B LA D E R U N N E R
103
li si ho zopakuju. Ale vím, jaké budou výsledky. Můžu zavolat své ženě?“ „Máte povolený jen jeden hovor. Nechcete radši zavolat svému advokátovi?“ „Zavolám své ženě,“ řekl Rick. „Advokáta mi může sehnat ona.“ Policejní důstojník v civilu mu podal padesáticentovou minci a ukázal prstem. „Tamhle je videofon.“ Díval se, jak Rick přechází místností k videofonu. Pak se vrátil k prohlídce Rickova kufříku. Rick vhodil minci a vytočil své číslo. Pak stál a čekal, jak se mu zdálo, celou věčnost. Na videoobrazovce se objevil ženský obličej. „Ano?“ řekla. Nebyla to Iran. V životě tu ženu neviděl. Zavěsil a pomalu se vrátil k policejnímu úředníkovi. „Omyl?“ prohodil policista. „No, můžete si zavolat znovu, v tomhle ohledu jsme tolerantní. Nemůžu vám nabídnout, abyste zavolal ručiteli, protože kauce u vás zatím nepřipadá v úvahu. Až budete obžalován, stejně –“ „Já vím,“ přerušil ho Rick trpce. „Policejní postup dobře znám.“ „Tady je váš kufřík,“ řekl policista. Podal ho Rickovi. „Pojďte do mé kanceláře… Rád bych si s vámi promluvil.“ Jako první vykročil boční chodbou. Rick ho následoval. Potom se důstojník zarazil a otočil se: „Jmenuji se Garland.“ Natáhl ruku a Rick ji přijal. Krátce si rukama potřásli. „Posaďte se,“ řekl Garland, když otevřel dveře do své kanceláře, a zasunul se za veliký uklizený stůl. Rick se posadil čelem ke stolu. „Tenhle Voigt-Kampffův test,“ začal Garland, „o kterém jste se zmiňoval.“ Ukázal na Rickův kufřík. „Všechen ten materiál, který nosíte s sebou.“ Nacpal si a zapálil dýmku, chvilku bafal. „To je analytický prostředek pro určování andíků?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190632