Podnikové řízení
2. ekonomické faktory, • trendy vývoje hrubého domácího produktu, • stav ekonomiky s ohledem na hospodářský cyklus, • míra inflace, • úrokové sazby, • míra nezaměstnanosti, • dostupnost a ceny energií atd., 3. sociálně-demografické (kulturní) faktory, • demografický vývoj, vývoj životní úrovně obyvatelstva, • míra vzdělanosti, • sociální legislativa, • mobilita pracovní síly, • přístupy k práci apod. 4. technicko-technologické faktory, • vládní podpora vědy a techniky, • trendy v inovacích produktů, • trendy ve vývoji technologií, • zvyklosti patentoprávní ochrany v daném produkčním segmentu apod. Demografie je statistika obyvatelstva. Za obyvatelstvo považujeme soubor osob, které žijí ve stejné oblasti (obci, městě, kraji, státu). Osoby jsou v daném území hlášeny k trvalému pobytu, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost (občanství). Změny stavu obyvatelstva, označované jako pohyb obyvatelstva, mohou být (Dvořáček, Slunčík, 2012): • přirozené (narození, úmrtí), • mechanické (stěhování mezi oblastmi), • sociální (změna sociální struktury populace). Další pojmy spojené s demografickou analýzou vnějšího okolí jsou (Dvořáček, Slunčík, 2012): • populace, • věk – generace, modus věku, • index stáří, • index hospodářského zatížení, • index závislosti mladých, • index závislosti starých, • věková pyramida – progresivní, stacionární, regresivní typ, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192683
Prostředí podniku
• migrace – vnitřní, mezinárodní, • četnost pohlaví – index maskulinity, index feminity. V souvislosti s přípravou kvalifikované pracovní síly je nutné vymezit obsah následujících pojmů (Dvořáček, Slunčík, 2012): • Kvalifikace – schopnost vykonávat určitou práci. • Vzdělávání – proces, ve kterém převažuje informativní aspekt. • Výchova – činnost zaměřující se na formování člověka v rámci cílevědomé, společensky determinované činnosti. • Preventivní funkce vzdělání – je základem toho, aby člověk získal zaměstnání, zajistil svou životní existenci, mohl plnit další role v rodině, obci atd. • Nápravná funkce vzdělání – spojena s léčením již existujících problémů (např. devastace přírody vyžaduje rozvoj ekologického vzdělání). • Vzdělávací politika – souhrn konkrétních činností a opatření, kterými stát a další instituce ovlivňují vzdělávací oblast. Cílem je zabezpečit rozvoj poznávací a duchovní kapacity populace, jejího poznatkového a dovednostního fondu a zabezpečit a rozvíjet morálně hodnotové orientace. Protože sledování a analýza popsaných faktorů mohou poskytnout relativně mnoho informací o vnějším okolí organizace, je vhodné tyto informace selektivně rozdělit podle jejich důležitosti a ty nejdůležitější se pokusit podrobně rozebrat. Při tomto rozboru je vhodné zároveň definovat důvody, které vedly ke změně ve vývoji faktoru v čase, a odhadnout míru jejich vlivu jednak s ohledem na daný faktor a zároveň na prostředí jako celek. Variantou metody PEST je analytický postup označovaný jako analýza PEST-EL, která ve vnějším okolí určuje a posuzuje šest základních faktorů (Dvořáček, Slunčík, 2012): • politické, • ekonomické, • sociální a demografické, • technické a technologické, • environmentální, • legislativní. Prohlubující se globalizace způsobuje, že relevantní faktory vnějšího prostředí se stávají četnějšími. Dalším rysem, který management nemůže opomíjet, je ta skutečnost, že frekvence jejich změn se zvyšuje. V zahraniční literatuře se v souvislosti s relevantním vnějším okolím někdy používá výraz zainteresované strany (stakeholders). Pojem stakeholders se původně vztahoval na ty osoby či skupiny, které mají ve firmě nějaký hmotný zájem (stake), ale později se toto chápání rozšiřovalo i na ty skupiny, které jsou fungováním firmy nějak dotčeny. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192683
Podnikové řízení
V současné době je všeobecně přijímána širší definice, která považuje za zainteresované strany všechny skupiny či osoby, jež ovlivňují danou firmu nebo jsou jednáním této firmy samy dotčeny, nebo jinak řečeno, osoby nebo skupiny, které jsou dobrovolně nebo nedobrovolně vystaveny riziku spojenému s aktivitami firmy.
Obrázek 2.7 Přehled typických faktorů vnějšího prostředí Zdroj: Veber a kol., 2009
2.4.5 Analýza makrookolí Pro analýzu makrookolí je vhodné a snadné použít zejména analýzy SWOT a LONGPEST. Obě metody jsou podobné, neboť jedna i druhá se zaměřují na identifikaci faktorů okolí, které mohou působit na podnik. Přesto je mezi nimi několik významných rozdílů. Před započetím analytických prací je nutné si podobnosti i rozdíly uvědomit. Obě metody je vhodné využívat s použitím skupinového brainstormingu, tj. skupinového myšlení, které může – oproti myšlení jednotlivce – generovat více nápadů.
2.5 Literatura DETTMER, W., 1997. Goldratt’s Theory of Constraints: A systems Approach to Continuous Improvement. Milwaukee: Quality Press. ISBN 0-87389-370-0. DRUCKER, P. F. 1994. Věk diskontinuity. Praha: Management Press. DRUCKER, P. F. 1980. Managing in Turbulent Times. New Yourk: Harper and Row. ISBN-10 0887306160. DVOŘÁČEK, J. a P. SLUNČÍK, 2012. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? Praha: C. H. Beck. 3–18. ISBN 978-80-7400-224-3. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192683