25
Muž a žena jí vzali matraci, deku a polštář a pak vypnuli proud. Ylva ležela schoulená na podlaze, přikrytá ručníkem. Nevědě la, jak dlouho už. Ležela pod ručníkem a plakala, vstala jen, aby se napila a vyčurala. Když proud konečně zase naskočil, jako by se k ní vrátil život. Lampa na stropě se rozsvítila a obrazovka se rozblikala. Venku byl den, soudě podle světla a zanedbatelných aktivit bylo odpoledne. Auto na příjezdové cestě nestálo. Ylva přemýšlela, kde by Mike mohl být, jaká opatření učinil. Jestli se vydal v jejích stopách, vyvěsil plakátky s jejím portrétem. Viděl ji někdo nastoupit do auta? Ylva o tom pochybovala. Co by sama udělala, kdyby byla v Mikově situaci? Po všech těch samozřejmostech jako obvolávání kamarádů, nemocnice a policie? Pátrala by po něm pomocí novin, vyptala by se řidičů autobusů, kteří v kritické době pracovali. Zaklepala by na každé dveře mezi autobusovou zastávkou a domovem, vyptala by se, jestli ho neviděli jít kolem, polepila by město fotografiemi a pla kátky s popisem. Pojednou ji zaplavilo poznání. Mike možná zaklepe na dům, kde se nachází. Představí se nově nastěhovanému páru a krátce je seznámí s tím, co se stalo. Pak jim ukáže fotografii. Muž a žena budou předstírat zájem, blí že si fotografii prohlédnou a pak soucitně zakroutí hlavou. Žena si položí ruku na hruď a zatváří se nešťastně, muž bude vážný a pokusí se pomoci úvahami, jak to muži dělají, protože jsou zcela vážně přesvědčeni, že dokážou vyřešit jakýkoliv nastalý problém.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192605