„Z hedvábí?“ zeptal se Rhyme. „Našli jsme šedá hedvábná vlákna,“ vysvětlil. „Policistka na místě činu ohlásila, že správce měl na sobě šedou uniformu. Ta vlákna byla odřená – jakoby vyhlazená do matné úpravy.“ Kara přikývla. „Takže se pak nelesknou, ale vypadají jako bavlna nebo plátno. Taky používáme stlačitelné klobouky a kufry, falešné obuvní svršky, teleskopické deštníky a různé další rekvizity, které se dají ukrýt někde na těle. A samozřejmě paruky.“ Odmlčela se a pokračovala: „Když si chcete změnit obličej, je ze všeho nejdůležitější obočí. Změňte si obočí a vaše tvář vypadá o šedesát, sedmdesát procent jinak. Potom stačí přidat nějakou protetiku – říkáme tomu ‚aparátky‘. Vesměs jde o latexové proužky a vycpávky, které se nalepují pomocí klovatiny. Umělci v převlékání zkoumají základní obličejové rysy nejrůznějších ras u obou pohlaví. Dobrý protetický umělec se vyzná v proporcích ženského i mužského obličeje a během několika vteřin si dokáže změnit pohlaví. Zároveň zkoumáme psychologické reakce na obličeje a výrazy – dokážeme se stát hezkými, ošklivými, strašidelnými, sympatickými nebo i chudobnými. Vlastně čímkoliv.“ Tato kouzelnická esoterika byla sice zajímavá, ale Rhyme potřeboval konkrétní návrhy. „Dokážete nám dát nějakou konkrétní radu, která nám ho pomůže najít?“ Kara zavrtěla hlavou. „Nenapadá mě nic, co by vás přivedlo na stopu nějaké konkrétní prodejny nebo jiného místa. Ale měla bych pár obecných pravidel.“ „Poslouchám.“ „Skutečnost, že použil měňavý provaz a návleky na prsty, mi prozrazuje, že se vyzná v eskamotérství. Což znamená, že bude zběhlý v kapsářství, ukrývání zbraní či nožů a podobných vě cech. Snadno člověku uzme klíče a identifikační průkaz. Kromě toho je mistrem rychlých převleků a asi vám nemusím říkat, 98
JEFFERY DEAVER Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189163
jaké vám tohle bude dělat problémy. Ale co je důležitější: to provedení Zmizelého člověka, ty zápalné šňůry a třaskavé žabky, ten mizející inkoust, černé hedvábí a blýskavá bavlna, to všechno znamená, že je to iluzionista z klasické školy.“ Kara znovu vysvětlila rozdíl mezi eskamotérem a skutečným iluzionistou, který při vystoupení používá lidi a velké předměty. „A proč je to pro nás důležité?“ Kara přikývla. „Protože iluze je něčím více než pouhou fyzickou technikou. Iluzionisté se zabývají psychologií obecenstva a vytvářejí celé dlouhé scénáře, aby diváky ošálili – nejen jejich oči, ale i jejich mysl. Nejde jim o to, aby vás rozesmáli, když nechají zmizet čtvrťák; chtějí, abyste z celého srdce uvěřili, že všechno, co vidíte, vypadá takhle, zatímco ve skutečnosti je to přesně naopak. Existuje jedna věc, kterou budete muset mít neustále na paměti. A nikdy na ni nezapomenout.“ „Jaká?“ zeptal se Rhyme. „Odvedení pozornosti… Pan Balzac tvrdí, že právě toto je tělem i duší iluzionismu. Slyšeli jste to rčení, že ruka je rychlejší než oko? Tak tohle není pravda. Oko je vždycky rychlejší. A tak iluzionisté ošálí oko, aby si nevšimlo, co dělá ruka.“ „Chcete říct svedení ze stopy a rozptýlení publika?“ zeptal se Sellitto. „To k tomu patří. Odvedení pozornosti znamená nasměrování obecenstva z místa, kde si ho nepřejete, na místo, kde si ho přejete. Pan Balzac mi vtlouká do hlavy celou řadu pravidel – například že si obecenstvo nevšímá známých věcí, ale přitahují ho novinky. Lidé si nevšímají řady podobných předmětů, ale zaměřují se na to, co je něčím jiné. Ignorují předměty či lidi, kteří stojí klidně, ale přitahuje je pohyb. Chcete něco učinit neviditelným? Tak to zopakujte čtyřikrát či pětkrát po sobě a di váci se velmi rychle začnou nudit a jejich soustředění upadne. ILUZE
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189163
Pak se vám mohou dívat přímo na ruce, a stejně neuvidí, co s nimi děláte. Jsou otupělí. Váš pachatel bude zřejmě používat dva druhy odvedení pozornosti: to první je fyzické. Sledujte mě.“ Kara se postavila vedle Sachsové a zadívala se na vlastní pravici, kterou velmi pomalu zvedla a s přimhouřenýma očima ji namířila na stěnu. Nakonec ji opět svěsila. „Vidíte, teď jste se mi dívali na ruku a do směru, kterým ukazovala. Dokonale přirozená reakce. Přitom jste si pravděpodobně nevšimli, že jsem zatím levou rukou sebrala Amélii pistoli.“ Sachsová sebou lehce trhla, sklopila oči a uviděla, že Kařiny prsty skutečně vytáhly jejího glocka částečně z pouzdra. „Na to pozor,“ řekla a zastrčila zbraň zpátky. „A teď se podívejte támhle do rohu.“ Kara znovu zvedla pravou ruku. Tentokrát se však Rhyme i ostatní přirozeně zaměřili na její levici. „Teď jste z mé levačky nespustili oči, co?“ Zasmála se. „Ale nevšimli jste si, že jsem zatím nohou zastrčila ten bílý předmět za stůl.“ „Moje mísa,“ utrousil Rhyme zatrpkle – byl podrážděný, že se nechal znovu ošálit, ale zároveň cítil radost, že zaznamenal jeden až dva body, když bez okolků odhalil choulostivou podstatu předmětu, jímž mladá žena právě pohnula. „Vážně?“ zeptala se nevzrušeně Kara. „Ale to není jenom mísa. Je to taky odvedení pozornosti. Protože zatímco jste se teď na ni dívali, sebrala jsem druhou rukou tohle. Tady máš,“ řekla Sachsové. „Je to snad něco důležitého?“ A vrátila policistce sprej se slzným plynem. Sachsová se zamračila a prohlédla si opasek, aby si na něj znovu zavěsila sprej a přesvědčila se, že jí nechybí ještě něco jiného. 100
JEFFERY DEAVER Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189163