KAPITOLA II.
2.9 JEDENÁCTÉ ZÁŘÍ ANEB PAST, DO KTERÉ NÁS VLÁKAL TERORISMUS Pominu-li spíše úsměvné pokusy věčných alarmistů využít každé možné (i nemožné) příležitosti a vyvolat chaos, jako tomu bylo např. v jednou za tisíciletí nastávajícím okamžiku přechodu z dvacátého do dvacátého prvního století, pokusy směšné, ale přesto účinné, protože nemálo lidí (a v tomto případě i důstojných institucí) mu podlehlo, dostávám se k 11. září 2001. Tehdy však nikomu z nás do úsměvu nebylo. Tento den nepochybně změnil svět, resp. zásadním způsobem zformoval (či spíše zdeformoval) chování politiků v celé první dekádě nového tisíciletí. Dnes vidíme, že na delší dobu. Změnil svět a v každém případě ho změnil v negativním směru. Určitě ne v pozitivním. Interpretace tohoto dne přesto dodnes zůstává nejasná, nepřesvědčivá a v mnohém protikladná. Její povrchnost je pro náš dnešek a pro naši budoucnost více než typická. Vzpomínám si zcela přesně, že jsem měl v tento den mezi druhou a třetí hodinou odpolední v Poslanecké sněmovně v Praze, ve foyer před svou kanceláří, tiskovou konferenci (už netuším o čem) a že jsem byl v jejím průběhu svým tajemníkem Ladislavem Jaklem naléhavě přivolán k televizi. Díky tomu jsem na vlastní oči viděl náraz druhého letadla uneseného teroristy (s náhodnými, nevinnými cestujícími na palubě) do druhé věže Světového obchodního centra v New Yorku. Tento televizní přenos byl důležitý. Teroristický útok, který vedl ke ztrátám tisíců lidských životů, vedl bohužel i k tomu, že politika – v tomto kontextu zejména politika mezinárodní – začala být primárně ovlivňována, ne-li dokonce přímo utvářena mediálním ohlasem událostí. Politici chápou tento mediální tlak jako veřejnou objednávku a jako zdůvodnění pro svou následující politickou aktivitu (která se díky tomu velmi snadno může míjet s potřebou řešit skutečné problémy jejích zemí či světa). 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191094