9
Zdravotní nauka 2. díl mozku zobrazovacími metodami chybí prokazatelná patologická změna. I přes příznivý průběh jde vždy o varovný signál poruchy mozkového prokrvení, vyžaduje diagnostické zhodnocení. ■■ Reverzibilní mozková příhoda – je mozkovou ischemií s náhle vzniklou klinickou symptomatologií, která odeznívá obv ykle do 14 dnů, někdy s trvalým méně závažným funkčním deficitem ■■ Dokončená mozková příhoda – je mozkovou ischemií s náhle vzniklou závažnou klinickou symptomatologií, funkční postižení je trvalé. Zobrazovací metody prokazují rozsáhlejší infarkt. ■■ Progredující mozková příhoda – je stavem postupně narůstající ložiskové mozkové ischemie s progresí neurologických příznaků. Jde o méně častý klinický obraz cévní mozkové příhody. Příznaky Závisejí na lokalitě v mozku, kde došlo k ischemii nebo ruptuře cévy: ■■ Náhlá slabost ■■ Necitlivost končetiny nebo tváře jedné poloviny těla ■■ Potíže s chůzí, závratě, poruchy rovnováhy ■■ Náhlá zmatenost, potíže s porozuměním a vyjadřováním ■■ Náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny ■■ Zhoršené vidění, náhlé zastření nebo zdvojené vidění Diagnostika: ■■ Anamnéza ■■ Fyzikální metody, neurologické vyšetření (vyšetření základních reflexů kožních a šlachových – reakce na podráždění, reakce zornic na osvit, vyšetření svalové síly a napětí svalů, pohyblivost, vyšetření koordinace pohybů, rovnováhy, vnímání dotyku a bolesti, držení těla) ■■ Zobrazovací metody: –– CT mozku, MR mozku (pro rozlišení příčiny vzniklých projevů) –– EKG, rtg srdce a plic, rtg hlavy –– Ultrazvukové vyšetření krčních tepen (vyšetření průtoku krve krčními tepnami)
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192905
Vybrané skupiny nemocí
9
Léčba CMP Ischemická cévní mozková příhoda Cíl léčby: ■■ Rychlý transport na speciální jednotku intenzivní péče, tzv. iktovou jednotku (ictus = cévní mozková příhoda) ■■ Obnova krevního oběhu v postižené oblasti mozku ■■ Podpora a ochrana tkáně přiléhající k postižené oblasti pro zachování její funkce i přes snížené prokrvení Intervence: ■■ Trombolýza – rozpuštění trombu přímo v cévním řečišti, provádí se do 3 hodin od vzniku cévní příhody ■■ Léky na ředění krve ■■ Léky proti otoku mozku ■■ Rehabilitace Hemoragická cévní mozková příhoda Cíl léčby: ■■ Zjištění zdroje krvácení ■■ Úprava nitrolebního tlaku ■■ Zabránění mozkovému otoku ■■ Léky snižující nitrolební tlak a zabraňující vzniku otoku mozku Intervence: ■■ Úprava krevního tlaku (vysoký tlak může způsobovat další krvácení, nízký tlak může zhoršit tok krve a přívod kyslíku do mozku) ■■ Neurochirurgický zákrok (v případě, kdy oblast krvácení svým objemem utlačuje mozek a nachází se co nejblíže povrchu mozku, neurochirurg provede zastavení krvácení a zároveň nahromaděnou krev vypustí, aby se snížil nitrolební tlak) ■■ Rehabilitace Důležitým aspektem léčby obou typů mozkové příhody je intenzivní a časná rehabilitace. Jde o komplexní rehabilitační proces všech narušených funkcí (pohyb, řeč, paměť). Vede nemocného k obnově co největší možné soběstačnosti dle jeho stavu tak, aby mu byl umožněn návrat do společnosti. Rehabilitace probíhá na nemocničních odděleních, kde je nemocný s cévní mozkovou příhodou hospitalizován (neurologie a interní od99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192905
9
Zdravotní nauka 2. díl dělení). K intenzivnější a dlouhodobější rehabilitaci slouží speciální rehabilitační ústavy. Následky CMP Následky se odvíjejí podle rozsahu postižení mozkové tkáně (porucha hybnosti, porucha schopnosti číst a psát, porucha řeči a porucha psychiky). Záleží na tom, jak rychle se podaří obnovit průtok krve postiženou tepnou. Klinické spektrum následků kolísá od návratu člověka do života bez následků až po kóma či smrt. Porucha hybnosti vzniká při poškození oblasti mozkové kůry, která pohyb řídí či zpracovává. Hlavní dráhy hybnosti se na rozhraní mozku a míchy kříží a porucha hybnosti se pak projevuje na opačné straně těla, tj. při poškození v levé hemisféře mozku vznikne postižení pravé strany těla a opačně. K méně závažným následkům postižení pohybového aparátu patří lehká porucha hybnosti jedné ruky či nohy nebo porucha citlivosti, tyto poruchy lze výrazně zlepšit nebo upravit rehabilitací. K těžkým následkům postižení pohybového aparátu patří plegie, tj. úplná neschopnost aktivního volního pohybu (ochrnutí), a paréza, tj. částečná neschopnost aktivního volního pohybu (obrna). Úplná nebo částečná neschopnost pohybu se může projevit na jedné končetině (monoplegie nebo monoparéza) nebo na celé polovině těla (hemiplegie nebo hemiparéza). K dalším postižením patří porucha schopnosti číst a psát a porucha řeči. Ta je buď ve smyslu špatné výslovnosti (dysartrie), zhoršené vyjadřovací schopnosti či omezené schopnosti porozumět (afázie). S cévní mozkovou příhodou jsou spojeny i změny psychiky. U nemocného se často vyskytují změny nálad, chování nebo i depresivní stavy a dezorientace. Následná péče Následná péče se odvíjí od stupně postižení, od léčebného výsledku a od sociálního zázemí nemocného člověka. Jsou-li následky po cévní mozkové příhodě, je důležitou součástí péče především rehabilitace pod odborným vedením. Ta je zaměřená na to, aby nepostižená část mozku co nejvíce převzala funkci postižené tkáně. Existují různé reedukační programy na rehabilitaci řeči (logopedie), na rehabilitaci hybnosti, kdy se pacient učí náhradním pohybům tak, aby byl co nejvíce soběstačný a mohl žít v rámci svých možností kvalitní život. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192905