samým tom místě, od doutnajícího mechu a rašeliny… Jó, Leli, to byl těžkej pard, kterej nejen že myslel na nás a pro nás, ale námi a s námi žil a my jsme si ho vážili. Jeho velikou vášní byly automobilové závody, a to nejen sledoval každej velikej závod formule jedna, ale věděl ze všech zahraničních časopisů všechny podrobnosti ze života Fitipaldiho a Emmersona, znal i jejich rodinný život, a tak když přišel čas a my jsme zběžně kecali o tom, co jsme o veliký formuli četli v novinách, Leli si vzal slovo a tichým hlasem nám vypravoval podrobnosti, o každém tom závodníkovi znal a věděl nejen jeho portrét, ale i to, nač takový závodník myslí. Leli měl taky auto, ale trabanta, a když jel, tak ne, že by měl přílbu a tak, ale vždycky ve sportovní automobilové kombinéze, a když nastartoval trabanta, tak si pomalu natahoval ty svoje rukavice, zrovna takový, jako nosíval Manfred von Brauchitsch, rukavice se řemínkem na zápěstí a velikýma vystříhanýma dírkama ve tvaru mandlí a slz, a když vyjel, tak jen na plnej ceres, to to dovedl rvát a ono to bylo nakonec jedno, protože jestliže jede Fitipaldi na plnej ceres, tak Leli jel na plnej ceres taky, jenže Leli tím, že myslel na kamarády, tak právě přišel několikrát do maléru. Leli, když jel na zabíjačku, býval s tatínkem zvanej k sedlákům do vesnic, protože i tam byli rádi, když přijel Leli, protože ten udělal všem nejdřív krásnou přednášku o zabíjačce, že prase, kdyby ji slyšelo, tak by považovalo za čest, že ho za chvilku zabijou, a tak se stalo, že Leli držel provaz, jen aby ukázal, jak správně se musí prase v jistý chvíli podtrhnout, ale řezník, kterej střílel prase, tak nějak do měkkýho, a najednou Leli, jak zatáhl za provaz, tak pozpátku letěl rovnou do hnoje, jen ta jeho bílá zástěra, to Leli měl i svoji zástěru se svými iniciálkami na prsou, se zasunula do močůvky, všichni se zděsili, že řezník místo prasete zastřelil Leliho, ale ten řezník přestřelil provaz, za kterej tahal Leli, a odtud sám Leli vysvětlil svůj pád, kdy plný močůvky ještě stačil vzít provaz a ukázat, kde byl přestřelenej a jemu že není nic, a pak zastřelili prase v rohu dvora. Ale Leli se už vykoupal a převlékl do čistých šatů, a pak je všechny bavil, a to bylo smíchu, a to bylo radosti, ale Leli se málo smál, skoro vlastně se nikdy nesmál, takovej udivenej ousměšek bejval na jeho tváři… a hned nad tím úsměvem byly ty jeho dětský, roz-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191575