Pak se pokoušel přemýšlet. Věděl, že si to nevymyslel. V té studni ležela žena. Ženskou, která leží ve studni, musel někdo zavraždit, uvažoval. Pak mu došlo, že na vykroucené pumpě nechal svoje otisky prstů. A jeho otisky jsou v policejním registru. Morell, napadlo ho zmateně. Tohle musí vyřídit Morell. Nesmyslnou rychlostí prosvištěl Sövde a odbočil na jih do Ystadu. Dojede zpátky do Malmö a nechá to na Morellovi. Zákazník, který má jet do Španělska, se bude muset obejít bez pump. Někde u odbočky k ystadskému sběrnému dvoru jízda skončila. Když si Hanson roztřesenýma rukama zapaloval cigaretu, auto dostalo smyk. Roztočený vůz už se mu nepodařilo ovládnout. Automobil naboural do plotu, porazil seřazené poštovní schránky a zastavil se. Peter Hanson byl připoutaný, tudíž neproletěl předním sklem. Ale náraz jím otřásl. Zůstal v šoku sedět za volantem. Celou událost viděl muž, který na zahradě sekal trávu. Vyběhl přes cestu, aby se ujistil, jestli se řidič těžce nezranil. Pak chvátal zpátky domů a zavolal na policii. Když to udělal, šel k autu hlídkovat, aby se řidič nepokusil o útěk. Musel řídit opilý, pomyslel si. Jak jinak člověk ztratí kontrolu nad autem na rovné silnici? Za čtvrt hodiny přijel z Ystadu hlídkový vůz. Byli v něm Peters a Norén, jedni z nejzkušenějších policistů v okrese, kteří přijali hlášení o nehodě. Nejprve se ujistili, že na místě není nikdo zraněný, pak začal Peters odklánět dopravu a Norén si mezitím sedl s Peterem Hansonem na zadní sedadlo policejního vozu, aby zjistil, co se vlastně stalo. Nechal ho fouknout do balonku, ale výsledek byl negativní. Muž vypadal značně zmateně a vůbec nejevil ochotu vysvětlovat, jak k nehodě došlo. Norén začínal mít dojem, že se řidič pomátl. Nesouvisle vykládal
98
bílá lvice
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192761
něco o pumpách, o překupníkovi z Malmö a opuštěném domě se studní. „Ve studni je ženská,“ řekl. „Aha,“ odtušil Norén. „Žena ve studni?“ „Je mrtvá,“ mumlal Peter Hanson. Najednou Norén cítil, jak mu pomalu vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Co se mu ten člověk snaží říct? Že našel ve studni u opuštěného domu mrtvou ženu? Norén muži přikázal, ať zůstane sedět. Sám spěchal za Petersem, který stál na silnici a popoháněl řidiče, co zvědavě přibrzďo vali a chtěli zastavit. „Tvrdí, že našel někde ve studni mrtvou ženskou,“ řekl Norén. „Prý blondýnu.“ Peters spustil paže dolů. „Louisa Åkerblomová?“ „Nevím. Ani není jistý, jestli si to nevymyslel.“ „Zavolej Wallanderovi,“ vyhrkl Peters. „Honem.“ Na policejní stanici v Ystadu panovala dopoledne před filipo jakubskou nocí napjatá atmosféra. V osm hodin se sešli v zasedačce a Björk měl naspěch. Tentokrát ho soužily jiné starosti než nezvěstná žena. Měli před sebou už tradičně jeden z nejnáročnějších večerů v roce a bylo potřeba zařídit ještě hodně věcí. Hlavním tématem porady byl Stig Gustafson. Během čtvrtečního odpoledne a večera Wallander zaúkoloval svoje lidi, aby bývalého lodního strojníka našli. Když kolegům převyprávěl svůj rozhovor s pastorem Turesonem, všichni byli zajedno, že nastal zlom ve vyšetřování. Stejně tak se shodli, že useknutý prst a vyhořelý dům musejí počkat. Martinsson byl dokonce toho názoru, jestli to nakonec nebude obyčejná shoda náhod bez jaké koliv spojitosti. „To už přece známe,“ řekl. „Zabavíme zásoby chlápkovi, co doma pálí kořalku, a když se souseda zeptáme na cestu, najdeme u něj skrýš s kradeným zbožím.“
99
žena z ystadu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192761
V pátek ráno ale pořád ještě nevěděli, kde Gustafsona hledat. „Během dneška musíme sehnat jeho adresu,“ rozhodl Wallander. „Možná ho nenajdeme, ale když budeme mít jeho adresu, můžeme aspoň zjistit, jestli někam narychlo neodjel.“ V tom okamžiku zazvonil telefon. Björk vytrhl sluchátko z vidlice, krátce poslouchal a pak předal hovor Wallanderovi. „To je Norén,“ řekl. „Je u bouračky někde za městem.“ „Ať si to vezme někdo jiný,“ zavrčel Wallander podrážděně. Ale pak sluchátko přece jen uchopil a vyslechl, co mu Norén chce. Martinsson a Svedberg dobře znali komisařovy reakce a dovedli z jeho tváře vyčíst různé změny nálad. Okamžitě pochopili, že jde o něco důležitého. Wallander pomalu zavěsil a rozhlédl se po ostatních. „Norén stojí u vjezdu do sběrného dvora. Došlo tam k menší nehodě. Má tam člověka, který tvrdí, že našel mrtvou ženu nacpanou ve studni.“ Všichni bez dechu poslouchali. „Jestli jsem to dobře pochopil, tak ta studna je ani ne pět kilo metrů od domu, který měla obhlídnout Louisa Åkerblomová. A ještě blíž k rybníku, kde jsme našli její auto.“ Na několik vteřin zavládlo ticho. Pak se všichni naráz zvedli. „Chceš všechny jednotky?“ zeptal se Björk. „Ne,“ zamítl to Wallander. „Nejdřív to musíme prověřit. Norén varoval před zbytečným optimismem. Ten člověk prý působil zmateně.“ „Já bych byl taky mimo,“ podotkl Svedberg, „kdybych nejdřív ve studni objevil mrtvou ženskou a potom sjel ze silnice.“ „Takhle přesně uvažuju,“ přitakal Wallander. Vyjeli z Ystadu v zásahovém voze. Kromě Wallandera v něm seděl Svedberg. Martinsson jel dalším autem. U severní výpadovky Wallander zapnul houkačku. Svedberg koukal udiveně. „Vždyť tu skoro nic nejezdí,“ poznamenal. „Pro všechny případy,“ odtušil Wallander.
100
bílá lvice
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192761