DOSS ALTO –
MÝTUS A SKUTEČNOST
pak divu, že v Masarykově republice početní legionáři přilnuli či dokonce vstupovali do čs. fašistických organizací. Za tento hold se jim ale „kmotr“ Mussolini odvděčil tím, že se po dvaceti letech postavil vedle Adolfa Hitlera jako osnovatel Mnichovské dohody. K agonii Československa se tehdy mimo jiné připojil slovy, že národ, který se neumí uhájit, si svou samostatnost nezaslouží. Vyberme ještě jeden postřeh, týkající se Doss Alta. Této události, považované dodnes za největší bitvu Čechoslováků na italské frontě 1918, věnuje V. Hanzal, důstojník čs. legie v Itálii, ve své rozsáhlé souhrnné práci o bojové činnosti italských legií, pouhé dvě zmínky o dvou větách. V přehledném výčtu míst bojů čs. vojáků na italské frontě (Val Bella, Cima tre Pezzi, Val de Concei, Monte Asolone, Montello, Piava) střet o Doss Alto ani neuvádí.140 V žádném případě to nemohla být neznalost autora či výpadek v jeho pečlivě psané knize. Lze to spíše považovat za poznání, že tato epizoda znamenala nevýznamnou šarvátku, jejíž velikost se zrodila až v rukou propagandy a Hanzal přenechal její podání politikům. Připusťme, že legenda o bitvě na Doss Altu sehrála svou roli při procesu italského uznání čs. státní samostatnosti a prozatímní vlády. Oficiálně (ač dosud ještě váhavě) se tak stalo 24. 10. 1918, tedy až poté, co čs. republiku uznaly ostatní mocnosti Dohody a USA, a pouhé čtyři dni před vyhlášením samostatnosti v Praze. V současnosti již adorační smysl této epizody dávno vyšuměl. Při současném zakládání milníků české vojenské historie či nových tradic by se mělo toto úsilí, co do bojů Čechů a Slováků na italské frontě v letech 1915–1918, ubírat především cestou věcného poznání.
140
Hanzal, V.: S výzvědčíky od švýcarských ledovců až po moře Adriatické, Praha 1946, s. 63, 338–339.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192974
NA BOJIŠTI DNES Za dlouhá mírová období se prostor bývalého Rivského úseku fronty z první světové války stal jednou z nejnavštěvovanějších turistických oblastí severní Itálie. Léto zde nabízí příjemnou dovolenou u Gardského jezera či horské túry na Monte Baldu. V zimě skýtá tento masiv, se svými početnými vleky a sjezdovkami, jedinečnou příležitost lyžařům. Atraktivitu oblasti zvyšuje i lodní provoz na jezeře a lanová dráha z Malcesine na hřeben Monte Balda (1780 m). O tom všem podrobně informuje řada průvodců i další turistické literatury. Je pochopitelné, že během podstatných změn zdejší krajiny za minulá desetiletí nenávratně zmizela většina stop po první světové válce. Přesto však jsou některé známky bývalého bojiště stále znatelné. Tak například na malém ostrůvku Isola Tremelone, snadno dosažitelném z osad Assenca a Cassone (asi 4 km na sever od Brenzone), lze nahlédnout do kasemat, odkud italské dělostřelectvo ostřelovalo Rivu. Naštěstí se to týká i míst, kde na sklonku války, ve druhé polovině roku 1918, krátce působili také čs. legionáři. Připomeňme zde některá z nich na severní části Altissima, kde lze dosud tyto válečné stopy objevit. Krátce po příjezdu do tohoto prostoru směrem z Naga můžeme narazit na pevnostní objekt takzvané silniční uzávěry, nacházející se dodnes v zachovalém stavu. Odtud, podle orientační tabulky Nago-Dosso Casina, při cestě dále k jihu, především podél stezky 622 vedoucí k chatě „Damiano Chiesa“, je možné objevit zbytky zákopů a dalších ženijních staveb. Již předtím, asi v půli stezky, se u Malgy Zures rýsují neudržované a vegetací zarostlé pěšiny. Ty směřují k ruinám pevnostního objektu na nynějším Dos Altu di Nago, především v podzemí kóty, dnes označené výškou 704 m. Od vchodu první kavernou zde skalní galerie pokračuje prudkým spádem do podzemí. Nachází se tu spleť podzemních chodeb,
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192974
DOSS ALTO –
MÝTUS A SKUTEČNOST
někdejších stanovišť zbraní se střílnami, vytesaných ve skále či betonových stěnách, bývalá zemní nádrž na dešťovou vodu atd. Pro neznalé a patřičně nevybavené turisty však návštěvu podzemí tohoto opevněného prostoru pro jeho vlhkost, množství žab pod nohama a především pro stálou erozi nelze doporučit. Na konci návštěvy této částí bojiště, v níž proti sobě stáli čeští vojáci na obou stranách, se nedaleko Malgy Casina (983 m) nachází kaple Sacro Cuore Casina, postavená během války italskými vojáky. Pietní místo čs. vojáků v předměstí Prabi di Arca – památník popravených a pohřbených čtyř legionářů, zajatých 21. 9. 1918 právě v boji na Doss Altu – připomíná jejich zbytečnou smrt krátce před koncem války. Je již léta samozřejmé, že se zde setkáváme nejen s pietou, ale i se soustavným udržováním historie a tradice těchto válečných dějů. O to ve vzájemné spolupráci a porozumění pečují především historické skupiny italských alpínů, ve spoluprácí s rakouskými střeleckými spolky a sbory. Pro mnohé Čechy by to měla být upomínka, že jsme se dosud nezbavili svých záští, podezřívavosti a odmítání nejen v polemice o osudu těch osmi bratří legionářů, svévolně zastřelených a zakopaných u hřbitovní zdi v Barbaranu. Nejen oni, ale i další naši padlí vojáci z obou stran fronty stále čekají na usmíření, které prošlo již před řadou let celou civilizovanou Evropou.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192974