Historické krovy (Ukázka, strana 99)

98

Ta bu le 61

Ulm (Baden-Württemberg, Německo), radnice, počátek 16. stol., sklon 60° [Ostendorf, 1908, obr. 88] Dvoupatrová ležatá stolice s věšadlem. Vzpěry i rozpěry jsou ve styku s pásky rozšířeny odsazením.

Konstrukce má znaky klasických ležatých stolic (vzpěry osazené na spodní vaznice, tvarování vzpěr, čepované pásky, rozpěry zapuštěné do šikmých vzpěr, lichoběžníkové vaznice).

Kapitola 3.2.4.1 Vaznicová soustava s ležatou stolicí

Stuttgart (Baden-Württemberg, Německo), obytný dům, krov z 15. stol., sklon 60° [Ostendorf, 1908, obr. 93] Ležatá stolice staršího typu s dlouhými pásky podepřená osovým sloupkem, v patře stojatá stolice se vzpěrami.

Ulm (Baden-Württemberg, Německo), Münster, 1474, sklon 60° [Ostendorf, 1908, obr. 85] Ležatá stolice staršího typu s dlouhými pásky s ondřejským křížem bez hambalku v patře.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192993

Kapitola 3.2.4.1 Vaznicová soustava s ležatou stolicí

Tabule 62

99

Benešov nad Ploučnicí (u Děčína), zámek, 1543, sklon 50° (Muk, 1996) Vaznicový krov s lichoběžníkovými středními vaznicemi podepřenými vzpěrami přiloženými ke krokvím, vzpěry mají pod vaznicemi příčnou rozpěru, střední vaznice jsou v rovině vzpěr podepřeny pásky. Vazby mají dva hambalky podepřené v ose vaznicemi na středním sloupku vynášeném rozpěrou a ve vrcholu zřejmě plátem zavěšeným na krokve. Vaznice jsou na střední sloupek zavěšeny pomocí spodních pásků s pláty na rybinu. Pásky jsou plátovány vstřícně, pásky věšadla a hambalky mají pláty na rybinu. Krokve a vzpěry jsou čepovány do vazného trámu plné vazby, jalové vazby mají kráčata uložená do výměn.

Ležatá stolice ještě nemá pásky spojující vzpěry a rozpěry, má charakter zdvojených krokví, konstrukce horní části je obdobná jako u krovů s podepřenými hambalky.

Archaická konstrukce z počátku vývoje ležaté stolice je velmi podobná úsporným krovům z 19. století (viz kap.

3.2.4.1.g).

Horní Slavkov (u Sokolova), Pluhův dům, 20. léta 16. stol., sklon 52° [Muk, 1996] Ležatá stolice tvořená vzpěrami, rozšířenými v hlavě příložkami, rozpěrami, spodními hambalky a pásky, které spojují krokev, vzpěru, příložku vzpěry, rozpěru a hambalek.

Ležatá stolice nese střední vaznici, přebírající zatížení od spodních hambalků, vaznici pod rozpěrou a vaznici pod páskem stolice, které zajišťují podélné ztužení. Krov má tři hambalky, spodní dva jsou v ose podepřeny vaznicemi uloženými na sloupek věšadla, který stojí na rozpěře stolice a pomocí vrcholové vaznice je zavěšen na horní hambalek, který je krátkými vzpěrami opřen do krokví. Plně rozvinutá ležatá stolice staršího typu, důraz je položen na ztužení konstrukce v místě největšího zatížení pod středními vaznicemi, horní patra mají konstrukci obdobnou jako u krovů s podepřenými hambalky.

Český Krumlov, minoritský klášter, sklon 63,43° ­(zaměření a projekt Murus, České Budě­jovice) Ležatá stolice s pásky přes krokve a rozpěry (v každém spoji je jiný typ plátu) nese lichoběžníkovou střední a obdélnou mezilehlou vaznici. Jalové vazby mají dva hambalky s rybinovými pláty.

Konstrukce má všechny znaky staršího typu ležaté stolice, střecha má ještě gotický sklon.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192993

100

Tabule 63

Kapitola 3.2.4.1 Vaznicová soustava s ležatou stolicí Český Krumlov, zámek, zbrojnice, 1583, sklon 55° [Muk, 1996] Ležatá stolice s pásky, které spojují krokev, vzpěru, rozpěru a hambalek, nese střední a mezilehlou vaznici. Krov má dva hambalky, horní je podepřen horní vaznicí na sloupku, který je uložen prostřednictvím spodní vaznice na spodní hambalek. Na sloupek je pomocí spodních pásků zavěšena rozpěra ležaté stolice.

Typická starší konstrukce ležaté stolice. Podobu horní části konstrukce formovala představa, že podstatná část zatížení se přenáší sloupkem podpírajícím horní hambalky: spojením spodního hambalku a rozpěry pásky byl vytvořen „příhradový” nosník, jehož uložení je zkráceno dlouhými pásky ležaté stolice.

Horšovský Týn (u Domažlic), zámek, západní křídlo, po r. 1547, sklon 50° (skica původní konstrukce z archivu Murus Praha) V krovu se střídají vazby: plná, věšadlová, dvě jalové, v každé vazbě je vazný trám. Jalové vazby mají dva hambalky v ose podepřené vaznicemi uloženými na sloupek věšadla, krokve jsou podepřeny čtyřmi vaznicemi uloženými ve směru střešní roviny na stolici v plné vazbě, podélně jsou zavětrovány diagonálami. Ve věšadlové vazbě je sloupek ve vrcholu vynášený zapuštěnými krokvemi, na který byl pomocí dřevěné závlače zavěšen vazný trám, sloupek nese vaznice v ose krovu. V plné vazbě je dvoupatrová stolice tvořená vzpěrami, rozpěrou pod horní vaznicí, oběma hambalky a pásky spojujícími vzpěry, hambalky a rozpěru. Spodní pásky jsou velmi krátké.

Užití vaznic pod krokvemi řadí konstrukci do vaznicových krovů, dimenzemi prvků a charakterem věšadlové vazby je blízká krovům s podepřenými hambalky, nemá však jejich prostorovou tuhost. Ležatá stolice nemá pro daný sklon střechy dostatečné dimenze (uplatňuje se namáhání ohybem), krátké pásky nezajišťují potřebnou tuhost rohů vzpěradla. Uvedené nedostatky konstrukce zřejmě brzy po postavení vedly k deformacím krovu, který byl již v minulosti podepřen dodatečnými stolicemi. Příklad konstrukce, která byla zřejmě inspirována ležatými stolicemi, vznikla však bez jejich dostatečné znalosti.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192993