Skip to main content

Nenávidím tě až za hrob (Ukázka, strana 99)

Page 1

Kapitola 3

Tohle by snad mohlo fungovat, mohlo. Chci tím říct, že to zase až tak špatné není. Jedna z věcí, kterou se naučil, byla jíst aspoň jednou denně se všemi členy rodiny. Vzdávej své manželce dík za skutečnou hodnotu práce, kterou doma vykonává. Vím to, protože jsem to četla v jedné brožurce, kterou přinesl. A on to dělá. Doráží každý večer domů na večeři včas a každičký den řekne něco jako děkuju, žes uklidila v koupelně, vypadá teď skvěle, nebo že moje večeře byla opravdu dobrá. A já dělám, co jsem se naučila, a funguje to. Jako včera večer, přinesl mi kopretiny a já jsem si pomyslela, Malone, proč to děláš, stejně zvadnou, nemůžeme si to dovolit, nemůžeš utrácet naše peníze, kdy tě napadne, zatímco já mám pot na čele nad šekovou knížkou, abychom nepřečerpali účet, ale řekla jsem si, kuchyňský robot a mikrovlnka, drž hubu, tak jsem řekla, jé, mockrát děkuju, to je od tebe hezké, žes na mě myslel, což byla ale pravda, a dala jsem je do vody a postavila na stůl. Na papíře to vypadá sentimentálně, ale ve skutečném životě je to pěkné. Takže od té doby, kdy tohle všechno začalo, jsme se nehádali. A zase jsem začala spát v ložnici, chtělo to prášek na spaní a žádný sex, jen spát, a v klidu. Vypadá to, že jsem mohla trochu shodit. Nejsem tlustá, jsem pořád hezká. Možná bych měla větší chuť na sex, kdyby mi tolik nevyčuhovalo břicho. Já nevím, možná že je všechno báječné, možná že bych měla být nadšená, ano, určitě bych měla. Možná jsem. Jen všechno neprociťuju tak silně jako předtím. Stárnu, mám už pár vrásek. Ne moc, ale přece. Možná že toho od života chci příliš. Angie studovala psychologii a říká, že odmítla stipendium na studium psychologie ve Vídni kvůli vdavkám, to je ale lhářka, a teď je rozvedená, ha ha, ale líbí se jí, když si o ní každý myslí, jak je chytrá a že ví všechno, a říká, že Freud říkal, že se pokoušel změnit neurotické trápení na obyčejnou nespokojenost. To by mohl být můj případ. Dokonce i v Bibli stojí, že ve světě zažíváš soužení. Vezmi na sebe svůj kříž. Byla jsem ukřižována spolu s Kristem. Umřít znamená získat. Myslím, že Bůh se pokouší ke mně mluvit v mých snech. 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187573


Tenhleten sen mám pořád dokola. Jsem v kuchyni a piju sklenku vody a přichází Malone a pustí troubu a otevře ji a já začnu říkat ne, ne, takhle necháš utéct všechno teplo a pak tam jsou tři Malonové a všichni mají kastrol nebo co, to si opravdu nevzpomenu, co to je, a chtějí ty kastroly strčit do trouby, jenže v ní není pro všechny dost místa, a já pořád říkám ne. A pak se probudím. Nezní to moc děsivě, ale v tom snu jsem skutečně kvůli tomu jídlu naštvaná a skutečně naštvaná se probouzím. Myslím, že to možná má něco společného se svatou Trojicí. Malone je můj manžel, já jsem Kristova nevěsta, Kristus částí svaté Trojice (tři Malonové). Jako kdybych měla víc odhalit své srdce (troubu) a nechat ho, aby jej víc naplňoval dobrými skutky (kastroly), jak On přislíbil a jak si přeje mě naplnit láskou k Malonovi, ale já z nějakého důvodu, spíš bezdůvodně odmítám. Někdy se mi zdává o tatínkovi, o tom, že tady prostě je.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187573


Kapitola 4

Dobrá, netrvalo to dlouho, nemyslela jsem si, že to bude dlouho trvat, nepředpokládala jsem to. Takže všechno je zpátky v normálu. Přišel domů k večeři, měla jsem ji hotovou, byla v troubě, a na pět minut jsem si lehla, protože jsem měla dlouhý den, pan Brooks je otravný, nesnáším ho, v deset hodin se přihrnul k mému psacímu stolu a zase mě proháněl kvůli nějaké pravopisné chybě v nějakém soudním spisu a po celý zbytek dne měl pak mizernou náladu, mně je to jedno, protože život je příliš krátký, ale dál si pamatuju, že slyším, jak se zavřely dveře a já jsem spala půl hodiny a večeře je spálená, a jakmile otevřu troubu, abych ji zkontrolovala, všude je spousta kouře, no prostě pohroma. A on řekl, cos kčertu dělala. Je mi to líto, usnula jsem. Máš v úmyslu nechat shořet celej tenhleten proklatej barák. Malone, uklidni se, je to prostě smůla. Jo, říkáš mi, abych se uklidnil, a já zatím sotva dejchám, bože jak se ti to mohlo stát, a běhal po místnosti a otvíral všechna okna. Malone, potichu, každý v domě nás slyší. Neříkej mi, co mám dělat, nakonec kdo je tady hlava rodiny, a pak si sedl na gauč a vytáhl ze stolku sadu zubů a začal si s nimi hrát a trucovitě špulil rty a bručel natolik hlasitě, abych ho slyšela, ale ne jako že mluví na mě, co mám dělat, ruinuju si mozek, abych se stal zubařem a abysme mohli bydlet v Mountain Brook a abych ti udělal pěknej život, nosím ti kytky, beru tě do restaurace, do zoo, všude, kam řekneš, rozmazluju tě, musím se vobejít bez sexu, dělám všecko, co mi řekneš, a co ty, spálíš mi večeři, spálíš jídlo, dostal sem se do dluhů, vzal sem si hypotéku na mý dědictví, abych ty dluhy mohl splácet. A pak vzal kopretiny z vázy a řekl, copak nemůžeš tyhle věci vyhodit, než začnou plesnivět a smrdět po celým kvartýře, Bože, tohle je nechutný. A mně to nevadilo. Z nějakého důvodu cítím, že mi to vadí teď, když to píšu, dost mě to štve, ale v tom okamžiku mi to nevadilo. Jen jsem sledovala a myslela si, tak už je to tady znovu, bylo to jako tenkrát, když se pořád omlouval. To je toho. Hergot to je toho. A pak odešel; to je způsob, jak věci řeší, a já jsem si pomyslela, fajn. 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187573


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Nenávidím tě až za hrob (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu