Miloň Čepelka
Ona Pomyslel sis to. A nejednou. On Ale neřekl. Ona Protože nemůžeš mluvit. Bez zubů a s ochrnutým jazykem huhňáš. A pro mě je myšlenka totéž co řeč. On Teď mám například iluzi, že kdybych se uzdravil, třeba by se do mě zamilovala nějaká mladice. Div se, ale ještě v sedmdesáti se mi to stalo! Ona Takže to je sen, pozor na to. On Ne. To je iluze. Ona Sen. Uskutečnitelný. Sám jsi to přiznal. A vzpomeň na Picassa, na Chaplina. V kolika ještě plodili děti! On Vidíš. O takový zážitek, připouštím, že asi poslední, mě chceš připravit? Ona Zavolal sis mě. To se nedá brát zpátky, jak tě napadne. On A stejně mám novou iluzi, heč! Ona Jakou? On Že se se mnou přijedou rozloučit děti. Dva synové a dcera. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189633