–Tak co kotě? Zajedeme si na ten hotel? Na hoďku? –
Gábina po malé chvilince kývla a Jára šel ke svému parťákovi: –Hele, já tu buchtu hodím zpátky na úřad jo? –
Parťák zvedl oči od váhy a povídá: –No, jasně. Jen by mě zajímalo, jak ji tam chceš hodit? Tramvají, nebo jak? Ta bude nadšená, až s tebou pojede v tramvaji. Nebo máš takovou sílu, že ji tam odsud hodíš rukama? – –No vtipný, jasně. Takže jestli mi půjčíš Forda? – –Ses posral, Járo ne? Včera jsem byl myčce a strávil jsem tam hodinu s vysavačem. Vysával jsem ty tvoje sušenky, co jsi tam minule svačil. Ani hovno. Pokaždé, když ti půjčím auto, vrátíš ho zevnitř od sušenek, zvenku zablácený jak prase a s prázdnou nádrží. –
Jára si z věšáku v kanceláři vzal klíče a povídá: –Tak dík, neboj, máš to u mě. – –Kreténe. Opovaž se ho nabourat. A koukej dotankovat! – řekl Járův kolega, ale tím to pro něj skončilo.
Jára otevřel dveře Fordu Mondeo a povídá Gábině: –Tak pojď. Na co čekáš? –
Gábina vlezla do auta a povídá: –Hezký auto. – –Jo, to víš, na auta já jsem dost machr. Autům já se věnuji. – –Vidím, máš to takový naleštěný. – –Jo, dost se tomu vážně věnuju. Ale aby to nemátlo, tohle mám tady v Praze jen tak na omlácení, v Doksech mám Mercedes. Céčko. Víš. Auta, to je moje. –
Gábina se opřela do opěradla a těšila se na sex. Jára se projevil, jako dobrý milenec. Vlítnul na Gábinu okamžitě, po příchodu na pokoj.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193148
Jára si bral, na co měl chuť. Gábiny povislejší, ale docela pěkná prsa ho velmi vzrušovala. Jára na ní nalehl a měl pocit, že ona snad několik let nesouložila, jak byla žhavá. Jára se velmi snažil. Byl nadržený a navíc mu stále v hlavě blikalo světýlko s nápisem: 4+kk.
Když skončili, odvezl Gábinu na její úřad. Cestou se jí vyptával na její práci, na rodinu, taky na její zájmy, ale vůbec nemluvil o bytě. Také málem naboural do tramvaje, která měla přednost, ale Jára to naprosto nectil. –Hovado debilní. – utrousil na adresu tramvajáka Jára. Tramvaj řídil Jirka. Gábiny, tedy svojí ženy v autě si ovšem nevšiml. Když Gábina vystupovala, Jára řekl: –Jestli chceš, můžeme se ještě vidět. – –Byla bych ráda. – řekla a touto větou se začal odvíjet počátek konce jejího manželství.
Po návratu z práce Jára opět absolvoval hádku s Marií: –Tak já chci jenom vědět, kdy už odsud vypadneš, nebo se tu budeš držet navěky? – křičela na něj Marie a Jára povídá: –Neboj se, pracuji na tom. – a šel a poslal Gábině sms. Tam bylo napsáno: Tvoje kundicka byla sladka jak broskvicka. Uz se tesim az si to sopakujeme.
Jára přemýšlel. Nebyl si jistý, jestli náhodou se nepíše: zopakujeme? Takže sms opravil a napsal:
A odeslal to Gábině. Během tří minut mu pípla odpověď: Ja taky.
Jára měl pocit z dobře vykonané práce.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193148
Život Járy – kapitola třetí Jára si s Gábinou dával sraz již asi půl roku. Chodili spolu souložit do hodinového hotelu, ale to se Járovi docela prodražovalo. Takže spolu občas jezdili do vypůjčeného bytu od jeho kamaráda. Ale ten zase nechtěl jim byt půjčovat tak moc často, takže poslední možností zbývalo auto. Jára si půjčoval auto od kolegů z práce a od svého šéfa. Tomu samozřejmě neříkal, že je to proto, aby si to v autě rozdával s úřednicí, ale když bylo něco třeba zařídit, tak se nabídl, že to udělá v pátek po poledni, objede, co je třeba. Šéf povětšinou souhlasil, tedy pokud se nejednalo o něco úředního. Ale pokud bylo třeba například zajet do OBI, nebo pro nějaké věci do Makra, bral si pravidelně v pátek odpoledne Jára šéfovu Oktávku a nejprve jel za Gábinou a potom teprve po všem zřizování.
Spolu již měli svoje místa. Nejčastěji u Hostivařské přehrady na parkovišti, nebo u Kunratické jahodárny, u vjezdu zezadu, kde nikdo povětšinou nejezdil. Ale nejraději zavážel Gábinu do Říčan, kde odbočil na Tehov a asi po dvou stech metrech, když sjel právě směr Tehov, byla odbočka do lesa, kde se dalo pohodlně zajet a najednou byl člověk mimo civilizaci. Takže když Jára Gábině psal sms, tak jí povětšinou psal nějakou podobnou: Lasko mas chut dneska na tehov
Otazníky a podobné zdržování Jára vynechával, ale stejně mu vždy přišlo jako odpověď sms, že Gábina chuť, zajet na Tehov má, takže proč se zdržovat nějakými otazníky, že?
Marie doma z Járy už docela šílela. Pozvala si na něj dokonce nějaké příbuzenstvo a došlo na nejhorší. Jára se musel vystěhovat! Vlastně spíše BYL VYSTĚHOVÁN.
Gábina již několikrát chtěla jet k Járovi domů, ale ten jí nakecal, že má přísného domácího, který netrpí návštěvy. Takže holt jim zbývá jen auto, či hotel, či pronajatý byt. –Nebo můžeme jít k tobě. – navrhoval Jára Gábině, ale té se to nějak nezdálo. Byl tam přece ten její manžel, ten Jirka.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193148