Lingvodidaktické problémy výuky odborného vyjadřování v němčině (Ukázka, strana 99)

98

8.2.10 Příliš velké množství informací Student mnohdy neodhadne množství faktů, které je posluchač schopen koncentrovaně poslouchat a vstřebat. Je to jev, ke kterému dochází velmi často i při referátech na konferencích a seminářích. Student má oproti reálné situaci tu výhodu, že jeho posluchači jsou jeho spolužáci a on má přibližnou představu o tom, jaké penzum informací posluchače nezahltí a nepřesytí.

Přesto mnozí studenti toto množství neodhadnou a v návaznosti na to se dopouštějí dalších chyb v tom, že neudržují oční kontakt s posluchači, a tudíž nezaregistrují jejich tázavé pohledy a na vzniklou situaci pak nemohou reagovat vysvětlením nebo alespoň zopakováním faktů tak, aby si je posluchači lépe uvědomili.

8.2.11 Nedostatečné akcentování stěžejních bodů Často se také stává, že referent nevyužije své jazykové a strategické možnosti k tomu, aby vyzdvihl nosné informace. Konkrétně se jedná o to, že neužívá efektivně akcentů, pauz nebo také neverbálních prostředků.

8.2.12 Nejednoznačnost významu výpovědí V mnoha případech se stává, že se student nevystříhá užití víceznačných informací. Tím může za určitých okolností dojít k situaci, že si tyto výpovědi dá komunikační partner do souvislosti s jiným významem než autor zamýšlel. Obzvláště u referátu v cizím jazyce je nejednoznačnost nebezpečná, protože důvodem nevhodně užitého výrazu může být i neznalost užití slova v určitém kontextu.

V učební situaci kurzu forem cizojazyčné odborné komunikace k tomu přistupuje záležitost do určité míry odlišných významů jednotlivých termínů v kontextu různých studovaných oborů.

8.2.13 Přecenění pojmového repertoáru posluchačů I při referátu v mateřštině se může stát, že referent vychází z nesprávného předpokladu, že posluchač cítí a míní to, co on, nebere v úvahu rozsah a kvalitu společné množiny znaků a tím přeceňuje pojmový repertoár posluchačů. Při komunikaci ve výuce cizího jazyka lze tomuto problému zčásti předcházet v průběhu semestru, protože se posluchači mezi sebou seznámí se svou jazykovou úrovní a podle toho cizojazyčné pojmy volí.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190528

99

Navíc je možno poskytnout před referátem přehled slovní zásoby, kterou referent považuje za problematickou. Přesto se tomuto úskalí (neujasnění vztahů mezi myšlenkami) studenti vyhýbají těžko. Je otázkou, jak tomuto problému předcházet. Je možno studentům poradit udržování kontaktu s posluchači za pomocí doplňujících otázek nebo kontaktem očí a v případě pochyb pojmy a myšelnky zopakovat a vysvětlit.

8.2.14 N edostatečná kontrola nad silou hlasu a artikulací referenta Učitel cizího jazyka by měl také věnovat přiměřenou pozornost dýchání, tvorbě hlasu, síle hlasu, intonaci a artikulaci referenta. Nutno podotknout, že z těchto bodů si učitelé (a to jen někteří) všímají především posledně jmenovaného. Z toho plyne, že i student chápe sílu hlasu, intonaci a artikulaci jako méně důležitou ve srovnání s ostatními aspekty svého projevu a nevěnuje jim dostatečnou pozornost. Často pak vzniká referát pronesený velmi tiše nebo neakceptabilní rychlostí, která znemožňuje posluchačům projev správně vnímat.

8.2.15 Chybějící emocionální výraz Při přednášení textu stojí referent obvykle před úkolem převést psanou formu referátu v mluvenou. Z výzkumu je patrno, že jen kolem 30 % procent – viz příloha č. 21 – studentů tuto cestu nevolí a hovoří „volně“ podle bodů či dokonce bez nich, ale i v tom případě se jednalo většinou o referát naučený zpaměti, tudíž opět o převod z jazyka psaného. Student tedy musí obsah textu pronést ve zvukové podobě a navíc zprostředkovat odpovídající emocionální výraz.

Jestliže nemá referent přednášenou problematiku dostatečně osvojenu, jestliže cítí v určitých pasážích nejistotu (co se faktů nebo jazykových znaků týče), stává se projev nezajímavým a nudným. Každý text by měl být ale přednesen s takovým záměrem, aby posluchače zaujal do takové míry, že o něm bude přemýšlet, diskutovat, že bude mít potřebu se k němu vyjádřit. To se studentům také ne vždy daří. Pro referenty v reálné i učební situaci z tohoto vyplývá nutnost si text při přípravě referátu říci či přečíst nahlas.

Při takovémto přednesu nebo čtení v mateřštině se při tom klade důraz na jasné podání myšlenek, na akustické vyjádření myšlenkového členění textu, vztahů mezi myšlenkovými kroky, větami a jednotlivými úseky textu a na zdůraznění slov a obratů s vyšší komunikativní

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190528

100

hodnotou. Při přípravném čtení referátu v cizím jazyce k tomu dále přistupuje nácvik správné výslovnosti a nadto příprava synonym a syntaktických vazeb pro případ, že se referent dostane během referátu do situace, že zjistí, že publikum některým výrokům nerozumí a bude muset vysvětlovat, nebo že bude muset některou pasáž zkrátit a přitom podstatné myšlenky uchovat.

Studenti si musejí uvědomit, že referent, který (v přípravné fázi nebo v krajním případě při prezentaci) text předčítá, nepřevádí pouze znaky grafické v akustické. Musí zprostřekovat své myšlenkové pochody, své pojetí obsahu. Při přípravném čtení by měl být student veden k tomu, aby si v textu (např. barevným zvýrazněním nebo podtržením) označil slova a slabiky, na které hodlá dát důraz, místa, kde zamýšlí zařadit pauzu, kde chce projev zrychlit, případně zesílit nebo zeslabit hlas.

Závěrem je třeba zdůraznit, že přípravná fáze „hlasitým čtením“ by měla v ideálním případě vést k ústnímu referátu na základě bodů. Jinak totiž lze obtížněji udržet kontakt s posluchačem a docílit přesvědčivého projevu.

8.2.16 Ovlivnění konečné podoby referátu stresem Působením stresu dochází u některých jedinců k tomu, že i pečlivě připravený referát vlivem stresu vyzní nepřesvědčivě a zmatečně.

Vzhledem k tomu, že cílem nácviku mluveného referátu je příprava na reálnou životní situaci, tj. na pronesení referátu na semináři či konferenci, bylo by přínosné pokusit se ve výuce o simulování úměrné stresové situace, neboť k německému jazykovému kontextu patří daleko větší napětí při přednesu referátu, protože referent je již v očekávání pro něho nepříjemné diskuse, která je mnohdy vedena útočně, a polemiku vyvolá vše, co je tazatelem považováno za méně důvěryhodné.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190528