nechala vydat jeho rukopis v nynější podobě a on dostal zaplaceno! Zvedl oči a pohlédl na ni. Znovu ji v duchu uviděl s vlasy splývajícími na nahá ramena. Má jedinou možnost, a to svést ji, aniž dojde na postel, ale přepadl ho nepříjemný pocit, že ho čekají muka. Znovu na ni upřel zrak. Vzhlédla od knihy, obrátila stránku a vtom si všimla, že ji pozoruje zpoza malého pozlaceného stolku, který je odděloval. Hověl si na karmínově červené sametové pohovce naproti, hlavu nakloněnou na stranu, koutek úst mírně zvednutý, v ruce sklenku koňaku. V druhé ruce držel otevřenou tutéž knihu básní, kterou pročítal předtím, ale nezdálo se, že by ho verše zajímaly. Znervózněla. Ten zamyšlený, pátravý pohled jí připadal zvláštně důvěrný, téměř jako dotyk. Cítila, jak jí do tváří stoupá horkost, a rychle sklopila oči, ale byla příliš neklidná, než aby knihu odložila. Stále na sobě cítila Avermoreův pohled a přistihla se, že čte tytéž věty stále dokola. V domě vládlo ticho, služebnictvo odešlo spát, a ozývalo se jen odbíjení hodin. Zaslechla jemné klapnutí a pohlédla stranou. Lady Mathilda měla hlavu volně svěšenou a kniha jí vyklouzla z rukou. Usnula. Daisy se vrátila ke čtení. Uvědomila si, že tuto stranu už má za sebou, a obrátila na další. Přitom znovu zachytila Avermoreův pohled. Už jej nemohla vystát. Ten muž má něco za lubem a ona té věci musí přijít na kloub! Když Mathilda vedle ní jemně zachrápala, zavřela knihu a vstala. Avermore okamžitě učinil totéž. „Slečno Merricková? Doufám, že nás dnes večer ještě neopouštíte, nebo ano?“ „Kdepak!“ odvětila. „Já jen…“ zmlkla a hledala záminku, která by jí umožnila promluvit si s ním o samotě. „Tahle kniha mi připadá trochu prostoduchá, to je všechno. Napadlo mě, že si zajdu do knihovny pro nějakou zajímavější.“ Podívala se na chrápající lady

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193217


Mathildu a obrátila se k němu. „Mohl byste mi nějakou doporučit, mylorde?“ „Jistě!“ Odložil svou knihu a zamířil s Daisy do knihovny. „Včera jich přišlo několik z Londýna, mezi nimi i nějaká beletrie. Mám vám ji ukázat?“ Dovolila mu, aby ji vzal za předloktí a zavedl ke stěně s krbem, kolem kterého byly rozmístěny police. Ukročil vlevo, zastavil se a přelétl očima pár svazků v kožené a látkové vazbě. „Tak třeba tahle,“ řekl a vytáhl knihu. Vzala si ji. „Prokletí Therona Warea,“ přečetla název. „Najdete v ní vynikající postavy, zvlášť staršího muže jménem Svengali. Ale kdyby se vám nelíbila, tady je další.“ Vytáhl ještě jeden svazek a podal jí ho. „Srdce princezny Osry. Od téhož autora, který napsal Vězně na Zendě. Děj se také odehrává v Ruritánii, ale dříve. Je to vlastně jakási předehra k Zendě.“ Daisy by kniha jindy možná zaujala, protože titul Vězeň na Zendě patřil k jejím oblíbeným, ale v tuhle chvíli měla jiné starosti. „Proč na mě pořád zíráte?“ zašeptala. Obrátil se k ní. „Já že jsem zíral?“ odvětil také šeptem. „Ano. Chci, abyste s tím přestal. Je to nezdvořilé!“ „Odpusťte. Ale trochu jste mě zmátla, a pokouším se udělat si jasno, jak se věci mají.“ „Čím jsem vás zmátla?“ „Nechápu, proč si žena myslí, že by měla skrývat něco tak hezkého, jako jsou pihy.“ Daisy se zamračila a pochybovačně na něj pohlédla. „Cítíte se dnes večer dobře?“ „Naprosto. Proč se ptáte?“ „Já jen, že jste tak milý!“ Zarazil se. „Říkáte to skoro jako výčitku. Občas umím být milý, chápete. A lituji, že jste si této vlastnosti nevšimla dřív!“ Daisy nedůvěřivě vzdychla. Avermore se chová úplně jinak, než očekávala, a jeho přívětivost se jí zdá podezřelá. „Takové vystupování pro vás není příznačné, obzvlášť ve vztahu ke mně. Nenapadá mě jiné vysvětlení, než že vám není dobře.“ Přimhouřila oči. „Nebo snad,“ dodala, „máte k ohleduplnému jednání a lichotkám jiný důvod?“

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193217


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Svádění jako lék (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu