„S tím případem souvisejí ještě další vraždy,“ řekl Ohls a tahal se za měkkou kůži těsně pod špičkou brady. Cronjager zjevně ztuhl. Jeho zamračené oči se zablýskly jak ocelové jehly. Ohls pravil: „Slyšel jste o tom autě, co ho dneska dopoledne vytáhli z Pacifiku u Lida s tím mrtvým uvnitř?“ Cronjager řekl: „Ne,“ a zíral pořád stejně sveřepě. „Ten mrtvý chlap ve voze byl šoférem u jisté bohaté rodiny,“ řekl Ohls. „Ta rodina dostávala vyděračské dopisy kvůli jedné dceři. Pan Wilde doporučil té rodině mým prostřednictvím Marlowa. Marlowe na to šel tak trochu od podlahy.“ „To mám ze všeho nejradši, když soukromí fízlové jdou na vraždu od podlahy,“ zavrčel Cronjager. „Nemusíte přece o tom mluvit tak upejpavě.“ „ Ale jistě,“ řekl Ohls. „Já se s tím vůbec nepotřebuju upejpat. Nestává se mi často, abych se mohl upejpat před městským poldou. Většinou jim jen musím radit, jak mají stoupnout, aby si nevyvrtli kotník.“ Cronjagerovi zbledla kůže kolem ostrého nosu. V tiché místnosti bylo slyšet, jak mu se sykotem uchází dech. Pronesl velmi klidně: „Žádnému z mých lidí jste nikdy nepotřeboval radit, jak má stoupnout, vy chytráku.“ „To se ještě uvidí,“ řekl Ohls. „Ten šofér, o kterém jsem vám říkal, že se utopil u Lida, zastřelil v noci na dnešek ve vašem obvodě jednoho chlapa. Ten chlap se jmenoval Geiger a provozoval čachry s pornografiemi ve svém krámě na Hollywoodském bulváru. Geiger bydlel s tím smradem, kterého mám teď venku ve voze. Myslím ve společné domácnosti, jestli vám to něco říká.“ Cronjager se mu teď díval přímo do očí. „Vypadá to, jako by se z toho měla vyklubat nechutná historie,“ řekl. „Podle mé zkušenosti jsou si v tom všechny policejní historie podobné,“ odsekl Ohls a obrátil se ke mně se zježeným obočím. „Jste na řadě vy, Marlowe. Naservírujte mu to.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189501