vjemům a motorické reakce, jsou řízeny sádhaka-pittou. K pochopení optického vjemu dochází v mozkové kůře. Zde je v šedé hmotě motorická a senzorická oblast, jež řídí jednak pochopení hmatových vjemů doteku, bolesti, teploty a stereognózie, a jednak motorické odezvy. Vše řídí sádhaka-pitta prostřednictvím prána-váju, avšak struktura šedé hmoty a struktura a funkce bílé hmoty je tarpaka-kapha. Kapha díky své tučné a slizovité vlastnosti promazává prostor mezi buňkami a orgány, a tak zmírňuje tření. Díky své tučné a tekuté kvalitě promazává i klouby a svalové šlachy. Molekuly kaphy v těle jsou těžké a tučné, a tudíž vytvářejí silné a mohutné svaly. Hubené svaly jsou známkou nerovnováhy váty. Anabolické změny řídí kapha. Metabolické změny řídí pitta. Katabolické změny přísluší vátě. Při katabolismu (odbourávání) dochází k tomu, že molekuly váty v důsledku své suché, lehké a drsné vlastnosti rozbíjejí molekuly kaphy a způsobují degenerativní změny. Důsledkem je destrukce, degenerativní artritida a rychlé stárnutí. Proto také lidé typu váta vypadají starší. Lidé typu pitta vypadají zrale. Lidé typu kapha vypadají mladistvě. Člověk typu kapha vypadá i v padesáti na třicet. Člověk typu váta v padesáti vypadá na šedesát. Člověk typu pitta může kvůli ubývajícím a šednoucím vlasům vypadat zrale, i když je mu pouze pětadvacet. Katabolické a anabolické změny mají na starosti růst, vývoj těla, léčení a uzdravování zranění, vznik nových buněk a zacelování vředů. Chybí-li v žaludku kapha a je současně zvýšená pitta, může dojít ke vzniku vředu. Tučné, sytící molekuly kaphy tento vřed mohou zase zahojit.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192349