Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188456
PANNA c 23. (24.) 8. – 22. (23.) 9. „ANALYZUJI“ (KRITIZUJI, PRACUJI, POZORUJI SE…) Panna je pracovitá, šťouravá a kritická… „Máš tady skvrnu,“ řekne vážně muž–Panna a ukáže na mikroskopický flíček na vašich jinak dokonalých šatech, které jste tak dlouho a pečlivě vybírala. „A proč jdeš tak pozdě?“ otáže se na důvod vašeho tříminutového zpoždění. A aniž by jej zajímala odpověď, neboť stejně ví, že za zpoždění může vaše nezodpovědnost a neschopnost si cokoli dobře naplánovat, pokračuje: „Už jsem ti objednal vodu, brokolici a vařené brambory. Za chvíli to přinesou. Je to zdravé a nezatíží to tvůj organismus. Ubrus už jsem nechal vyměnit, stejně jako ty špinavé příbory. Jsou tu naprosto nemožní. Je tu nakouřeno, z kuchyně je cítit přepálený tuk – a vůbec, vypadá to tu celkově zanedbaně. Nechtěl bych vidět tu jejich kuchyň. Doufám, že nedostaneme salmonelózu…“ A vy nevěříte vlastním uším. Zatímco Panna pokračuje v nelítostné kritice a srovnává přitom příbory a nádobí na stole přesně do zákrytu, tak aby vše mělo svůj řád, vy se rozhlížíte po čisté, příjemné restauraci, kam jste muže–Pannu pozvala na společný oběd. Ano, tak takové jsou Panny. Přehnaně kritické, čistotné, neemotivní, logické, se smyslem pro detail. Nic jim neunikne. Znamení Panny je charakterizováno vnějším živlem země a vnitřním živlem vzduchu. Panna je praktická, stabilní, uzemněná, pragmatická a často „pro strom nevidí les“. Není zlá, ale tím, jak se neustále snaží o nastolení řádu a vytvoření jasně předvídatelného a logického světa, své okolí značně otravuje. „Pospěš si, prosím,“ ponoukne vás Panna, „za 36 minut nám odjíždí autobus. Víš, jak je neslušné chodit někam pozdě. Neúcta k času druhých je horší než nepozdravit,“ neodpustí si Panna poučení. Ale vždyť to máme ještě spoustu času, napadne vás, protože Panna už dávno vyrovnala účet, při kterém se skřípěním
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188456
zubů nechala číšníkovi korunu dýška, a na zastávku je to maximálně 5 minut chůze. Nadechnete se k protestu a chcete odložit hrneček, z něhož jste se právě napila. Na svůj protest rychle zapomenete. S údivem zjistíte, že vám zmizel podšálek. Panna už jej mezitím uložila na hromádku a pěkně srovnaný s jiným nádobím nachystala k odnesení. S němou otázkou v očích na ni pohlédnete a vidíte, že se musí hodně ovládat, aby jej sama nepopadla a neodnesla pryč. Panna prostě nesnáší nepořádek a upatlané nelesknoucí se nádobí ji doslova uráží. Panna je velmi pracovitá. Ale její práce často není vidět. Říkáte si: „Co proboha pořád dělá?“ Věčně nad něčím vysedává, vyrábí grafy, analyzuje, třídí a plánuje. To jí zabere všechen čas. O volném čase se u Panny vůbec nedá hovořit. Panna totiž žádný nemá. Nebo je o tom alespoň přesvědčena. To, co ostatní považují za ztrátu času, neefektivnost a poflakování se, je pro Pannu tvrdou dřinou. Snaží se totiž všechen ten chaos, který kolem vládne, nějak zpacifikovat, dát mu logiku a řád. Pokud máte pocit, že můžete s Pannou soupeřit v logice a logickém zdůvodňování věcí, vše si nejdříve pořádně promyslete. Jinak nemáte šanci. „Pojď, miláčku, pojedeme na výlet,“ navrhnete na dovolené, protože už týden jste stále na jednom místě u moře, kam váš muž–Panna chce tvrdošíjně každým rokem jezdit a kde vás nutí neustále plavat, běhat, jíst zdravě a odpočívat. „Je tady nádherně, lidé nás tu mají rádi, není to drahé, není to daleko a je to zdraví prospěšné,“ odpovídá na vaši snahu jet někam úplně jinam. „Ale je tady nuda a já chci vidět něco jiného.“ „Jinde je to horší, v lepším případě stejné,“ bez emocí argumentuje Panna. „A pokud chceš jet na výlet, tak si uvědom, že nejsme žádní zbohatlíci, že nemáme v autě klimatizaci, takže ti bude horko, nesnášíš houpání lodě na moři, takže ti bude špatně, a to, co uvidíš, bude úplně stejné jako tady. Staré kamenné domy, miliony restaurací, které se přeřvávají pouštěním nesourodé muziky, a kolem spousty zpocených lidí se zmrzlinou v ruce.“ Pokud jste neústupní, Panna s vámi nakonec přece jen jede. Kupodivu docela ochotně. Jednak proto, že vám chce udělat radost, a také proto, že nerada na sebe bere zodpovědnost, a tu jste svým naléháním vzali na sebe vy, a taky že si chce na vlastní kůži ověřit, že zase, jako už tolikrát, měla pravdu. Večer se vrátíte domů z výletu, napůl v mdlobách, protože ten den bylo strašně vedro, na lodi vám bylo špatně, v hlavě vám hučí z té hrozné muziky, co se linula ze všech těch restaurací, a když zavřete oči, vidíte davy zpocených lidí se zmrzlinou v ruce. „Neříkal jsem ti to?“ otáže se spokojeně Panna a vy byste jej v ten moment zabili.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188456