Isaac Asimov
„MoÏná je mnohem pravdûpodobnûj‰í to, Ïe lÏete, neÏli ten jedin˘ nejpravdûpodobnûj‰í zpÛsob mentálního znemoÏnûní.“ „Mnozí se snaÏí právû tohle dokázat. Ale já vím, Ïe jsem to neudûlal a potom uÏ zb˘vá jenom ta nepfiedpokládaná moÏnost.“ „A mû jste sem pfiivedl, abych dokázal – pfiedloÏil dÛkaz – Ïe k té nepfiedpokládané moÏnosti skuteãnû do‰lo.“ „Ano.“ „Ale jak mÛÏe ãlovûk pfiedloÏit dÛkaz o nepfiedpokládané události? Nicménû se zdá, Ïe jenom pfiedloÏením tohoto dÛkazu mohu u‰etfiit vás, Zemi a sebe.“ „To máte sefiazeno podle dÛleÏitosti, pane Baley?“ Baleyho v˘raz se zmûnil ve ztrápen˘. „Dobrá, tedy vás, mû a Zemi.“ „Obávám se,“ zadíval se na nûj Fastolfe, „Ïe po dlouhém pfiem˘‰lení jsem do‰el k závûru, Ïe neexistuje Ïádn˘ zpÛsob, jak takov˘ dÛkaz získat.“
17 Baley hledûl zhrozenû na Fastolfa: „Îádn˘ zpÛsob?“ „Îádn˘. VÛbec Ïádn˘.“ NaãeÏ se jakoby v náhlém záchvatu zmocnil kofienky a fiekl: „Víte, zajímalo by mû, jestli je‰tû pofiád dokáÏu trojité pfietoãení.“ S patfiiãn˘m trhnutím zápûstí vyhodil kofienku do vzduchu. Ta udûlala pfiemet a kdyÏ klesala, zachytil ji Fastolfe malíkovou hranou pravé dlanû (s palcem otoãen˘m dolÛ). Kofienka se znovu nepatrnû vznesla, naklonila se a byla zachycena hranou levé ruky. Opût vyletûla nahoru a tentokrát se v‰echno opakovalo zas pravou rukou. Pak levou. Pfii tfietím saltu Fastolfe s kofienkou dost silnû trhnul, chytil ji do pravé ruky, pfiiãemÏ zvedl levou ruku, otoãenou dlaní vzhÛru, na níÏ se tfipytil popra‰ek soli.
– 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187568