1762
Dějiny Ruska v datech
1762–1766 Třetí „revize duší“. Celkem bylo napočítáno 7 363 348 obyvatel platících přímé daně (mužského pohlaví). Celkový počet obyvatel lze odhadnout na 23 milionů. 1762 Vláda Petra III. Nový panovník, který vládl jen šest měsíců, nebyl patrně takovým hlupákem a hrubcem, za jakého je tradičně považován. Nedokázal si však získat podporu vlivných mocenských skupin u dvora, zejména pak gardu, což se mu stalo osudným. 28. [17.] leden Petr III. vydal zákon o sekularizaci církevního majetku. 1. březen [18. 2.] Petr III. nechal publikovat manifest o „svobodě šlechty“, kterým se rušila její povinná služba státu (s výjimkou války); zůstala jen privilegovaným právem. 24. [13.] duben Petr III. jako vášnivý obdivovatel Pruska a krále Friedricha II. osobně ukončil ruskou účast v sedmileté válce a uzavřel s Pruskem spojenectví. (To zachránilo Prusko před úplnou katastrofou.) Současně se začal připravovat na válku proti Dánsku o rodné Holštýnsko. 25. [14.] červen Petr III. proti sobě dále popudil pravoslavnou církev, když vyhlásil rovnoprávnost luteránské církve v Rusku (a dokonce se snažil pravoslavné církvi vnutit luteránské způsoby). Podobně urazil armádní špičky, když krátce předtím prosazoval zvýšení disciplíny, zavedl u gardy pruské uniformy a část ruské armády podřídil pruskému velení. 9. červenec [28. 6.] Palácový převrat svrhl cara Petra III. a nastolil na trůn jeho manželku Kateřinu (mezi vůdci převratu byl i Kateřinin milenec Grigorij G. Orlov). 10. červenec [29. 6.] Petr III., který pobýval ve své rezidenci v Oranienbaumu (dnes Lomonosov), oficiálně abdikoval. Byl však uvězněn a o několik dní později zavražděn. 17. [6.] červenec Kateřina II. vydala oficiální manifest oznamující svržení Petra III. a jeho smrt. 1762–1796 Vláda Kateřiny II. Během vlády této „osvícené“ panovnice pokračovala ruská teritoriální expanze směrem, kde Petr I. neuspěl: k Černému moři. Ohromné územní zisky, ale i nevídané problémy přinesla ruská účast na dělení Polska. Dále se zhoršilo postavení šlechtických nevolníků a moc šlechty nad nimi nepochybně dosáhla svého zenitu. srpen Kateřina II. zastavila sekularizaci církevního majetku nařízenou Petrem III. Jakmile se však její mocenské postavení upevnilo, začala o ní znovu uvažovat. 13. [2.] září Korunovace Kateřiny II. v Moskvě. 1763 duben Kníže Biron, kterému byl povolen návrat z exilu, byl s pomocí ruských vojsk dosazen na trůn v Kuronsku (formálně bylo Kuronsko stále závislé na Polsku). 98
Vnitrek DRVD Sazba.indd 98
21.10.2011 15:29:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192514
Kapitola VI. Osvícenský absolutismus
1767
říjen V Rostově byl zatčen biskup Arsenij Macejevič, který otevřeně vystupoval proti chystané sekularizaci církevního majetku a vyzýval k nastolení internovaného Ivana Antonoviče. 1764 8. březen [26. 2.] Kateřina II. potvrdila zákon o sekularizaci církevní půdy a majetku. Na 900 tisíc „duší“ na zabavené církevní a klášterní půdě bylo převedeno do kategorie státních rolníků, z 881 klášterů zůstalo zachováno jen 385. Odpovědnost za finanční zabezpečení duchovenstva (platy) převzal stát. Pravoslavná církev byla tak kompletně podřízena státu. Krátce poté bylo vydáno nařízení o toleranci vůči starověrcům. 11. duben [31. 3.] Rusko-pruská dohoda o podpoře kandidatury Stanisława Poniatowského (bývalého milence Kateřiny II.) na polský trůn. K podpoře svého kandidáta použila Kateřina II. nejen diplomatické prostředky, ale i své vojsko. 15. [4.] červenec V šlisselburské pevnosti byl zavražděn internovaný car Ivan Antonovič, když se ho část stráže pokoušela osvobodit. září Ukrajinský hetman Kirill Razumovskij rezignoval na úřad hetmana, který byl poté zrušen. 7. září Polský sejm zvolil Stanisława Poniatowského králem. Nový panovník se pokusil o centralizační reformy a oslabení vlivu vysoké šlechty, což ovšem nebylo v souladu s cíli Ruska, těžícího z rozkladu polského státu. Pod ruským tlakem se polský král musel svých reforem vzdát a Rusko s Pruskem začaly zasahovat do polských záležitostí ještě intenzivněji. 21. [10.] listopad Vytvořeno maloruské kolegium, kterému byla předána správa Ukrajiny. 1765 Vydáno nařízení umožňující šlechtě potrestat nevolníky odesláním na nucené práce. V Petrohradě zřízena Svobodná ekonomická společnost. prosinec 1766 Kateřina vydala manifest o svolání „Komise pro sestavení nového svodu zákonů“, která by připravila nový zákoník namísto dosud platného z roku 1649. 1767 Vydáno nařízení zakazující nevolníkům přednášet stížnosti na šlechtu. Změna hodnostního řádu ruské armády a byrokracie. Postup do vyšších hodností měl nyní následovat automaticky po odsloužení předepsaného počtu let, nikoli výhradně na základě schopností a výsledků, jak původně zamýšlel Petr I. (Tím byl ovšem původní motivační záměr hodnostního řádu zcela popřen.) červen Část prorusky orientované šlechty v Polsku se sdružila v tzv. Radomské konfederaci a do jara 1768 prosadila v sejmu plná politická práva i pro nekatolické obyvatelstvo Polska a zrušení některých centralizačních reforem. 99
Vnitrek DRVD Sazba.indd 99
21.10.2011 15:29:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192514
1768
Dějiny Ruska v datech
7. červenec [26. 6.] Publikována Velká instrukce (Bolšoj nakaz) Kateřiny II., jež se měla stát základem jednání zákonodárné komise. Instrukce byla nepochybně inspirována soudobým západním politickým myšlením (Ch. L. Montesquieu, C. Beccaria), rozhodně však nebyla návodem k liberalismu. Naopak, zdůrazňovala potřebu autokracie a nadřazenost povinností obyvatel vůči státu nad jejich právy. 31. [20.] červenec V Moskvě bylo zahájeno jednání zákonodárné komise. S výjimkou nevolníků v ní byly zastoupeny všechny sociální skupiny ruského obyvatelstva (šlechta, města, státní rolníci, kozáci atd.). Přestože k žádným konkrétním výsledkům jednání nedospělo, umožnilo jednotlivým zúčastněným stranám přednést veřejně své stížnosti, a poskytnout tak carevně představu o skutečných potřebách a tužbách jejích poddaných. 1768–1784 Vyšly 4 díly prvních souhrnných dějin Ruska, Istorija rossijskaja s samych drevnějšich vremjon Vasilije Tatiščeva (pátý díl byla nalezen později a vyšel až roku 1848). 29. únor Z řad protiruské a katolické šlechty byla v Polsku vytvořena Barská konfederace, která zahájila otevřený odboj. Do polské občanské války, na „obranu polské ústavy“, zasáhla ruská vojska. Konfederáti spoléhali zase na podporu Francie a osmanské říše.
Kateřina II., portrét Ivan Sablukov, 70. léta 18. století. Hodnocení vlády Kateřiny II. vychází tradičně ze dvou přístupů. První, romantizující, přeceňuje vliv jejího soukromého života (který byl ovšem barvitý, řečeno Puškinovými slovy, „mnoho bylo povolaných a mnoho vyvolených“). Druhý pak staví na rozporu mezi osobním přesvědčením osvícenecké panovnice, této Semiramis Severu, jak ji titulovali francouzští filozofové, s nimiž si dopisovala, a faktickým upevněním nevolnictví právě za její vlády. Moderní historiografie si ale mnohem více všímá zárodků „občanské společnosti“, kterým její vláda umožnila vzniknout.
100
Vnitrek DRVD Sazba.indd 100
21.10.2011 15:29:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192514