„– a po jídle je musím nechat vytentovat a řeknu vám, že to není žádný –“ „Točte tou klikou! Točte tou klikou!“ ječel Kolík. „Podívejte se, proč se tak tváří?“ „U kamenný řitě!“ „Jestli te6 přestanete točit tou klikou, už nikdy v tomhle městě pracovat nebudete!“ „Poslyšte, pane, já náhodou patřím do cechu klikařů –“ „Nezastavujte! Nezastavujte!“ Viktor se najednou probral. Šepot umlkl a nahradilo ho vzdálené dunění příboje. Kolem byl zase skutečný svět, horký a jasný, a slunce viselo na modré obloze jako záslužný řád překrásného dne. Dívka s zhluboka nadechla. „Já… bože… já se vám velice omlouvám,“ blábolil Viktor a pomalu ustupoval. „Vážně nevím, co se to se mnou stalo.“ Kolík poskakoval jako čertík na gumičce. „To je ono! To je přesně ono!“ ječel. „Jak dlouho vám bude trvat, než to připravíte?“ „No, jak jsem řekl, musím nakrmit ty chcípáky, pak je nechat vybobkovat a – “ „Dobrá, dobrá – budu mít aspoň čas napsat pár plakátů,“ přikývl Kolík. „Já už jsem nějaké připravil,“ oznámil mu Silverfish odměřeně. „Vsadil bych se že jo, to věřím,“ vykřikoval Kolík vzrušeně. „Jasně že připravil. Vsadil bych se, že je na nich napsáno něco jako: ,PřijQte se podívat na docela zajímavé pohyblivé obrázky!‘“ „A co je na tom špatného?“ dotazoval se Silverfish. „Rozhodně je to lepší než nějaké pitomé horké párky!“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192183
„Už jsem ti řekl, že když prodáváš párky, nemůžeš zůstat stát na jednom místě a čekat na lidi, kteří chtějí párek. Musíš jít za nimi a přesvědčit je, že mají hlad! A přidáš jim k párkům hořčici! A to je přesně to, co tenhle mládenec udělal.“ Jednou rukou poklepal Silverfishovi po ramenou a druhou rozpínavě mával sem a tam. „Copak to nevidíte?“ Pak na okamžik zaváhal. Hlavou mu proudily podivné myšlenky tak rychle, že je nestačil zpracovávat. Cítil, jak se mu při představě všech těch možností točí hlava vzrušením. „Meč vášně,“ řekl. „Tak to pojmenujeme. Žádné takové – pojmenovat to po nějakém dávno mrtvém páprdovi, který navíc pravděpodobně vůbec neexistoval! Meč vášně. Jo, to je ono! Vášnivá sága – toho – touhy a drsné, drsné, drsné, jaksetosakra, v hořícím srdci zmučeného světadílu! Romantika! Láska! Tři neuvěřitelné cívky! Bezdeché napětí při boji se zuřícími obludami! Budete křičet, až uvidíte tisíc slonů –“ „Je to přece jenom jednocívkáč,“ zamumlal Silverfish opatrně. „Natočte dnes odpoledne další kus!“ zakrákoral Kolík s nepřítomým výrazem v očích. „Potřebujete jen nějakou tu obludu a další boj. „Nemáme žádné slony,“ zvýšil hlas Silverfish. Rambonit zvedl jednu mohutnou ruku. „No?“ kývl na něj Silverfish. „Když vy máte trochu šedivá barvalak a kus něčeho, z čeho se dáš udělat ucha a chobout, jistá věc, že my by s Morrym dokázali –“ „Nikdo zatím nenatočil třícívkáč,“ prohlásil s mírně zasněným výrazem Táta Ptáček. „Nebude to nic snadného. Víte, co myslím, bude to skoro deset 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192183
minut dlouhé!“ Na okamžik se zamyslel. „No, kdybychom o něco zvětšili cívky –“ Silverfish cítil, že ho ženou do kouta. „Počkejte, podívejte se –“ Viktor se obrátil k dívce. Nikdo si jich nevšímal. „Ehm,“ začal, „zatím nás oficiálně nikdo nepředstavil, že?“ „Nemám pocit, že by vám to v čemkoliv bránilo,“ odpověděla. „Normálně bych si nic takového nedovolil. Musel jsem být… nemocný, nebo co já vím.“ „Aha, dobrá. A kvůli tomu se mám cítit líp, jo?“ „Nemohli bychom si sednout do stínu? Tady venku je strašlivé horko.“ „Měl jste oči nepřítomné…, jako když vám do nich stoupá dým.“ „Vážně?“ „Vypadaly opravdu podivně.“ „Cítil jsem se velmi podivně.“ „Já vím. To je tím místem. Zaleze vám pod kůži. Víte,“ pokračovala, když si sedli na písek, „oni mají spoustu předpisů pro skřítky a šotky, protože těm se nesmí nic stát, nesmějí se ani unavit. Dostávají jídlo podle předpisu, odpočívají podle předpisu a tak. Ale o nás se nikdo nestará. Dokonce i k trollům se chovají líp než k nám.“ „Já myslím, že to bude zčásti i tím, že měří své dva a půl metru a váží skoro pět metráků,“ usmál se Viktor. „Jmenuju se Theda Withelová, ale kamarádi mi říkají Ginger,“ představila se. „A já se jmenuju Viktor Grýnbaum a říkají mi jednoduše Viktor,“ nedal se zahanbit Viktor. „To jsou tvoje první obrázky, co?“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192183