98 Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty I.
Příznaky akutní selhání ledvin: anurie (diuréza menší než 100 ml za 24 hodin) nebo oligurie (diuréza menší než 500 ml za 24 hodin) uremické příznaky příznaky onemocnění, které selhání ledvin způsobilo fáze polyurická (diuréza je vyšší než 1500 ml za 24 hodin) nastupuje v pozdějším (zotavovacím) období – společně s vodou se z organizmu ztrácí i elektrolyty (sodík a chloridy) chronické selhání ledvin: anurie, oligurie projevy urémie (apatie, spavost, nezájem o okolí, poruchy vědomí, dyspeptické potíže, hypertenze, otoky, slámově žlutá kůže, hluboké Kussmaulovo dýchání, anemie, hematomy). Vyšetřovací metody: anamnéza (OA, PA, RA, FA) fyzikální vyšetření – pohled, poklep, pohmat fyziologické funkce – TK odběry biologického materiálu (moč + močový sediment, bakteriologické vyšetření moče, clearence kreatininu – jen u chronického selhání, sedimentace, CRP, imunologické, biochemické, hematologické vyšetření krve, Astrup) zobrazovací metody – ultrasonografické vyšetření ledvin, CT renální biopsie. Léčba: odstranění příčiny – léčba šoku (zajištění dostatečného průtoku ledvinami); infekcí (ATB) apod. úprava homeostázy (vnitřního prostředí) dieta – s omezením bílkovin, soli (při otocích), při oligurii omezení tekutin (prevence převodnění organizmu) farmakoterapie – podáváme snížené dávky léčiv (při selhání ledvin se řada léků vylučuje z organizmu velmi pomalu nebo vůbec!) eliminační metody – hemodialýza, hemoperfuze, peritoneální dialýza transplantace ledvin. Hemodialýza Je léčebná metoda nahrazující základní funkci ledvin – očišťování krve od zplodin látkové přeměny (metabolizmu) a tvořící podstatu tzv. „umělé ledviny“. Princip je založen na dialýze – prostupu látek polopropustnou membránou z jedné tekutiny (krve) do druhé (dialyzačního roztoku) po koncentračním spádu. Vlastnosti membrány a dialyzačního roztoku ovlivňují přestup různých látek, jak to vyžaduje konkrétní zdravotní stav nemocného. Současně se odstraní z těla přebytečná voda, kterou nejsou selhávající ledviny schopny vyloučit. Krev se odvádí z těla do dialyzačního přístroje, kde probíhá její „očišťování“, a zbavená odpadních látek se vrací.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192001
Ošetřovatelský proces u klienta s chorobami močového systému
99
Dialyzuje se většinou 2–3x týdně vždy několik hodin. K usnadnění cévního přístupu se u chronicky dialyzovaných zakládá na předloktí tzv. A-V shunt (arterio-venózní „šant“ – spojka). Peritoneální dialýza Využívá k „očišťování“ krve peritoneum (pobřišnici), které je přirozenou polopropustnou membránou. Dialyzační tekutinou se několikrát denně naplní přes zavedený katetr dutina břišní a do ní přestupují přes peritoneum odpadní látky, které se po uplynutí určité doby vypouští i s dialyzačním roztokem. Tuto metodu si provádí klient po zaškolení sám, a není tudíž vázán na pravidelné docházení do hemodialyzačního centra.
Ošetřovatelský plán a jeho realizace Klient s akutním selháním ledvin je hospitalizován na metabolické jednotce nebo na ARO. Klient se selháním chronickým je v péči dialyzačního centra. Biologické potřeby Vnímání zdravotního stavu: zjisti informovanost klienta o jeho onemocnění, způsobu léčby veď s klientem rozhovor o vlivu choroby a terapie na jeho život. Poloha, pohybový režim: při potížích s dýcháním („převodnění“ plic) pomoz klientovi zaujmout Fowlerovu polohu při polohování věnuj pozornost kanylaci cévního systému (A-V shunt na předloktí, kanylace centrální žíly).
Obr. 12. Peritoneální dialýza Podávání dialýzy
Infuze roztoku do dutiny břišní
A
B
Vypouštění roztoku z dutiny břišní
C
1
2
3
1 – sáček s roztokem, 2 – punkční jehla, 3 – infuzní set
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192001
100 Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty I.
Hygienická péče: zhodnoť úroveň hygieny a soběstačnosti v této oblasti dle aktuálního zdravotního stavu a ordinovaného pohybového režimu zajisti klientovi dopomoc při mytí dbej na prevenci prochlazení vyvaruj se poškození cévních vstupů (citlivá hygiena končetiny s A-V shuntem) předcházej vzniku opruzenin a proleženin (zvláště při výskytu otoků a průjmů). Výživa: posuď stav výživy nemocného podávej dietu sestavenou po poradě s lékařem a nutričním terapeutem (omezujeme příjem bílkovin podle váhy klienta – jejich deficit je hrazen podáváním aminokyselin ve formě léčiv; zvyšujeme příjem tuků, cukrů a vitaminů) příjem soli závisí na výskytu otoků a hodnotách krevního tlaku v případě nadbytku draslíku v krvi je nutná jeho redukce v potravinách (ne čokoláda, ořechy, sušené ovoce apod.) respektuj nutnost přesného dávkování tekutin ordinovaných lékařem (denní příjem tekutin může být obvykle o 500 ml vyšší než jejich výdej) zaznamenávej přijaté tekutiny (u chronického selhání ledvin provádí záznam klient nejčastěji sám). Vyprazdňování: zhodnoť úroveň soběstačnosti v této oblasti pouč klienta o přesném sběru moče (vymočení do sběrné nádoby před stolicí, toaletní papír odkládat do jiné nádoby než sbíranou moč) měř hustotu moče sleduj četnost a charakter stolice – průjmy jsou častým příznakem urémie (těžká porucha funkce ledvin) dbej na důslednou hygienu genitálií (riziko vzestupné močové infekce). Rehabilitace: v akutní fázi dodržuje klient klid na lůžku se svolením lékaře prováděj s klientem později lehká kondiční cvičení zaměřená na prevenci tromboembolických komplikací klientům s chronickým selháním doporuč lehkou pohybovou aktivitu zdůrazni klientovi nutnost šetření končetiny s A-V shuntem; končetina nesmí být namáhána ani vystavena působení přílišného chladu nebo tepla. Spánek a odpočinek: zhodnoť změnu úrovně spánku a odpočinku při onemocnění klient se selháním ledvin bývá často unavený – vyžaduje více odpočinku možnými projevy nemoci jsou i spánková inverze a neklid klienta.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192001