S k r y
nebo chuť nějakého ovoce, nedaří se nám ocenit jeden z prvořadých úmyslů naší duše. Duše chce, abychom věděli, že možná marníme příležitost, a tyto zdánlivě malé epizody opravdu představují nejhezčí chvíle v životě.
t á
s í l a
m i n u l ý
– Opakované závislosti. Někdy se zdánlivě příjemný zážitek může stát tak návykovým, že řídí směr našeho věčného života. Ať už je někdo závislý na sexu, lécích, jídle nebo čemkoli jiném, touha zažívat něco důvěrně známého a před něčím uniknout, se stane velice silnou. Konkrétní závislost se zakóduje a přenáší se do budoucích existencí. Jedním z našich největších úkolů je odstranit tyto extrémní vzorce a znovu se definovat podle klidu a síly své duchovní identity. Dokud nepochopíme, že závislosti blokují naše duchovní spojení a umocňují falešné priority, budeme je muset opakovat v čím dál obtížnějších situacích. Lekce nás má naučit zbavit se závislosti na čemkoli a navrátit se ke Zdroji.
c h
ž i v o t ů
– Povahové rysy. Není nic neobvyklého, že v dalším životě máme stejné vlastnosti a povahu jako v předcházející existenci. Jestli vás učili být pasivní, je možné, že jste takoví byli i v minulých životech. Tuto povahu budete mít tak dlouho, dokud se nenaučíte stát si za svým. Máteli nyní pečovatelské sklony, pravděpodobně jste je měli i v minulých životech – kde jste se sešli s některými lidmi ze své současnosti. Nicméně je důležité vymanit se ze svého archetypu. Může to být jedna z nejobtížnějších věcí, kterou v tomto životě musíte udělat. Je to však nezbytné, pokud vaše povahové rysy nesouzní s cestou vaší duše k rovnováze, sebeúctě a osvícení. – Opakované vztahy. Někdy se inkarnujeme se stejnými lidmi čistě z touhy po zopakování krásné zkušenosti. Pokud v ní nechybí vášeň, podpora, láska nebo něha, je přirozené, že to chceme zažít znovu. Máme však rovněž 98
skryta sila minulych Zivotu_tisk.indd 98
4.6.2012 9:28:21 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192614
sklony opakovat vztahy, které jsou nepříjemné, nezdravé nebo dokonce plné násilí. Částečně je to tím, že dotyčné známe, ale způsobuje to i touha duše poučit se z lekcí, které takové spojení přináší. Ať už v potupném vztahu setrváváme ze strachu, z pocitu povinnosti z minulého života nebo z hluboce zakořeněného zvyku, je na nás, abychom zjistili skutečné důvody. Hlavní cíle, kterých chce naše duše dosáhnout, jsou pravda, sebeláska a dokonalá úcta. Ať už nás brzdí jakýkoli starý vzorec, můžeme ho odstranit a dosáhnout vyššího vztahu se svým skutečným já. Někdy k tomu pomůže karma – dokonce i v těch nejsilnějších osobních spojeních. O tom jsem se já sama přesvědčila během jedné z nejemotivnějších zkušeností svého života. Už jsem se zmínila o své první regresi, v níž malý chlapec, o něhož jsem se starala, zemřel na zápal plic. Pocit viny za jeho smrt byl příčinou mého astmatu a dýchacích potíží. Tenkrát jsem to ještě nevěděla, ale tohle nebylo jediné spojení s mým současným životem. Asi o dvacet let později jsme se s manželem rozhodli adoptovat dvě děti. V dětských domovech v cizině jsme hledali starší děti, kterým je obtížné najít rodinu. Chtěli jsme adoptovat dvě najednou, abychom jim tu velkou životní změnu usnadnili. Po letech hledání jsme našli sirotka v Sankt-Petěrburgu. Viděla jsem nespočet fotografií a videonahrávek dětí, z nichž jsem si vybrala holčičku. Jelikož mezi nimi nebyli žádní sourozenci, hledali jsme ve stejném domově ještě chlapce. Při prohlížení videí mě zaujal osmiletý Sergej. Měla jsem pocit, že ho znám a že je mezi námi hluboké spojení. Probudila se ve mně touha znovu se s ním setkat. V předchozích třech letech jsem viděla fotky tisíců dětí, avšak nikdy jsem nic takového necítila. Začala jsem vyřizovat jeho adopci.
s a n d r a
a n n e
t a y l o r o v á
99
skryta sila minulych Zivotu_tisk.indd 99
4.6.2012 9:28:21 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192614
S k r y t á
s í l a
m i n u l ý c h
ž i v o t ů
Byla jsem přesvědčená, že je mezi námi dlouhotrvající vztah a že jsem vybrala správně. Věděla jsem, že se známe z minulých životů. Nejdříve mě ale nenapadlo, že je to chlapec, který zemřel, když jsem v jeho rodině pracovala jako chůva. Zjistila jsem to, teprve když jsem o našem skrytém spojení meditovala. Byl to hoch, který umřel na zápal plic. Vrátil se ke mně ve stejném věku, ve kterém tenkrát skonal. Měla jsem radost, že si náš láskyplný vztah zopakujeme. Dopřeju mu život, o který jsem ho tenkrát připravila, a naše karma bude vyřešena, pomyslela jsem si tenkrát. Byla jsem přesvědčená, že tento chlapec je součástí mého osudu. Pořád jsem meditovala – což dělám u důležitých rozhodnutí pokaždé – a žádala o duchovní vedení. Po nějakém čase jsem během těchto meditací začala mít nepříjemné pocity a ptala jsem se, co znamenají. Odpověď, které se mi od Ducha dostalo, mě velice zklamala. Byla však jasná: Toto milované dítě zemřelo v tvé péči, ale nyní je čas tento vztah ukončit – společně s vinou a odpovědností, kterou si neseš. Překvapilo mě, že se mi od mého duchovního vedení dostalo takového prozření. Pravdu jsem stále nechtěla slyšet. Několik dní po této meditaci se ale něco přihodilo a já jsem pochopila, že už nemůžu odmítat poslouchat, co se mi vesmír snaží říct. Ruská zprostředkovatelka adopce se mě zeptala, zda stále ještě mám zájem o Sergeje. Řekla mi, že sociální pracovnice dětského domova doporučila, aby se Sergej dostal do rodiny, v níž bude jediným dítětem. V poslední době se prý u něho projevily závažné problémy s chováním a obzvláště zlý je na dívky. Varovala mě, že naše dcera Vica by to s ním neměla snadné. V meditaci jsem o těchto slovech přemýšlela a věděla jsem, že musím Sergeje nechat jít. Ať už se stalo cokoli, nemám si to už nikdy klást za vinu. Nyní bylo nutné, abych chlapce propustila a s ním také pocit odpovědnos100
skryta sila minulych Zivotu_tisk.indd 100
4.6.2012 9:28:22 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192614