98/ Sociologie stáří a seniorů
5. Životní styl seniorů
Životní styl je dynamizovaný hodnotový systém člověka, modifikovaný jeho endogenními a exogenními danostmi, promítnutý do časoprostoru životního a sociálního pole přirozeného světa v konkrétní společnosti. Jedinečnost osobnosti člověka a jejích složek představuje pro životní styl potenciál, ale i limity. Předpoklady a limity vytváření životního stylu jedince jsou dány podmínkami a stavem konkrétní společnosti, její kulturní, technologickou a ekonomickou vyspělostí, ale také přírodními podmínkami, v nichž společnost existuje a vyvíjí se. Jedinec je vnořen do konkrétní společnosti, která se stále více stává pouze prvkem globální civilizace. Životní styl je více než si uvědomujeme ovlivňován společností a není pouze výsledkem naší svobodné volby, vyplývající z našich zájmů a potřeb. Vedle společnosti jsme také ovlivňováni životním prostředím, krajinou, v níž žijeme. Těžko bude masovou součástí životního stylu rybaření v zemi, která není na břehu moře, v blízkosti nejsou jezera, rybníky či řeky, anebo horolezectví u lidí ze země typu Holandska. Motorismus, který tak zásadně změnil životní styl lidí ve 20. století, nemohl být součástí životního stylu před vynálezem a masovou výrobou automobilů, rozvojem dálniční sítě a vybudování sítě benzinových pump. Teprve na základně podmínek daných společností se může rozvíjet modální životní styl, s případnou individualizací podle specifických potřeb a zájmů konkrétního člověka. Životní styl je tvořen totalitou života v průběhu celé životní dráhy a 24 hodin denně. Nejsou to tedy pouze exkluzivní aktivity ve volném čase, ale i způsob dopravy, stolování, komunikace, pracovní aktivity, obsah a charakter práce, trávení dovolené, způsob péče o děti a jejich výchova a vzdělávání, velikost rodiny a interakce mezi jejími členy. Jestliže potřeby, hodnoty a zájmy říkají „co“, životní styl odpovídá na otázku „jak“. Součástí životního stylu je také celá oblast práce. Vždyť práce, pracovní aktivity a charakter práce jsou výraznou částí našeho života, která ovlivňuje naše myšlení, emoce a ovlivňuje i náš volný čas. Člověk pracující v továrně u pásu a sochař jsou již svou prací předurčeni k jinému životnímu stylu. Životní styl jedince se vyvíjí celý život. V každé životní fázi je modifikován, přizpůsoben dané životní situaci a sociální pozici, se všemi zastávanými sociálními rolemi, ale stále je to životní způsob určitého jedince, věkové skupiny, generace. Každá životní fáze má svou podobu životního stylu odpovídající sociální pozici, potřebám a zájmům člověka v dané fázi. Jak jedinec postupuje životními fázemi, mění se jeho vliv na utváření vlastního životního stylu, míra svobody, s jakou životní styl tvoří a naplňuje. V dětství je životní styl limitován stavem psychického, biologického a sociálního vývoje jedince a v rámci těchto limitů je formován jeho rodinou. Životní styl dítěte je především životním stylem rodiny. Způsob a kvalita trávení volného času rodiny jsou pro rozvoj dítěte a jeho schopností a talentu klíčové. Výzkum volného času dětí a mládeže (Sak, 1992) prokázal, že u nejnáročnějších aktivit mladého člověka byl vždy na počátku zájem a péče rodičů a společné
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192839