Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z (Ukázka, strana 99)

Vnitřní předpisy poskytovatele sociálních služeb a ne/soulad s praxí

5

Obr. 5 Část standardizovaného záznamu sociálního pracovníka Zdroj – příloha č. 4 k vyhlášce č. 424/2011 Sb., o vzoru, náležitostech a provedení karty sociálních systémů, vzoru, náležitostech a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a vzoru Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka, ve znění pozdějšího předpisu 97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192698

5

Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z

��

�

��

�

��

1/3

��

Obr. 6 Část formuláře Žádosti o příspěvek na péči Zdroj – http://portal.mpsv.cz/forms Můžeme si povšimnout, že zde jsou požadovány údaje jako rodné číslo, zdravotní pojišťovna, u příspěvku na péči pak dokonce i rodné číslo, rodinný stav nebo zdravotní pojišťovna zástupce žadatele. Je otázkou, kolik požadovaných údajů je skutečně nezbytných pro sociální práci s klientem, 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192698

Vnitřní předpisy poskytovatele sociálních služeb a ne/soulad s praxí

5

stejně tak kolik požadovaných údajů je skutečně nezbytných pro zahájení řízení o příspěvku na péči. Poskytovatel sociální služby jistě řekne, že mnoho uvedených údajů by bylo pro poskytování sociální služby nadbytečné. Je vhodné, tedy umět odůvodnit, jaké údaje získáváme a proč. Tato kniha se zabývá jednáním se zájemcem o sociální službu, proto se nyní zaměříme na tento proces. Můžeme vycházet z jednotlivých fází jednání se zájemcem o sociální službu a klást si následující otázky:  Jaké údaje sbíráme o zájemci o službu (případně o jeho zástupci) ve formuláři Žádosti a ve formuláři Posudku lékaře?  Proč tyto údaje sbíráme, k čemu nám v dané fázi slouží?  Kdo je oprávněn tyto údaje evidovat, zpracovávat?  Kde a jak jsou tyto údaje uloženy, jak probíhá archivace a skartace? Stejné otázky si pokládáme i u dalších fází jednání se zájemcem o sociální službu a ve vnitřním předpisu písemně zaznamenáme. Chybou by bylo, kdyby skutečně zpracovávané, vedené a evidované údaje neodpovídali tomu, co je uvedeno ve vnitřním předpisu poskytovatele (např. v předpisu nebude vůbec uveden požadavek na rodné číslo zájemce nebo bude dokonce zmíněno jako údaj, který se nezjišťuje, přitom z dokumentace z jednání se zájemcem o službu lze zjistit, že zájemce své rodné číslo poskytovateli poskytuje). V praxi se pak často zapomíná na údaje, které vyžadujeme od opatrovníka či jiného zástupce zájemce/klienta. Tolik tedy k návaznosti standardu č. 3 a standardu č. 6. Odmítnutí zájemce o službu Mezi další problematické oblasti v praxi ve vztahu k vnitřním předpisům můžeme zařadit požadavek standardu č. 3 na písemná pravidla v případě odmítnutí zájemce o službu. Někdy poskytovatel sociální služby zapomíná na důležitost písemného nastavení postupu a pak nemusí být tento v praxi jednotný. Poskytovatel se pak sám může dostat do obtíží, pokud by si zájemce o službu na odmítnutí služby stěžoval. Nebude se moci prokázat písemnými postupy, a velmi těžko tak bude konkrétní odmítnutí obhajovat. Veřejný závazek (cílová skupina) K nesouladu může dojít, pokud poskytovatel při jednání se zájemcem o službu dostatečně neověřuje, zda zájemce o službu spadá do okruhu osob, kterým je služba určena. 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192698

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook

Jednání se zájemcem o službu sociální péče od A do Z (Ukázka, strana 99)

Published on Feb 23, 2017

Kosmas-CZ

Je určena zejména sociálním pracovníkům a sociálním pracovnicím působícím ve službách sociální péče, je však využitelná i pro sociální pracovníky v jiných sociálních službách, na obecních úřadech, v oblasti zdravotnictví, školství apod. Vhodná je také pro studenty oborů zaměřených na sociální práci. <br> Čtenáři přináší podněty pro praxi, obsahuje konkrétní příklady a také ukázky dokumentů, které jsou užívány při jednání se zájemcem o službu. <br> Dostatečný prostor je věnován sociálnímu šetření, které je často v oblasti sociální práce a sociálních služeb skloňováno, ovšem chybí k němu zdroje – ať už v podobě knih, studií nebo např. článků publikovaných v časopisech, které lze využít pro teorii a praxi.