začal vypočítávat na prstech, „toho kluka jsem neznal, nikdy jsem ho neviděl, nikdy jsem o něm neslyšel.“ „Fajn, tak se uklidněte, Lenny.“ „Já jsem klidný.“ Rychlý pohled do kamery. „Takže jste toho rána nikoho neviděl?“ „Ne.“ „A nikdo neviděl vás, jak odcházíte z bytu nebo jak se vracíte?“ „Jak to mám vědět?“ „V lesoparku jste neviděl nikoho, kdo vypadal podezřele, nikoho, kdo tam nikdy předtím nebyl a o kom bysme měli vědět?“ „Ne.“ „Dobře, víte co, dáme si krátkou pauzu, jo? Počkejte tady. My se za chvíli vrátíme. Položíme vám ještě pár otázek a pak vás necháme jít.“ „A co můj obhájce?“ „Ještě se nám neozval.“ „A až přijde, tak mě pustíte?“ „Spolehněte se, Lenny.“ Oba vyšetřovatelé vstali a chystali se k odchodu. „Já nikdy nikomu neublížil,“ ozval se Patz. „A vy to víte. Nikomu jsem nikdy nic neudělal. Nikdy.“ „Fajn,“ ujistil ho Paul, „já vám věřím.“ Těla obou vyšetřovatelů na chvíli zastínila záběr kamery a vzápětí oba vstoupili dveřmi spojujícími kancelář s výslechovou místností a zhmotnili se tak tam, kde dosud byli přítomni jen jako matné obrazy na monitoru. „Nic na něj nemám,“ zavrtěl Paul hlavou. „Ten má s policajtama svý zkušenosti. Nemám nic, co bych na něj mohl vytáhnout. Rád bych ho tam nechal chvíli sedět, aby vyměkl, ale obávám se, že na to nebude čas. Jeho právník už je na cestě. Tak co chceš dělat, Andy?“ „Jak dlouho jste ho takhle grilovali?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189379