Hugo měl již nějakou dobu bar a jazzový klub v Mödlingu na jihu Vídně a kdysi mně a Hartimu pomohl v naší vesnici uspořádat jazzový festival. Když se vše příliš zkomplikovalo s mojí rodinou, nabídl mi bydlení, nechal mě hlídat svoje děti a dal mi práci v klubu. Jim se na jednom ze svých koncertů v New Yorku zamiloval do Rakušanky. Jelikož se stejně blížilo jeho evropské turné a Jim se doslechl, že v Rakousku lidé znají jeho hudbu, přijal Hugovu rezervaci, a tak se cesty zkřížily. Ráno jsem si koupil lístky a za pár dnů jsem stále otevřenými dveřmi z terasy vstoupil do obývacího pokoje v Breitenfurtu. Tam stál Jim v trenýrkách, na rukou a kolem krku mu visely dvě řvoucí malé děti, Dorina a Dario, a všude vlály jeho dlouhé, stříbrošedé vlasy. „Jsem rád, že jsi tady,“ řekl. Chvíli jsme nechali děti dětmi a dali si cigaretu. Nebylo nutné se představovat. Požádal jsem ho, aby mi zahrál na saxofon, což se okamžitě stalo. Děti se uklidnily a já jsem brečel a smál se zároveň. Pozdě odpoledne se vrátil Hugo, poté se přidalo trio Toniho Waldrona a tento večer trval další dva a půl dne. Mám jen útržkovité vzpomínky, ale když jsme třetího dne za rozbřesku seděli sami na staré dřevěné lavičce, v rukou sklenice s pálenkou, ale přesto podivně střízliví, Jim řekl s širokým úsměvem: „Jednou budeš s mými lidmi.“ Za pár dnů mě požádal, abych s ním zajel do nemocnice na kontroly a pro léky. Dozvěděl jsem se, že je nevyléčitelně nemocný a že mu nezbývá mnoho času. Nikdy se o tom nemluvilo. Na jeho poslední koncert v Hugově klubu se sjeli staří přátelé ze všech koutů. Byli jsme s Hugem a Hartim na baru a všechno plynulo jako v dokonalém transu, přestože klub praskal ve švech. Lidé zpívali indiánská slova Jimových písní. Jednu chvíli přestal zpívat uprostřed písně z alba Comin’ and Goin’, ale lidé pokračovali za něj. Jimovy dlouhé vlasy vlály zakouřeným vzduchem, jak decentně tančil. Za nimi se skrývaly jeho uslzené oči a úsměv. Jim pokračoval v turné a hrál, než za další rok zemřel. Po návratu do Londýna jsem se soustředil na studium a maximálně jsem si užíval vše, co mi nabízela multikulturní společnost. Můj zájem se zaměřoval na asijské kultury a zejména na starověkou
90
C E S TY K N A V A H Ů M
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188965