ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ
účetního období, přičemž není rozhodující, zda se tak stane na začátku či na konci příslušného účetního období. Jedná se tedy o účetní případy, jejichž okamžik účtování si volí účetní jednotka sama na podkladě vystaveného vnitřního účetního dokladu. Ad d) Jakou roli hraje „významnost“ při stanovení časového rozlišování Není sporu o tom, že významnost hraje zásadní roli při rozhodování účetní jednotky o tom, zda časově rozlišovat náklady, výdaje, výnosy a příjmy, či nikoli, tedy zda se tyto veličiny týkají z hlediska časového a věcného pouze běžného účetního období, nebo též budoucího účetního období či více budoucích účetních období. V tomto směru lze jako příklad nutnosti časového rozlišování uvést významné náklady na opravy dlouhodobého hmotného majetku či významné náklady spojené s jednorázovým vydáním drobného hmotného majetku do používání, které se týkají jednoho či více budoucích období. Ale co je to „významnost“? Přestože s pojmem „významnost“ pracují účetní předpisy poměrně často, nenalezneme v nich definici tohoto pojmu. Důvodem je zřejmě skutečnost, že hledisko významnosti či důležitosti má velmi individuální charakter. Pro každou účetní jednotku může být určitá skutečnost jinak významná či důležitá, a bylo by tedy velmi obtížné vymezit tento pojem obecně. Účetní jednotka by tedy sama ve svém vnitřním účetním předpisu měla určit, co považuje vzhledem ke své hospodářské činnosti za významné resp. důležité a jak bude významnost kvalifikovat z hlediska časové a věcné souvislosti. Při tomto stanovování by měla účetní jednotka dbát na jednu z hlavních zásad účetnictví, a sice na zásadu věrného zobrazení skutečnosti v účetnictví a účetní závěrce. V odborné literatuře existují různé návody na to, jak účetní jednotka může „významnou položku“ definovat. Pojem „významnosti“ užívaný v zákonu o účetnictví i v účtové osnově a postupech účtování pro podnikatele je subjektivní kategorií a stanovení „významnosti“ určité částky či účetního případu pro účely účetnictví přísluší do kompetence účetní jednotky, např. formou zadání kritérií ve formě vnitropodnikové směrnice. Při rozhodování o významnosti či nevýznamnosti případu by se mělo přihlížet ke všem okolnostem účetního případu, zejména k charakteru účetního případu a výši částky vzhledem k obratu, vlastnímu jmění a hospodářskému výsledku před zdaněním. Pokud částka účetního případu přesáhne 1 % z obratu, 2 % z vlastního jmění nebo 10 % z hospodářského výsledku před zdaněním, považuje se tento účetní případ obvykle za významný a v souladu s tím se také účtuje. Postup účetní jednotky v této oblasti je následně posuzován auditorem, pokud účetní závěrka je ověřována auditorem na základě obchodního zákoníku či zákona o účetnictví.
101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186790