98 / Komunikace dětí předškolního věku
i neverbální komunikace napomáhají i jistá pravidla, která se děti učí dodržovat v komunitním kruhu. Mezi tato pravidla patří například to, že právo hovořit má pouze ten, kdo drží smluvený předmět, každý má právo na vzájemný respekt a úctu. Děti se prostřednictvím komunitního kruhu učí i respektovat právo na soukromí, kdy sdělení v kruhu je považováno za důvěrné. Můžeme tedy říci, že podpora komunikace se odráží v celém výchovně vzdělávacím procesu, jenž se řídí zásadami „Zdravé mateřské školy“. Komunikace v kurikulu podpory zdraví v mateřské škole: • • • • • •
navazuje na dosavadní řečový rozvoj dítěte; poskytuje dítěti příležitosti k aktivnímu verbálnímu projevu; poskytuje dítěti příležitosti k rozvíjení dialogů; podporuje schopnost naslouchání čtenému textu a vyprávění; dítěti je umožněna komunikace s věkově širší skupinou i s dospělými; využití kooperativní hry (děti musí spolupracovat – vzájemně komunikovat); • komunitní kruh; • návštěva kina, divadla, spolupráce s knihovnou. Výsledky pozorování zaměřeného na rozvoj komunikačních kompetencí v mateřské škole, která pracuje dle programu „Zdravá mateřská škola“: Veškeré třídy mateřské školy jsou prostorné, světlé, materiály použité ve třídách jsou převážně přírodního charakteru. V jednotlivých třídách jsou hračky a didaktické materiály systematicky rozmístěny a tvoří tak samostatné koutky činností. Učitelka je inovativní, využívá komunitního kruhu, řídí se zásadami „Zdravé mateřské školy“. Rozvoj komunikačních kompetencí u dětí je zaměřen na to, aby děti bezproblémově komunikovaly ve všech situacích a dokázaly se domluvit i v případě problémové situace. Pedagogové přirozeným způsobem podněcují i schopnost dětí dát najevo odmítavý názor či postoj. Děti jsou vedeny také k tomu, aby bez problémů dokázaly požádat o pomoc vrstevníky i dospělé jedince. Jedním z cílů rozvoje komunikačních kompetencí u dětí ve sledované mateřské škole je vedení dětí k tomu, aby samostatně dovedly sdělovat události a příhody, se kterými se setkaly, a dovedly se vyjádřit a domluvit s dětmi i s dospělými. Komunikační kompetence jsou u dětí průběžně rozvíjeny během celého dne. V komunitním kruhu si děti rozšiřují pasivní i aktivní slovní zásobu a osvojují si pravidla komunikace a slušného chování. Stěžejní úlohu zde má dramatizace, práce s knihou a prožitkové učení. Učitelka se ve sledované třídě během pozorování zaměřila při rozvoji komunikačních kompetencí především na využití zpěvu a básniček, rozvoj slovní zásoby (děti měly široké zeměpisné znalosti o městě, ve kterém žijí, a České republice), rozvoj jemné motoriky při ranních výtvarných a pracovních činnostech. Děti předškolního věku mají každý den po odpočinku k dispozici pracovní listy, v rámci nichž dochází k procvičování grafomotoriky,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191960
Komunikační kompetence v předškolním vzdělávání / 99
zrakového vnímání a analýzy slov. Každý den probíhá ve třídě i tzv. „logo chvilka“, kdy učitelka s dětmi procvičuje motoriku mluvních orgánů a realizuje fonační a dechová cvičení. V mateřské škole působí logopedka na celý úvazek, která pracuje s dětmi v logopedické třídě. V odpoledních hodinách provozuje poradnu i pro děti z ostatních tříd. V rámci svého úvazku také provádí v ostatních třídách depistáž.
4.3 Komunikace v programu „Začít spolu“ Od roku 1994 začal být realizován na základě mezinárodního programu „Step by step“ v našem předškolním vzdělávání otevřený metodický model Začít spolu. Program je zaštítěn mezinárodní asociací ISSA (International Step by Step Association), nevládní členskou organizací, jejímž cílem je podpora demokratických principů a posílení zapojení rodičů a okolí dítěte do vzdělávání dětí předškolního a mladšího školního věku (Gardošová, Dujková a kol., 2003). Tento model nabízí pedagogům a školám konkrétní postupy, jak realizovat požadavky a cíle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Program představuje velmi otevřený didaktický systém, který buduje základy pro postoje, znalosti a dovednosti životně důležité pro člověka, jenž se bude vyrovnávat s nároky a problémy 21. století. Program „Začít spolu“ umožňuje každé škole a každému pedagogovi přizpůsobit si jeho konkrétní podobu aktuálním požadavkům. Zmíněný model představuje pedagogický přístup spojující moderní pedagogické a psychologické poznatky s osvědčenými vzdělávacími postupy. Je třeba poznamenat, že se opírá o poznatky o fungování mozku a procesech učení definované Piagetem, Gardnerem, Eriksonem a dalšími. Jedná se tedy o vzdělávací program, jehož prioritou je individuální přístup k dítěti, vzájemná participace rodiny, mateřské školy a širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Děti obklopuje podnětné prostředí, třída je členěna na centra aktivit. Rozvoji komunikačních kompetencí napomáhá využití projektového vyučování, integrovaná tematická výuka a práce se sebehodnocením. Program „Začít spolu“ klade důraz na: • • • •
individuální přístup k dítěti; partnerství rodiny, školy a společnosti ve výchovné oblasti; prosazuje a umožňuje inkluzi dětí se speciálními vzdělávacími potřebami; využívá projektového učení;
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191960
100 / Komunikace dětí předškolního věku
• podporuje podnětné prostředí ve třídě; • využívá sebehodnocení prostřednictvím portfolia. Pro rozvoj komunikačních kompetencí dětí má důležitý vliv tzv. ranní kruh, který je místem společného setkávání a místem vyjadřování vlastních pocitů a prožitků. Zde se také stanoví program na daný den. Děti se při tomto ranním setkání dozví informace o tom, jakými aktivitami se budou zabývat. Mají zde možnost vyjádřit svůj názor, říci, co by je v oblasti, které se budou věnovat, zajímalo a co již o daném tématu vědí. Významná je i práce v centrech aktivity, kdy v každém centru pracuje vždy jedna skupina dětí na jiném úkolu. Jednotlivá centra aktivity přitom spojuje společný projekt, k němuž se úkoly vztahují. Dochází zde i k propojení seznámení se s daným tématem ve škole i mimo školu při realizovaných exkurzích, výpravách apod. Na závěr dne se všechny děti a pedagogové setkají v rámci tzv. hodnoticího (reflexního) kruhu, kde si děti vzájemně vyměňují zkušenosti a je zde prostor i pro vyjádření pedagoga.
4.4 Edukativně stimulační skupiny Edukativně stimulační skupiny byly vytvořeny jako systematický a ucelený program, jehož cílem je napomáhat rozvoji předškolních dětí, především těch, které jsou ohroženy neúspěchy v počátcích školní výuky. Cílem programu je připravit děti na bezproblémový start ve škole s ohledem na předpoklady, jež by dítě mělo splňovat pro zvládání procesu učení se ve škole. Autorky programu (Bednářová a Šmardová) vycházely ze svých zkušeností z praxe v pedagogicko-psychologické poradně. Na základě teoretických znalostí a praktických zkušeností vypracovaly didaktické materiály, které jsou tvořeny metodickými materiály a praktickými cvičeními s pracovními listy. V rámci edukativně stimulačních skupin si dítě především prostřednictvím hry v jednotlivých lekcích rozvíjí schopnosti, dovednosti a funkce, jež jsou potřebné pro zvládnutí psaní, čtení a počítání. Před zahájením školní docházky je třeba u dítěte rozvoj řady funkcí, které můžeme diferencovat na oblast jemné motoriky, grafomotoriky, řeči a myšlení, sluchového a zrakového vnímání, početních představ, pravolevé a prostorové orientace. Veškeré tyto funkce však od sebe nelze izolovat, poněvadž se vzájemně ovlivňují a prostupují. Tím dochází ke vzájemnému prolínání jednotlivých cvičení (Bednářová, Šmardová, 1999).
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191960