Roboti a impérium
„To nesouvisí s mou otázkou.“ „Chtûl jste fiíct non sequitur. ¤ekl jste »nonsens quittr«.“ D.G. se usmál. „Tak dobfie. Nechme v‰ech nesmyslÛ. Já se vás ptám, zda v souvislosti se zánikem Solarie nûco cítíte, a vy mi fiíkáte, Ïe jste Aurofianka. Trváte na té odpovûdi? I rodilou Aurofianku mÛÏe zarmoutit zpráva o zániku sesterské planety. Jak˘ pfii tom máte pocit?“ Gladia odtu‰ila ledovû: „Na tom nezáleÏí. Proã vás to tak zajímá?“ „Vysvûtlím vám to. My – chci fiíct obchodníci z osadnick˘ch planet – máme na tom váÏn˘ zájem, protoÏe musíme obchodovat, vykazovat zisk a získávat planety. Solaria je uÏ terraformována; je to pohodlná planeta; vy vesmífiané ji zfiejmû nepotfiebujete a nemáte o ni zájem. Proã bychom ji neosídlili?“ „ProtoÏe není va‰e.“ „Paní, je snad va‰e, Ïe máte námitky? Má na ni Aurora vût‰í nárok neÏ Baleyworld? Nemohli bychom pfiedpokládat, Ïe prázdná planeta patfií komukoli, kdo ji bude chtít osídlit?“ „Vy jste ji osídlili?“ „Ne, protoÏe není prázdná.“ „Chcete fiíct, Ïe Solariánci odtamtud zcela neode‰li?“ ptala se rychle Gladia. D.G. se opût ze‰iroka usmál. „Vás ta my‰lenka vzru‰uje, i kdyÏ jste Aurofianka.“ Gladiina tváfi se okamÏitû stáhla. „Odpovûzte mi na otázku.“ D.G. pokrãil rameny. „Tûsnû pfiedtím, neÏ byla Solaria opu‰tûna, bylo na ní podle na‰ich odhadÛ asi jen pût tisíc obyvatel. Populace klesala rok od roku. Ale i pût tisíc. MÛÏeme si b˘t jisti, Ïe jsou v‰ichni pryã? O to tu ov‰em nejde. I kdyby byli opravdu v‰ichni Solariánci pryã, nebyla by planeta prázdná. Je na ní asi dvû stû milionÛ robotÛ nebo je‰tû o nûco víc, robotÛ bez pána. Nûktefií patfií k nejdokonalej‰ím v Galaxii. Lze pfiedpokládat, Ïe kdyÏ Solariánci ode‰li, vzali si nûjaké roboty s sebou – je tûÏké
– 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187571
Isaac Asimov
pfiedstavit si vesmífiany úplnû bez robotÛ.“ (S úsmûvem se rozhlédl po robotech v jejich kójích.) „Ale kaÏd˘ s sebou nemohl mít ãtyfiicet tisíc robotÛ.“ Gladia poznamenala: „Nu, kdyÏ tedy na va‰ich osadnick˘ch planetách nejsou Ïádní roboti a má to tak zÛstat, pfiedpokládám, Ïe Solarii nemÛÏete osídlit.“ „To je pravda. Dokud nebudou roboti pryã. A tady pfiicházíme na scénu my obchodníci.“ „Jak to?“ „My nechceme mít spoleãnost s roboty, ale nevadí nám dot˘kat se robotÛ a obchodovat s nimi. Nemáme z nich Ïádn˘ povûrãiv˘ strach. My jen víme, Ïe spoleãnost pouÏívající robotÛ je odsouzena k dekadenci. Vesmífiané nám to jasnû dokázali sv˘m pfiíkladem. TakÏe i kdyÏ nechceme Ïít s tím robotick˘m jedem, jsme ochotni prodávat je za znaãné ãástky vesmífianÛm, kdyÏ jsou tak po‰etilí, Ïe chtûjí v takové spoleãnosti Ïít.“ „Myslíte, Ïe je vesmífiané budou kupovat?“ „Urãitû budou. Elegantní modely solarijské v˘roby se jim jistû budou líbit. Na Solarii byli vÛdãí tvÛrci robotÛ v celé Galaxii, i kdyÏ se fiíká, Ïe absolutnû nejlep‰ím byl doktor Fastolfe, pfiestoÏe byl Aurofian. Kromû toho i kdybychom nasadili dosti vysoké ceny, byly by stále podstatnû niωí neÏ jejich skuteãná hodnota. Vesmífiané i obchodníci by na tom vydûlali – tajemství úspû‰ného obchodu.“ „Vesmífiané by roboty nekupovali od osadníkÛ,“ pronesla Gladia s naprost˘m pohrdáním. D.G. mûl talent ignorovat takové nedÛleÏité vûci jako hnûv nebo pohrdání. DÛleÏit˘ byl obchod. Odpovûdûl: „Ale ov‰em, Ïe by kupovali. Nabídnûte jim technicky pokroãilé roboty za poloviãní cenu a uvidíte. Proã by mûli odmítnout! Byla byste pfiekvapena, jak jsou v‰echny ideologické otázky nepodstatné, kdyÏ jde o obchod.“
– 100 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187571
Roboti a impérium
„Myslím, Ïe pfiekvapen budete vy. Zkuste prodávat své roboty a nûco uvidíte.“ „KéÏ bych mohl, má paní. Tedy je prodávat. Nemám Ïádného po ruce.“ „Proã ne?“ „ProtoÏe jsme Ïádné nezískali. Na Solarii pfiistály samostatnû dvû obchodní lodi, na kaÏdou z nich by se ve‰lo takov˘ch pûtadvacet robotÛ. Kdyby byly úspû‰né, následovala by za nimi celá flotila dal‰ích obchodních lodí a troufám si tvrdit, Ïe bychom mûli zaji‰tûn˘ obchod na celá léta. Pak bychom tu planetu mohli osídlit.“ „Ale nemûli jste úspûch. Proã ne?“ „ProtoÏe obû lodi byly na povrchu planety zniãeny a pokud víme, v‰ichni ãlenové posádky jsou mrtvi.“ „Zafiízení selhalo?“ „Nesmysl. Obû lodi bezpeãnû pfiistály; nebyly tam Ïádné vraky. Jejich poslední hlá‰ení znûlo, Ïe se blíÏí vesmífiané. Zda Solariánci nebo obyvatelé jin˘ch planet, to nevíme. MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe vesmífiané je bez varování napadli.“ „To je nemoÏné.“ „Opravdu?“ „JistûÏe je to nemoÏné. Jak˘ by k tomu mûli dÛvod?“ „Aby nás dostali z té planety, fiekl bych.“ „Kdyby to chtûli udûlat,“ namítla Gladia, „staãilo by jim jen prohlásit tu planetu za obsazenou.“ „Mohlo by se jim zdát pfiíjemnûj‰í zabít nûkolik osadníkÛ. AlespoÀ si to hodnû lidí u nás myslí a je tu siln˘ tlak vyfie‰it situaci tím, Ïe po‰lou na Solarii nûkolik váleãn˘ch lodí a zfiídí tam vojenskou základnu.“ „To by mohlo b˘t nebezpeãné.“ „Jistû. Mohlo by to vést k válce. Nûktefií na‰i jestfiábi se na ni tû‰í. Tfieba se na ni tû‰í i nûktefií vesmífiané a obû lodi zniãili jen proto, aby vyvolali nepokoje.“
– 101 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187571