98 Konstrukce šikmých střech stropní konstrukce v objektu. Tento výklad je ovšem v rozporu s definicí střechy dle ČSN 73 1901: konstrukce krovu tvoří nosnou konstrukci střechy a skládaná krytina se svou podpůrnou konstrukcí (laťováním) vytváří jeden střešní plášť. Dále bychom zde mohli zařadit střechy ze slámových či rákosových došků. Tato krytina je schopna současně plnit funkci skládané hydroizolační vrstvy i tepelného izolantu. Zároveň zajišťuje snadný prostup vodních par konstrukcí a udržuje přirozené vnitřní mikroklima. Nicméně s takovouto konstrukcí se setkáváme také okrajově a je použitelná jen za určitých okrajových podmínek. Protože do kategorie šikmých střech patří i konstrukce o sklonu blízkém 5°, můžeme zde navrhnout skladby obdobné jako u střech jednoplášťových plochých. Dále se tato kapitola zabývá konstrukcemi vhodnými pro šikmé střechy s dřevěnou nosnou konstrukcí o větším spádu. Obvykle se jedná o tzv. klasickou skladbu jednoplášťové střechy, kdy je vodotěsnicí vrstva umístěna nad tepelnou izolací. Základní skladby jednoplášťových šikmých střech: • střecha bez tepelné izolace opatřená pouze krytinou: –– jakákoliv krytina na bednění či laťování; • střecha se slámovými či rákosovými došky – mají částečně funkci hydroizolační i tepelněizolační; • střechy s tepelnou izolací: –– skladba s nadkrokevní tepelnou izolací (bez provětrávané mezery pod krytinou): • tepelná izolace mechanicky kotvená, • tepelná izolace přitížená těžkou skládanou krytinou; –– kompaktní skladba: • lepená skladba, tepelnou izolaci tvoří pěnové sklo; • střecha vegetační. Střešní plášť umístěný nad krokvemi obsahuje obvykle tyto základní vrstvy: podhled, parozábranu, tepelnou izolaci, pojistnou hydroizolaci, krytinu – dle typu s případným laťováním a kontralatěmi. Použitá tepelná izolace musí vykazovat zejména dostatečnou pevnost (kvůli mechanickému kotvení, tíze krytiny a povětrnostnímu zatížení), a protože se pokládá z realizačních důvodů obvykle v jedné vrstvě, spoje jsou řešeny zámky, ozuby, přesahy nebo perem-drážkou. Na trhu jsou také systémové izolační desky, které rovnou Obr. 4.37 Zatravněné šikmé střechy (45°) v kombizastupují funkci parozábrany nebo hydroizo- naci se zelení na plochých střechách (zdroj: www. lace – například speciální polystyrenové des- hortiflora.cz/clanky/show/95) ky s vnější profilací podporující odtok vody pod krytinou a s ozubem nahrazujícím střešní laťování pro přímou pokládku střešních tašek. Tepelná izolace může být řešena jako: • samostatná vrstva – materiálem je např. polystyren, pěnové sklo;
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187130
Střešní pláště šikmých střech
99
• kompletizovaný dílec, kdy je na trhu například izolant doplněný z výroby OSB deskou pro přímé upevnění cementovláknité, břidlicové nebo plechové krytiny (např. výrobek firmy Bachl). Jako tepelná izolace je použit tuhý polyuretan (PUR) doplněný oboustrannou hliníkovou fólií a vrchní nakašírovanou deskou OSB. Spoje těsnicích vrstev jsou zajištěny ve vzájemných přesazích. Tepelná izolace či kompletizovaný dílec jsou pokládány na laťování nebo na plnoplošné bednění. Kompaktní skladba střechy využívá tepelnou izolaci z pěnového skla, která je pokládána na plnoplošné bednění do horkého asfaltu. Styky desek, spoje a horní povrch tepelněizolační vrstvy jsou opět potřeny horkým asfaltem. V případě větších sklonů je použito studené asfaltové lepidlo a systémové kotevní příponky pro uchycení tepelné izolace (neprostupují celou výškou izolantu). Kompaktní střecha s pěnovým sklem se používá v kombinaci s asfaltovými pásy nebo hladkou plechovou krytinou, která je kotvena do speciálních kovových příponek vlepených asfaltem do tepelné izolace. Typ konstrukce ukončený asfaltovou hydroizolací je možné, po doplnění dalších příslušných vrstev, využít také u zatravněných šikmých střech.
4.3.1 Výhody a nevýhody Hlavní výhodou, pokud bereme v úvahu varianty s tepelnou izolaci umístěnou nad krokvemi, je bezesporu minimalizace tepelných mostů (v rámci tepelněizolační vrstvy nenajdeme dřevěné prvky krovu, pouze se zohledňují kotevní prvky). U kompaktního systému pak navíc odpadá nutnost mechanického kotvení skladby, které má vliv na výsledné tepelně-vlhkostní chování konstrukce – způsobuje lokální tepelné mosty a kotvení prostupuje hydroizolační či parotěsnicí vrstvou. Jednoduchý a rychlý je obvykle systém pokládky, zvláště pak u kompletizovaných dílců. Vegetační souvrství slouží v případě jednoplášťové šikmé vegetační střechy jako přídavná tepelná izolace střechy. Zabraňuje extrémnímu kolísání teploty na střeše během dne, přispívá tak k menšímu rozpínání materiálů a tím i k jejich delší životnost. Vegetační pokryv chrání materiály před působením ultrafialového a infračerveného záření, průmyslovými odpadními plyny, ozónem a před mechanickým poškozením. Nevýhody můžeme spatřovat právě ve speciálním provedení a materiálovém řešení konstrukce – existují systémové skladby a výrobky pro tento typ střechy, což má za důsledek vyšší pořizovací náklady. Složitější je návrh a provádění konstrukčních detailů střechy, například v místě osazení střešních oken. Materiály tepelné izolace mají vyšší pevnost, je potřeba dbát na správně realizované kotvení všech vrstev pláště, omezený je výběr střešních krytin pro tyto střechy apod. Kritickými mohou být nesystémové spoje tepelné izolace (úžlabí, nároží apod.), kdy výrobci doporučují použití polyuretanové pěny, která je bez ošetření velmi nasákavá a může způsobovat problémy. Důležité při návrhu jednoplášťové střechy je pak zejména tepelně-vlhkostní posouzení skladby, kdy mohou za určitých okrajových podmínek vznikat problémy s kondenzací v rámci tepelné izolace, zejména pak v místech spojů desek tepelné izolace a prostupů střechou. Výjimku v tomto smyslu tvoří kompaktní skladba s pěnovým sklem, která je naopak velmi parotěsná a s výhodou se používá pro konstrukce nad vnitřním prostředím s vysokou relativní vlhkostí vzduchu. Pohledově vypadá střecha (zejména v přesazích u okapu nebo přes štítovou stěnu) mohutněji.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187130
100 Konstrukce šikmých střech
Obr. 4.38 Vnitřní prostor s viditelnými krokvemi a pohled z venku na objekt (zdroj: www.thermodach.cz)
Tepelná izolace je u nadkrokevních systémů realizována v celé ploše střešního pláště až k hřebeni střechy. Výhodou je bezesporu možnost otevřené dispozice v podkroví a zvětšení využívaného prostoru spojené s viditelnými prvky krovu, nicméně na druhou stranu se zvyšují také náklady na vytápění, chlazení či větrání podstřešních prostor. U vegetačních střech má skladba, zejména pokud je použitá hydroakumulační vrstva nasáklá vodou, větší hmotnost a obvykle vyžaduje zvýšení použitých profilů u nosné konstrukce střechy. Montáž vegetačního souvrství je oproti jiným skladbám složitější, zemina se musí zajistit proti sesuvu apod. Dle typu použitých rostlin je následně nutná pravidelná údržba a kontrola. Střecha s vegetací má být (v souladu s ČSN 73 1901 [59]) vybavena přívodem vody nebo zařízením pro zálivku rostlin. Konstrukce je na základě výše uvedených skutečností finančně náročnější.
Obr. 4.39 Záchytný systém pro vegetační souvrství: vlevo kombinace pevné sítě s protiskluzovými prahy, vpravo systém plastových nosníků opřených do hranolu u okapu (zdroj: http://bydleni.tiscali.cz/stavba-arekonstrukce/strecha-a-podkrovi/zelene-pahorky-ve-stresni-krajine-853.html)
4.3.2 Příklady skladeb Jak bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, hlavním zástupcem jednoplášťových šikmých střech jsou skladby s tepelnou izolací umístěnou nad krokvemi. Příklady skladeb znázorňují následující obrázky, případně jsou další varianty popsány v rámci kapitoly 4.3.3.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187130