RŮST Z KOŘENŮ
fakultou a nebyli ke své činnosti oficiálně některým církevním společenstvím vysláni (ordinováni). Naopak zase někteří ordinovaní duchovní zůstali v zemi, přijali civilní zaměstnání a skrytě působili dál. Jedním z nich byl Tobiáš Kučera, poslední kněz jednoty bratrské v Jaroměřicích u Jevíčka, který se usadil v Heršpicích. Jeho kolegou, pravděpodobně z orientace věrných Čechů (věrní Čechové tvořili součást církve podobojí), byl Martin Pecháček z Čermné ve východních Čechách. O něm zaznamenává čermenský písmák František Dušek, který žil v letech 1799-1869, ve svých rukopisných pamětech tuto zprávu: „V mém dětinství říkali starcové, že to slýchali od starších sebe starců, že obydlí posledního evangelického duchovního pastýře v Čermné bylo v čísle 241… To ale říkali starci mým předkům, že ten duchovní pastýř evangelický v Čermné byl živ jako ostatní lidé v obci a že pracoval, ruční práci dělal, jako ostatní občané. Když ale nějaké církevní služebnosti se jemu natrefily, tak že nechal práce ruční, umyl sobě tvář i ruce vodou a vykonal buď křest, nebo oddavky, neb pohřeb, neb co by se koli trefilo, a když to vykonal, šel opět k své ruční práci.“ Ordinovaní kazatelé byli v této době především členy luterské církve ze Saska nebo Slovenska, výjimečně i reformované církve nebo jednoty bratrské (husitské, případně podobojí orientace věrných Čechů samozřejmě nikde oficiálně uznáni nebyli). Kazatelé byli ordinováni někdy výslovně pro práci v českých zemích. Svědčí o tom i kazatelský revers Václava Trojana, kazatele skryté církve, který působil převážně v Polabí: „Léta Páně 1670 dne 3. novembra. Já Václav Trojan z Šarové Lhoty království Českého zplozen jsem z poctivých rodičů, otce Jana Trojana a matky Kateřiny, a v literním umění v slavném Novém Městě pražském od mladosti jsem se učil: za vrchnost majíce, já i milí páni rodičové moji, hrabata Smivic (sic!). Zatím podle vůle Boží a pořádného zvolení a vyvolení věrných a upřímných křesťanů a vyznavačů evangelia Pána Krista podobojí podle konfese svaté Auspurské v království Českém pozůstávající v kraji čáslavském dostal jsem potvrzení úřadu svatého kněžského v Ilave v království uherském od jeho dvojctihodnosti Joachima Kalinky, vznešeného muže a superintendanta stolice slavné Liptovské, Oravské a Trenčanské, a podpisuji se v knize této, [ 97 ]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186892