vcítit. Od raného dětství byla Rita sledována ostražitým a více než skeptickým veřejným systémem. Byly do toho zapojené všechny veřejné orgány: odbory sociální péče, psychologické poradny, policie, zdravotníci a věznice. Narodila se 1. dubna 1935 prostitutce, která i po porodu pokračovala s prací na ulici a Ritu vychovávala rodina z úplného společenského dna. Jako pětiletá kradla v obchodech a celou její šestiletou školní docházku doprovázela drobná kriminalita. Dětský vý‑ chovný ústav, diagnostický ústav pro dívky a znovu opako‑ vaná kriminalita. Poprvé se prodala v patnácti, v sedmnácti otěhotněla, následoval potrat a život pod dohledem, protože byla označena za sociálně nepřizpůsobivou a mírně zaosta‑ lou. Rodina v té době už dávno neexistovala. Po nějaké době prožité pod dozorem se vrátila k prosti‑ tuci. Následoval pobyt v jednom z Kellerových ústavů v Brej‑ ningu. Byla diagnostikována jako lehce retardovaná a po řadě neúspěšných pokusů o útěk a následných násilných epi‑ zodách ji přeložili do Ženského domova na ostrově Sprogø, kde pobývala v letech 1955 až 1961. Znovu byla umístěna do pěstounské péče a po několika kriminálních kouscích se sys‑ tému na dost dlouhou dobu ztratila z dohledu, od léta 1963 až do poloviny sedmdesátých let, kdy si zřejmě vydělávala jako tanečnice v různých evropských velkoměstech. Potom si založila masážní salon v Aalborgu, byla odsou‑ zená za kuplířství, ale nakonec se jí podařilo se ze sociálních problémů vyhrabat. S velkou pravděpodobností se naučila systémem proplouvat, protože během provozování bordelu a telefonní centrály pro call girls nashromáždila slušný ob‑ nos, aniž se dostala do hledáčku státních institucí. Platila daně a zanechala po sobě částku ve výši tří a půl milionů dánských korun, což v dnešní době odpovídá nejméně troj‑ násobku. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192454
Zatímco si Carl pročítal poznámky, udělal si vlastní názor. Jestliže byla Rita Nielsenová označena za slabomysl‑ nou, pak zná slušnou řádku lidí, kteří by si zasloužili stejné oznámkování. V té chvíli se loktem opřel o mokrou loužičku na psacím stole a konstatoval, že mu pomalu, ale jistě začalo pěkně téct z nosu. Už by toho mohl být skoro plný hrnek. „Zatracená práce,“ ulevil si a zaklonil se. Rukou šátral po něčem, čím by si mohl nos ucpat. O dvě minuty později už stál na chodbě, kde vyrušil Rose a Asada, kteří právě vyvěšovali dokumenty, okopíro‑ vané ze složky případu, na nejmenší z obrovských překliž‑ kových desek. Carl se podíval na druhou desku, která zabírala celý prostor od Asadovy špeluňky až k Rosině kanceláři. Byl na ní pověšený jeden arch papíru za každý nevyřešený případ, který oddělení Q dostalo od svého založení na starosti. Vše bylo chronologicky uspořádané a několik případů bylo po‑ spojováno barevnými provázky, které mezi případy nazna‑ čovaly možnou souvislost. Byl to Asadův systém a byl jedno duchý. Modré provázky mezi případy, o kterých se Asad domníval, že mají něco společného, a červenobílé provázky mezi případy, které spolu skutečně souvisely. Právě teď na stěně viselo několik modrých provázků, ale ani jeden červenobílý. Nebylo nejmenších pochyb, že se Asad zrovna snaží ten‑ hle fakt změnit. Carl případy přelétl očima. Už jich tady za dobu existen‑ ce oddělení Q měli nejméně stovku. Valná většina se zde ocitla plným právem, ale určitě tu byla i spousta těch, které tu nemě‑ ly co dělat. Nebylo to jen jako hledat jehlu v kupce sena. Bylo to horší. Jako by se ji po nalezení snažil slepý ještě navléknout. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192454
„Jdu domů,“ oznámil. „Obávám se, že jsem od tebe chy‑ til to svinstvo, Asade. Jestli jste se rozhodli, že tady dneska zůstanete přesčas, tak bych vám navrhoval, abyste prohlédli denní tisk z doby, kdy Rita Nielsenová zmizela. Měli byste se zaměřit na období od 4. září do 15. září 1987. Aspoň zjistíme, co se tehdy stalo, protože já už si to nepamatuju.“ Rose stála a kroutila boky. „Vy si možná představujete, že my dokážeme bleskurychle zjistit něco, co tehdy nedoká‑ zalo objevit ani usilovné policejní vyšetřování?“ Usilovné, řekla. Poněkud zvláštní slovo z tak mladých úst. „No, já si představuju jen to, že teď strávím pár hodin v posteli, než vyrazím na svatomartinskou husu,“ odvětil a šel.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192454