segment, který externím způsobem (předsazením) rozšiřuje alkajský dekasylabus. V římské lyrice má už alkajská strofa formu čtyřveršovou, tj. původní dvoučlenné kólon je rozděleno na dva samostatné verše/řádky. Mimo alkajskou strofu se devítislabičník prakticky nevyskytuje. První element je zpravidla tvořen dlouhou slabikou, předěl je po 6. elementu, kterému velmi často předchází molosské slovo (---). Pokud stojí na začátku verše metricky vhodný tříslabičný celek (--u) může být další předěl i po 3. elementu a verš rozdělený na tři části. Dimovit / obstantis / propinquos --u)---)u--
Hor. Carm. III,5,51
Rar(o) antecedentem / scelestum --u---)u--
Hor. III,2,31
Iam pontus ac tellus / renident --u---)u--
Stat. Silv. IV,5,7
2.12.1.8 Sapfický hendekasylab (sapphicus minor / saphicus hendecasyllabus, sapphmi) _u_m_)uu_u_ Jedenáctislabičný sapfický verš patřil k oblíbeným veršům v poezii lesbických básníků. Objevuje se nejčastěji jako základní verš sapfické strofy u řeckých i římských básníků, zejména u Horatia. V poklasickém období se v římské poezii vyskytuje i v jiných kombinacích, případně i stichicky (např. u Seneky nebo později u Boethia). Popis struktury verše není zcela jednotný, ale nepochybně je základem osmislabičný segment, akefalický hipponaktej93: m-uu-u--, kterému předchází krétik nebo podle jiných neúplná jambická dipodie (-u- nebo .-u-). V obou případech je to tříslabičný segment.94 Předěl je zpravidla po 5. elementu. V Horatiově pozdní tvorbě také po 6. elementu. integer vitae / scelerisque purus -u---)uu-u--
Hor. Carm. I,22,1 n.
non eget Mauris / iaculis neque arcu -u---)uu-u-Fur(i) et Aureli, / comites Catulli -u---)uu-u--
Catull. 11,1 n.
Siv(e) in extremos / penetrabit Indos -u---)uu-u-93 94
Hipponaktej je hyperkatalektický glykonej, tj. devítislabičný verš, v akefalické formě tedy verš osmislabičný. Strukturu verše je obtížné popsat v termínech, které užívá římská metrika. West (1987, s. 63), popisuje sapfický verš jako neúplnou jambickou dipodii spojenou a hagesichorejem, což je jedno z aiolských kól, které se ale v římské poezii samostatně nevyskytuje.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191480
Haec Iovem sentire / deosque cunctos -u---u)u-u--
Hor. Carm.saec. 73 n.
Spem bonam certamque / domum reporto -u---u)u-u-Tuque, regnator / lyricae cohortis -u---)uu-u--
Stat. Silv. IV,7,5 n.
Da novi paulum / mihi iura plectri -u---)uu-u-Diva non miti / generata ponto -u---)uu-u--
(stichicky) Sen. Phae. 274 n.
Quam vocat matrem / geminus Cupido -u---)uu-u-Boethius epodickým způsobem kombinuje sapfický hendekasylab s hendekasylabem faléckým nebo s glykonejem. Haec erit uobis / requies laborum,
Boeth. Cons. III,10,3 n.
-u---)uu-u-hic portus placida / manens quiete, ---uu-)u-u-u
(phalaecius)
Saepe tranquillo / radiat sereno -u---)uu-u--
Boeth. Cons. II,3,9 n.
immotis mare fluctibus, ---uu-u-
(glykonej)
2.12.1.9 Sapfický verš větší (v. sapphicus maior, sapphma) _u_-_)uu_) _uu_u_ Větší sapfický verš odpovídá sapfickému menšímu verši s vnitřním rozšířením o choriamb. V římské poezii je pouze u Horatia, a to v jediné, krátké ódě (1,1,8). Naznačené struktuře odpovídají i oba předěly – (diereze) po 8. elementu a (cézura) po 5. elementu, tzn. že je zachován předěl jako v sapfickém menším verši a dierezí je oddělen nový, rozšiřující segment. Oderit campum / patiens // pulveris atque solis -u---)uu-))-uu-u--
Hor. Carm. I 8, 4
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191480
2.12.1.10 Asklepiadský menší verš (v. asclepiadeus minor, asmi) _-_uu_)_uu_u Základem asklepiadského verše je glykonej s vnitřním rozšířením o jeden choriamb. Veršový předěl zpravidla následuje po 6. elementu, tj. po prvním choriambu. Verš je používán převážně v rozmanitých dvou- a čtyřveršových strofických útvarech u Horatia i u pozdějších lyriků, ale už i u Horatia (Carm. 1,1; 3,30; 4,8)95, později u Seneky se vyskytuje stichicky (buď ojediněle nebo v kratších řadách veršů v polymetrických kantikách). Maecenas atavis / edite regibus ---uu-)-uu-u-
Hor. Carm. I,1,1
Donarem pateras / grataque commodus ---uu-)-uu-u-
Hor. Carm. IV,8,1
Omnes per populos / fabula distulit ---uu-)-uu-u-
Sen. Phae. 759 (stichicky v kratších řadách veršů)
Adspirate novam / pectoribus fidem ---uu-)-uu-u-
Claud. Fesc. 4,18 (stichicky v celé básni)
Splendent ergo tuis / muneribus, Pater, ---uu-)-uu-u- Non aur(um) in uiridi / quaeritis arbore ---uu-)-uu-u-
Prud. Cath. 5,25 (stroficky, 4× ascmi) Boeth. Cons. III,8,3 (epodicky v kombinaci s ia4)
2.12.1.11 Asklepiadský větší verš (asclepiadeus maior, asma) _-_uu__uu__uu_u Od předchozího asklepiadského menšího se tato forma liší rozšířením o další choriamb. Základem je tedy opět glykonej, jenže uvnitř dvojnásobně rozšířený. Eheu, quid faciant, / dic, homines, / cuiv(e) habeant fidem ---uu-)-uu-)-uu-uNullam, Vare, sacra /vite prius /severis arborem ---uu-)-uu-)-uu-u-
Catull. 30,6 Hor. Carm. I,18,1
Předěly v tomto verši obvykle ohraničují druhý choriamb, u Catulla jsou však i na jiných místech. V citovaném Horatiově verši se právě v těchto „závorkách“ ocitá významový střed Ve všech případech mají tyto básně významné postavení ve sbírce, resp. knize, a všechny spojuje společné téma – význam poezie a nesmrtelnost básnické slávy.
95
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191480