Etická problematika bolesti a utrpení
5
Problematice utrpení v ošetřovatelské péči by mělo být věnováno dostatek prostoru již v pregraduální přípravě sester a všech zdravotnických pracovníků a v praxi by se jim mělo dostat náležité podpory včetně důrazu na etický a spirituální rozměr ošetřovatelské profese. Bez péče zkušeného supervizora nebo psychologa mohou sestry na exponovaných pracovištích velmi rychle vyhořet, což se potom projeví jak na jejich schopnosti pomáhat pacientům v jejich utrpení, tak na spokojenosti sester se svým povoláním i se sebou samými.
Literatura BRUGGER, W.: Filosofický slovník, Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0409-X. FERRELL, B. L., COYLE, N.: The Nature of Suffering and the Goals of Nursing, New York: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-533312-1. FEUERBACH, L.: Zásady filosofie budoucnosti a jiné filosofické práce, Praha: nakladatelství ČSAV, 1959. LÉVINAS, E.: Totalita a nekonečno, Praha: OIKOYMENH, 1997. ISBN 80-8600520-8. MICHÁLEK, J.: Co je filosofie? Praha: OIKOYMENH, 1995, ISBN 80-85241-19-6. O’CONNOR, M., ARANDA, S.: Paliativní péče pro sestry všech oborů. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1295-4. ŠIMEK, J., ŠPALEK, V.: Filosofické základy lékařské etiky, Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0440-4. VAN DER CINGEL, M.: Compassion and Professional Care: Exploring the Domain, Nursing Philosophy, 10(2) (2009), 124–136.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193123
6
Etika v ošetřovatelské praxi
6
Etické problémy na počátku života
Úvod V lékařské praxi se jedná obvykle o pacienta, trpícího nemocí, a jejím cílem je správná diagnóza a vhodná terapie. V porodnictví je problém posunutý: jedná se většinou vlastně jen o to, aby vše proběhlo řádně, rodička bez komplikací není pacientkou v pravém smyslu slova. Cílem porodnictví je spíše zachovat zdraví a přivést na svět nový život, než diagnostikovat a vyléčit nemoc. Pokud mluvíme o potratech a eutanáziích, jedná se vždy o to, že nějaký život je zmařen, zničen. Problém asistované reprodukce je odlišný: život zde naopak vzniká! Pravda, za současného stavu věcí je téměř pravidlem, že nový život se narodí za cenu jiného života, který je buď ihned, nebo posléze zničen.
6.1
Etická problematika asistované reprodukce
6.1.1
Poruchy plodnosti: problém moderní doby
Ještě před 80 lety bylo neplodné každé desáté manželství, dnes je to každé šesté či každé páté, z důvodů, kterým doposud příliš nerozumíme. Tzv. primární neplodnost definujeme jako neschopnost počít dítě během jednoho roku nechráněného pohlavního styku s normální frekvencí. Sekundární neplodnost je totéž, jen s tím rozdílem, že se danému páru již v minulosti přirozenou cestou zdařilo přivést na svět dítě. Statistická pravděpodobnost otěhotnění zcela zdravého páru při nechráněném styku a jednom menstruačním cyklu je 25 %, do poloviny roku otěhotní asi 60 % párů a po roce pravidelného nechráněného styku 83 % párů.1 V České republice je přibližně 10–15 % (!) nechtěně neplodných partnerských dvojic a snad až každé páté manželství je nechtěně neplodné. Snad bychom měli spíše hovořit o poruchách plodnosti než o neplodnosti – neplodnost je ortel.
UHROVÁ E., BRANDEJSKÁ M., VILÍMOVÁ Š., POTUŽNÍKOVÁ P., MACEK M. sr.: Současné možnosti asistované reprodukce. Praktický lékař 84(11), (2004), 638. 1
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193123
Etické problémy na počátku života
6
Příčiny poruch plodnosti Příčiny neplodnosti jsou jak na straně ženy, tak na straně muže.2 Příčiny neplodnosti u žen jsou zejména poškození nebo ucpání vejcovodů, hormo nální problémy, endometrióza (přítomnost sliznice dělohy v sousedních reprodukčních tkáních), příliš hustý cervikální hlen, imunologická rejekce spermatu, problémy s uhnízděním oplodněného vajíčka či předčasná menopauza. Mezi příčiny neplodnosti u mužů je možno zařadit pokles kvality spermatu, špatnou pohyblivost spermatu, neúspěšnou penetraci, chromozomální problémy, autoimunitu k vlastním spermiím a další.
6.1.2
Asistovaná reprodukce
Páry, které nemohou počít přirozenou cestou, využívají možnosti asistované reprodukce. Pro porozumění další části textu je nutné zmínit základní termíny, které se v souvislosti s asistovanou reprodukcí používají. Homologní oplodnění (AIH – artificial insemination husband). Sociální rodiče (ti, kteří budou dítě vychovávat) jsou zároveň dárci gamet. Heterologní oplodnění (AID artificial insemination donor). Jedna gameta pochází od dárce, nikoli od sociálního rodiče. IVF plus ET (in vitro fertilization and embryo transfer) – k oplodnění vajíčka spermií od manžela či dárce dojde ve zkumavce a vzniklé embryo se přenese do dělohy ženy. GIFT (gamete intrafallopian transfer) – zavedení spermie do vejcovodu ženy. Dnes se již téměř nepoužívá. ICSI (intracytoplasmic sperm injection) – intracytoplazmatická injekce spermie). Pomocí mikroinjekce se zavede jediná, předem vybraná spermie do cytoplasmy oocytu. Preimplantační genetická diagnostika (PGD) – zajišťuje znalost karyotypu embrya před jeho přenesením do dělohy. Umožňuje tak budoucím rodičům s rizikem genetické vady u potomků porodit dítě bez této vady. V České republice působí dnes kolem čtyřiceti center asistované reprodukce. Některá centra jsou součástí univerzitních pracovišť, převážně se však jedná o soukromá (komerční) zařízení a významnou část jejich klientely tvoří 2 Zatímco dříve byl obvykle problém na straně ženy, dnes se udává problém na straně muže v 35–45 % případů, na straně ženy u 45–55 % případů, u obou manželů v 15–20 % případů a v 5–10 % případech jsou oba partneři opticky zcela zdrávi, jen nemohou na svět přivést potomka.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS193123